Hlavní navigace

Živnostenské euro

9. 11. 2001
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Přechod na jednotnou evropskou měnu s sebou nese řadu potíží. Například v českých bankách. Banka musí převést všechny účty vedené v rušených měnách na euro. A když klient s eurem nesouhlasí? Pak se může dočkat stejného překvapení, jako jeden z vás, čtenářů Měšce.

Čtenářská zkušenost:

Před více než 9 lety jsem si založil devizové konto v Živnobance v Praze Na Příkopech zejména na zbytky peněz z dovolených a služebních cest. V té době byla Živnobanka jedním z mála, ne-li jediným bankovním ústavem, který tuto možnost nabízel. Stav našeho bankovního sektoru z té doby je všeobecně známý, a tak mě ani nepřekvapilo, že například úrok na účtu činil celých 0,5 %. Za celou dobu, až do letošního roku, jsem peníze z účtu nevybíral a musím konstatovat, že byla moje chyba, že jsem se ani příliš nezajímal o podmínky, za jakých se výběr uskutečňuje.

V souvislosti s přechodem na EURO mi banka na přelomu roku oznámila, že provede konverzi na účtu. Lákavě znělo, že se o nic nemusím starat a že hodná, laskavá a pozorná banka vše provede za mě. Chtěl bych pouze podotknout, že ekvivalent v EURO (účet byl veden DM) byl na výpisech z účtu prováděn už od loňského roku. Nyní na přelomu září a října přišla z ŽB obálka, ve které byly výpisy dva. ŽB sděluje, že zrušila můj účet v DM (výpis se zrušením byl přiložen) a zřídila nový účet pod jiným číslem, na který převedla zůstatek z předchozího účtu, ale již pouze v EURO, což bylo rovněž doloženo výpisem.

Při nejbližší možné příležitosti jsem tedy navštívil pobočku. Po výstupu honosným schodištěm v neorenesančním paláci, kde tato instituce sídlí, jsem si vystál menší frontičku před přepážkou – investovat nějakou tu korunu do dnes již poměrně běžného systému s automatem na čísla (má je i např. PRE v úřadovně u nás na Žižkově) zřejme vedení ŽB nepokládá v rámci rozvoje privátního bankovnictví za potřebné – a posléze jsem byl milostivě přijat mladou a sebevědomě se tvářící úřednicí.

Vyslovil jsem podiv nad skutečností, že banka o své vůli klidně zruší účet, na který máte platnou smlouvu, a bez vašeho souhlasu zřídí účet jiný a opět bez vašeho souhlasu na něj přesune peníze. Tím jsem se dostal do pozice otravného hmyzu. Nestojím o účet v EURO a poté, co jsem vyslechl přednášku o nařízeních a doporučeních Evropské unie stran měnové unie, jsem byl dotázán, co vlastně chci. Chtěl jsem tedy svůj původní účet a jeho konverzi na švýcarský frank. Bylo mi řečeno, že to není možné, že účet už byl zrušen. Požadoval jsem tedy, aby jako zúčtovací jednotka na ŽB svévolně zřízeném účtu na mé jméno byl použit švýcarský frank. Ani to nebylo možné. Úřednice mě upozornila, že zrušení původního účtu bylo laskavou ŽB provedeno bezplatně, ale že za zrušení účtu v EURO zaplatím 100,– Kč. Požadoval jsem, aby konverzi banka provedla bezplatně, protože není mým problémem, že se ŽB rozhodla celou problematiku řešit pro sebe nejpohodlnějším způsobem.

I když jsem byl asi jeden z mála, kdo k celé problematice přistoupili tímto způsobem, očekával bych právě vstřícnost. Místo toho mě ona mladá bankéřka arogantně poučila, že ŽB má tolik klientů, že nemá čas to s každým řešit individuálně a že jsem měl od července dost času, abych se objevil dříve. Přitom při mé návštěvě v ŽB v únoru tohoto roku mi bylo jinou pracovnicí na přepážce řečeno – na můj dotaz stran přechodu na EURO – že provést změnu měny na účtě není žádný problém a je to možné kdykoliv do konce roku.

