Hlavní navigace

Zaměstnanci se svých povinností ve zdravotním pojištění snadno nezbaví

3. 2. 2010
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Spousta zaměstnaných lidí má pocit, že se jich zdravotní pojištění netýká, že vše vyřídí zaměstnavatel. Jsou však i situace, které si musí pohlídat sami.

V době, kdy pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR není zaměstnán, nepodniká, ani není pojištěncem, za nějž pojistné na zdravotní pojištění hradí stát (což je zejména nezaměstnaný člověk v evidenci úřadu práce), je považován za tzv. osobu bez zdanitelných příjmů a samoplátce zdravotního pojištění. Takový člověk je povinen sám platit měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu rovnajícího se aktuálně platné minimální mzdě. Pojistné se platí vždy jen za celé kalendářní měsíce, tj. nedoplácí se jednotlivé dny.

Čtěte také: Důchodci nebudou moci pracovat déle než 2 roky

Nástup do práce později než první den v měsíci

Pokud tedy zaměstnanec nastoupí do práce např. až 2. (nebo třeba až 7.) kalendářní den v měsíci, k němuž jej také zaměstnavatel přihlásí u zdravotní pojišťovny, nemá zaměstnanec povinnost doplácet si pojistné za 1. (resp. třeba za 1. až 6.)  kalendářní den.

Shora uvedené ovšem neplatí v případě, kdy zaměstnanec v souběhu se zaměstnáním podniká – třebaže jde jen o vedlejší činnost. Jestliže pojištěnec podniká při zaměstnání (a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů), nemusí platit zálohy na pojistné ani nemusí dodržet minimální platby na zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). To však neplatí v měsících, kdy souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není dán po celý kalendářní měsíc. Jediný den výpadku pak může způsobit nutnost dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ za tento měsíc a povinnost zaplatit zálohu v minimální výši.

Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec či OSVČ nebo je osobou, za kterou pojistné platí stát, má svůj pojistný vztah vyřešen za celý tento kalendářní měsíc. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. U své zdravotní pojišťovny se v zákonné lhůtě 8 dnů přihlašuje k placení pojistného jako samoplátce a platí si zdravotní pojištění.

Kolik budete doplácet na zdravotním pojištění? Zjistíte na naší kalkulačce

daňová
kalkulačka 2009 (350x100)

Změna zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání

Pojištěnec (např. zaměstnanec) může změnit zdravotní pojišťovnu  jednou  za 12 měsíců, a to vždy  jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Kdy lze pojišťovnu změnit mimo termín?

Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění  nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny vyhlásí ve sdělovacích  prostředcích, jsou  pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní  pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce.

Stane-li  se zaměstnanec v době trvání zaměstnání pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, než kterou sdělil zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, je povinen to ohlásit zaměstnavateli do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny.

Pozor na penále

Tuto povinnost ukládá zákon zaměstnanci, aby  jej zaměstnavatel mohl přihlásit u nové pojišťovny, odhlásit u bývalé a aby stačil včas odvést pojistné nové pojišťovně. Přijetí sdělení o změně zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Potvrzení by si měl zaměstnanec ve vlastním zájmu vyžádat, pokud mu jej zaměstnavatel sám nevydá.

skoleni_15_4

Mohla by totiž nastat situace, že zaměstnavatel včas nebo vůbec nezareaguje na sdělení zaměstnance a nepřesměruje platbu pojistného za tohoto zaměstnance na účet nové zdravotní pojišťovny. Po zjištění této skutečnosti případně doměří nová zdravotní pojišťovna zaměstnavateli dlužné pojistné a také penále. (V postoji zdravotních pojišťoven při posuzování, resp. předepisování a vymáhání takto vzniklého penále panuje v praxi určitá benevolence, protože odvedené pojistné fakticky bylo v systému veřejného zdravotního pojištění, i když bylo poukázáno nesprávné zdravotní pojišťovně. Nicméně následné řešení takové chyby je pracné a nepříjemné pro všechny zúčastněné.) 

Právě úhradu eventuelně vyměřeného penále může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci v případě, kdy tento změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli neohlásí nebo ji ohlásí opožděně. Zaměstnanci, který splní v zákonné osmidenní lhůtě svou ohlašovací povinnost, pak žádné finanční sankce nehrozí. Je proto žádoucí, aby jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec řádně plnili své povinnosti v oblasti zdravotního pojištění.

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěni?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).