V době, kdy pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR není zaměstnán, nepodniká, ani není pojištěncem, za nějž pojistné na zdravotní pojištění hradí stát (což je zejména nezaměstnaný člověk v evidenci úřadu práce), je považován za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů a samoplátce zdravotního pojištění. Takový člověk je povinen sám platit měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se aktuálně platné minimální mzdě. Pojistné se platí vždy jen za celé kalendářní měsíce, tj. nedoplácí se jednotlivé dny.
Čtěte také: Důchodci nebudou moci pracovat déle než 2 roky
Nástup do práce později než první den v měsíci
Pokud tedy zaměstnanec nastoupí do práce např. až 2. (nebo třeba až 7.) kalendářní den v měsíci, k němuž jej také zaměstnavatel přihlásí u zdravotní pojišťovny, nemá zaměstnanec povinnost doplácet si pojistné za 1. (resp. třeba za 1. až 6.) kalendářní den.
Shora uvedené ovšem neplatí v případě, kdy zaměstnanec v souběhu se zaměstnáním podniká – třebaže jde jen o vedlejší činnost. Jestliže pojištěnec podniká při zaměstnání (a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů), nemusí platit zálohy na pojistné ani nemusí dodržet minimální platby na zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). To však neplatí v měsících, kdy souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není dán po celý kalendářní měsíc. Jediný den výpadku pak může způsobit nutnost dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ za tento měsíc a povinnost zaplatit zálohu v minimální výši.
Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec či OSVČ nebo je osobou, za kterou pojistné platí stát, má svůj pojistný vztah vyřešen za celý tento kalendářní měsíc. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. U své zdravotní pojišťovny se v zákonné lhůtě 8 dnů přihlašuje k placení pojistného jako samoplátce a platí si zdravotní pojištění.
Změna zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání
Pojištěnec (např. zaměstnanec) může změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Kdy lze pojišťovnu změnit mimo termín?
Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce.
Stane-li se zaměstnanec v době trvání zaměstnání pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, než kterou sdělil zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, je povinen to ohlásit zaměstnavateli do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny.
Vše o zdravotním pojištění 2010 na serveru Měšec.cz
- Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010
- Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti
- Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí
- Podnikatelé mají změnu pojišťovny komplikovanější (postup)
- Jak na penále ve zdravotním pojištění?
- Jak správně platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2010 (+ kalkulačka)
Pozor na penále
Tuto povinnost ukládá zákon zaměstnanci, aby jej zaměstnavatel mohl přihlásit u nové pojišťovny, odhlásit u bývalé a aby stačil včas odvést pojistné nové pojišťovně. Přijetí sdělení o změně zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Potvrzení by si měl zaměstnanec ve vlastním zájmu vyžádat, pokud mu jej zaměstnavatel sám nevydá.
Mohla by totiž nastat situace, že zaměstnavatel včas nebo vůbec nezareaguje na sdělení zaměstnance a nepřesměruje platbu pojistného za tohoto zaměstnance na účet nové zdravotní pojišťovny. Po zjištění této skutečnosti případně doměří nová zdravotní pojišťovna zaměstnavateli dlužné pojistné a také penále. (V postoji zdravotních pojišťoven při posuzování, resp. předepisování a vymáhání takto vzniklého penále panuje v praxi určitá benevolence, protože odvedené pojistné fakticky bylo v systému veřejného zdravotního pojištění, i když bylo poukázáno nesprávné zdravotní pojišťovně. Nicméně následné řešení takové chyby je pracné a nepříjemné pro všechny zúčastněné.)
Právě úhradu eventuelně vyměřeného penále může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci v případě, kdy tento změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli neohlásí nebo ji ohlásí opožděně. Zaměstnanci, který splní v zákonné osmidenní lhůtě svou ohlašovací povinnost, pak žádné finanční sankce nehrozí. Je proto žádoucí, aby jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec řádně plnili své povinnosti v oblasti zdravotního pojištění.