Když jsem pochopil, že se musím smířit s tím, že mi ŽB nevyjde ani o krůček vstříc a svoji stokorunu si za zrušení účtu prostě vzít nedá, rozhodl jsem se peníze vybrat. A v tu chvíli jsem ztratil zcela řeč. Úřednice mi vysvětlila, že poplatek za výběr cizí měny z mého účtu úročeného pouhým půlprocentem činí 1% z vybrané sumy! Přitom zhodnocení těchto peněz v ŽB např. formou termínovaného vkladu je možné pouze od sumy, jejíž spodní hranice není nikterak nízká, a výše mého účtu této hranici nevyhovovala. Za celou dobu, co jsem v ŽB peníze měl, jsem je ani jednou nevybral a banka s nimi čile pracovala (a vydělávala), přičemž s vedením mého účtu měla minimální práci. To ovšem ŽB nebránilo, aby mě čas od času nezahrnovala nabídkami na účast v podílových fondech, penzijním připojištění či možnostmi na otevření absolutně nejvýhodnějších účtů v Kč. Když ovšem měla její pracovnice prokázat minimum vstřícnosti a taktu u vědomí právě těchto skutečností, začala se mě s provokativním vědomím převahy ptát:„Co tedy uděláte? Jak jste se rozhodl?“

Nakonec jsem se jí zeptal, jaké jsou další možnosti a teprve tehdy mi bylo řečeno, že také mohu peníze vybrat v korunách – pak ovšem poplatek bude činit pouze 10,– Kč. Na její další otázku, co bude, jsem tedy musel přijmout rychlé rozhodnutí – účet jsem zrušil a peníze jsem vybral v korunách. Při podpisu (dle podpisového vzoru) vestoje u pultu mi jako poslední hořkou kapku ona vzorná bankéřka dokázala svoji moc a převahu tím, že jsem musel podpis dvakrát zopakovat (ačkoliv jsem předtím musel předložit identifikační kartu – OP). A tak jsem opustil po několika letech Živnostenskou banku.

David Přáda, Praha 6
(text prošel redakční úpravou)

Reakce Živnostenské banky:

V souvislosti se zavedením hotovostního eura a ukončením platnosti národních měn zemí eurozóny od 1.1.2002 infor­movala Živnostenská banka všechny své klienty osobním dopisem z 20.8.2001 o změně ve vedení účtů v národních měnách zemí zemí eurozóny od 1.10.2001. Banka nabídla bezplatný převod účtu v kterékoli národní měně eurozóny na eurový účet bez nutnosti jakéhokoliv administrativního zásahu ze strany klienta. Domnívá se, že vytvořila dostatečný časový prostor, aby klient, jemuž by bankou nabídnutý postup nevyhovoval, mohl zadat jiné dispozice. Snahou Živnostenské banky bylo uskutečnit celý nejednoduchý proces s co nejmenším negativním dopadem a s co největším pohodlím pro klienty.

Je třeba si uvědomit, že individuální rušení účtů v národních měnách zemí eurozóny by znamenalo, že každý klient by musel vystavit příkaz ke zrušení původního účtu a k převodu zůstatku, případně osobně navštívit banku, aby převzal hotovost či si zřídil nový podpisový vzor.

Možnost převodu prostředků na účet vedený ve švýcarských francích existovala jak před převodem zmíněného účtu v DEM na eurový účet, tak při poslední návštěvě autora příspěvku v bance. Vždyť DEM je jen jiným vyjádřením eura; kurz mezi německou markou a eurem je od 1.1.1999 zafixován ve výši 1,95583 DEM za 1 euro. Proto převod prostředků z účtu vedeného v DEM nebo z účtu vedeného v EUR realizujeme dle platného aktuálního kurzu EUR/CHF za zcela stejných podmínek. Pouze při následném rušení starého účtu účtujeme standardní poplatek za zrušení dle platného sazebníku. Přitom při konverzi účtů v národních měn zemí eurozóny do eurových účtů Živnostenská banka výjimečně tento standardní poplatek neaplikovala.

