Hlavní navigace

Vzkaz střadatelům – zapomeňte na spoření, žijte na dluh

20. 3. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Tato doba je jiná: zapomeňte na spoření, žijte na dluh. Je to dobře?

Dnes a denně slyšíme, že banky pokračují v pomalém snižování úrokových sazeb u spořicích účtů a termínovaných vkladů. Snížení úroků u vkladových produktů klienty netěší, na straně druhé snižování úroků u hypoték a jiných úvěrů může být znatelnou vzpruhou pro rodinný rozpočet. Dlužník si může pískat, střadatel plakat.

Spotřebitelům je vštěpován falešný pocit výhodnosti žití na dluh, jenže aby se inflací snižoval spotřebitelský dluh, musely by se mzdy zvyšovat úměrně s inflací. Žijeme v době, kdy dochází k deformaci relativních cen: kvůli ní jsou peníze levnější a všechno ostatní dražší. Nízké úrokové sazby pomáhají zlepšit veřejné finance, dluhová služba může klesnout, stát tolik nezaplatí na úrocích. Ekonomické oživení nepřichází a prostředí nízkých úrokových sazeb přetrvává. Čím by to mohlo být?

Tato krize je jiná, tradiční recepty neplatí

Tato recese je jiná, vypadá to, jako by vyspělé země kráčely japonskou cestou setrvale stagnující ekonomiky. V Japonsku v 80. letech minulého století byly levné dostupné úvěry, používané ke spekulacím. Skoro každý tam chtěl zbohatnout, každý bral půjčky, každý chtěl akcie nebo nemovitosti, na akciovém i realitním trhu vyrostla kolosální cenová bublina. Žádný strom neroste do nebe a do nebe nerostly ani ceny akcií a nemovitostí v Japonsku. V roce 1990 bublina splaskla, ceny začaly klesat. Vývoj na tamním akciovém trhu vidíme na obrázku 1. Investiční horečka a investice na dluh byly vystřídány splácením dluhů, propadem cen akcií a klesajícím cenovým trendem.


Zdroj: forecast-chart.com

Japonský akciový index NIKKEY 225, investiční horečka byla v devadesátých letech vystřídána vystřízlivěním

Bludný kruh oddlužování aneb po bujarém večírku a utrácení bolí hlava

Když ceny rychle rostou, spekulování na růst přináší ovoce. Kdo levně koupí a draze prodá, rychle vydělá. Říká se, že ve chvíli, kdy už do akcií začínají investovat uklízečky a taxikáři, je raději lepší vyklidit pozice, protože to je důkaz neracionální nevázanosti a spekulační mánie. V takových dobách investičních horeček se leckdo zadlužuje, aby si akcie nebo třeba nemovitost koupil, když je to tak výhodné a může tolik vydělat. Když se ale trend otočí a ceny začnou klesat, mnozí spláčou nad výdělkem. Ceny investičního majetku klesly, ale nasekané dluhy zůstaly.

Pokud byla investiční horečka opravdu gigantická, a bylo nasekáno kolosální množství dluhů, může být ochromeno celé hospodářství. Něco takového se stalo v Japonsku před třiceti lety a podle Richarda Koo, japonského ekonoma, to dnes postihlo i mnohé další vyspělé ekonomiky, jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie. Taková krize, která se dostaví po splasknutí kolosálních investičních bublin, je ale jiná, než běžné zakolísání hospodářského cyklu kdy se po propadu dostaví růst. Není to krize podle vzoru písmene „V“, ale spíš krize podle vzoru podle písmene „L“, po propadu následuje stagnace – oživení hospodářství nepřichází.

Všichni ti, kdo na dluh investovali, stále tíží dluhy, ale hodnota jejich majetku se vypařila. Jejich rozvahy jsou pod vodou, jako dlužníci mají co dělat, aby se udrželi nad hladinou a neutopili se. A tak začínají šetřit, méně nakupují, ale když toho kupují méně, nemusí to někdo jiný vůbec vyrobit – roste nezaměstnanost. A když podnikatelé a firmy utrží méně, nechtějí investovat, ztrácí úvěru, raději splácí úvěry a nové si neberou, protože nevěří v návratnost investic. Vzniká začarovaný kruh rozvahové recese, čím větší je nejistota a nedůvěra, tím méně se utrácí a tím více propadá hodnota investic.