Živnostenská banka úročí běžné účty vedené v eurech úrokovou sazbou 0,5% p.a., přičemž vychází ze sazeb vyhlašovaných Evropskou centrální bankou. Podle výše prostředků, které měl autor příspěvku u nás uloženy, mohl dosáhnout vyššího zhodnocení prostředků na spořícím účtě, na němž jsou prostředky úročeny nepřetržitě od 2.9.2000 úrokovou sazbou 1,3% p.a.

Živnostenská banka již 25.5.1990 stanovila poplatek za výběr hotovosti v cizí měně ve výši 1%, o čemž byl autor příspěvku v době, kdy zakládal účet vedený v německých markách, informován prostřednictvím platného sazebníku poplatků a odměn. Výše poplatku je stanovena tak, aby bance pokryla náklady vzniklé se zajištěním hotovosti určené k výplatě klientům.

Jako příklad snahy Živnostenské banky pomoci občanům konvertovat národní měny zemí eurozóny do eur mohu zmínit skutečnost, že Živnostenská banka již počátkem září letošního roku veřejnosti nabídla založení běžného účtu v eurech bez obvykle požadovaného vstupního vkladu. Založení běžného účtu, na který je možné složit všechny bankovky nebo i šeky denominované v národních měnách zemí eurozóny, jejichž platnost záhy skončí, je zdarma. Běžný účet vede banka bez poplatků, je možné k němu vydat mezinárodní platební kartu a obsluhovat jej telefonicky nebo přes internet.

Na základě výše uvedených faktů jsem přesvědčen, že za svůj přístup ke klientům při zavádění hotovostního eura a ukončení platnosti národních měn zemí eurozóny by si Živnostenská banka zasloužila „Zlatý dukát“ a nikoli „Zlámanou grešli“.

S pozdravem

Ing. Karel Ježek
tiskový mluvčí
Živnostenská banka, a.s.

Redakce

Tabulka č. 172
Je nepochybné, že přechod na jednotnou evropskou měnu je technicky náročný krok pro každou banku, který vyžaduje „hromadné řešení“. Banka by však neměla zapomínat, kdo je jejím klientem – svéprávný člověk, který má právo se svými prostředky naložit dle svého uvážení. A pokud klient nesouhlasí s převedením peněz na euro, měla by banka vyjít klientovi vstříc a neprovádět nevratné kroky (jakým bylo v tomto případě zrušení původního devizového účtu) bez možnosti odvolání. Banka neumožnila klientovi řešení, které považoval za optimální, přestože jednal v bankou udaných termínech. Proto Živnostenské bankce udělujeme zlámanou grešli.

Zajímá vás, kdo již získal naše ocenění? Podívejte se na Zlámaná grešle / Zlatý dukát.

Máte také nějakou špatnou zkušenost? Nebo chcete naopak někoho pochválit? Příspěvek do nové rubriky Měšce můžete zasílat i vy! Tešíme se na ně na adrese redakce@mesec.cz, autor každého zveřejněného zážitku od nás navíc obdrží tričko s logem Měšce. Ti z vás, kteří do konce roku pošlou nejvíce zkušeností, případně nejzajímavější příspěvek, se kromě toho mohou těšit na zajímavé dárky.

dan_z_prijmu

Pro finanční instituci, jíž se ohlas týká, bude mít vaše zkušenost trvalé následky. Za kladný ohlas jí totiž redakce jménem čtenářů udělí „zlatý dukát“, záporný ohlas bude oceněn „zlámanou grešlí“.

Každá instituce, které se čtenářská zkušenost týká, přitom přímo v článku dostane prostor pro vyjádření. Jakým způsobem jej využije – zda k omluvě, poděkování, osvětlení situace či jinak – je plně na jejím uvážení. Takže – vzhůru do toho!

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).