Zdroj: Autor

Obr. 2: Tato recese je jiná – začarovaný kruh rozvahové recese

Recept k rozetnutí začarovaného kruhu

Ekonom Richard Koo přichází s receptem, který jako jediný prý může churavějící ekonomiku léčit – Obrázek 3. Když už se nemohou zadlužovat lidé nebo firmy, může se zadlužovat vláda. Když bude erár utrácet, ekonomika se oživí, dlužníci budou mít práci a budou moci splácet. Vláda o to více vybere na daních. Koo říká, že úspory veřejných rozpočtů v době, kdy se oddlužuje veřejný sektor, je cesta do pekel. Když šetří všichni, tedy lidé, firmy i vláda, pak se celkově méně utrácí, méně lidí a firem má práci. Všichni si utahují opasky, ale nikdo více neušetří, protože bludný kruh vede k poklesu příjmů. Veřejné dluhy se podle tohoto výkladu mají splácet až v době, kdy ekonomika poroste, až opět zavládne jistota a důvěra a bude zájem investovat.   


Zdroj: Autor

Obr. 3: Tato recese je jiná – rozetnutí začarovaného kruhu

Oběti prostředí nízkých úrokových sazeb

Prostředí nízkých úrokových sazeb je výhodnější pro dlužníky. Dlužník může refinancovat svůj úvěr a využít nižší hladiny úrokových sazeb. Biti jsou naopak vkladatelé a střadatelé nebo držitelé dluhopisů, úrokové sazby pro vkladatele jsou velmi nízké. Spotřebitelská inflace může klidně růst, ale výnosy termínovaných a jiných vkladů nebo dluhopisů se mohou klidně držet pod inflací. Lidé, kteří mají své úspory vázané v dlouhodobém spoření, se klidně mohou dočkat toho, že se část hodnoty jejich úspor vypaří. Majetek se skrytě přerozděluje od střadatelů a investorů do aktiv s pevným výnosem, směrem k dlužníkům.  Dnes je již vlastně jedno, jestli peníze půjčíte na dobu krátkou nebo delší, výnosová křivka dluhopisů je plochá. Banky pak nemohou vydělávat peníze staromódním způsobem, prostřednictvím transformace splatnosti.

Sledujeme pomalý odtok bohatství, kdy inflace snižuje hodnotu finančního majetku a příjmů, ve prospěch vyvolených subjektů, jako je stát, firmy a jiní dlužníci, jejichž hospodaření je levnými půjčkami drženo nad vodou. Banky svým způsobem mohou látat své ztráty a profitovat na tom, že nepřenesou úspory získané nízkými úrokovými sazbami na spotřebitele v podobě nižších sazeb. Úrokové výnosy, ze kterých si dříve mohl senior rentiér nebo střadatel zvyšovat svou životní úroveň, v těchto podmínkách budou reálně nulové. Penzijním fondům se propadnou příjmy, všichni se musí vyrovnat s docela novým světem extrémně nízkých úroků – peněžním trhem počínaje a manažery penzijních fondů konče.

skoleni_15_4

Pokud úrokové sazby nadále zůstanou nízké, dotkne se to hospodaření pojišťoven, penzijních fondů i zajišťoven. Penzijní fondy budou jen stěží v tomto prostředí naplňovat své cíle, jako tomu bylo dříve. Strategie držení hotovost a dluhopisů bývala běžná pro pojistitele, kteří chtěli přijmout jen omezené investiční riziko. Dopad na odvětví, jako je pojišťovnictví, znamená, že pro udržení stávajících měr plnění bude nutné účtovat mnohem vyšší pojistné. Investiční strategie u pojišťoven a penzijních fondů se změní, stejně jako pojistné plány a související parametry.

Není jednoduché mít dost peněz na plnění budoucích závazků, když byly prostředky investovány za extrémně nízké úrokové sazby. Pojišťovna musí vědět, jaká je pravděpodobně dosažitelná návratnost investic, aby zajistila různá pojistná rizika a slíbená plnění. Dlouhou dobu využívaný obchodní model může být zpochybněn, je pravděpodobné, že slíbená plnění budou mít spoustu omezujících podmínek, budou více neurčitá a pro klienty méně výhodná. Optimistické ekonomické předpoklady pro výpočet současné hodnoty budoucích důchodových závazků se nemusí naplnit, budoucnost může být jiná, než byla minulost. Ekonomika prostě růst nemusí, může setrvale stagnovat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).