Hlavní navigace

Využitím druhého pilíře si snížíte důchod od státu o 15 procent

4. 3. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Politici vykreslili další detaily důchodové reformy. Vyvedete-li si část důchodového pojištění, budete volit, zdali přes fond investovat do dluhopisů nebo akcií.

O klíčové části důchodové reformy (vyberte si z pojmenování – dobrovolný opt-out, druhý pilíř, vyvedené sociální pojištění) zatím víme až příliš málo detailů. Vládní politici jsou na nich ale již domluveni a jejich plány v detailech včera přinesly ve článku Lenky Zlámalové Lidové noviny, které za zdroj svých informací označily dva pro reformu klíčové ministry – Miroslava Kalouska a Jaromíra Drábka.

Již dříve bylo jasné, že stát umožní vyvést tři procenta ze sociálního pojištění na soukromý účet v penzijním fondu, pokud k nim přidáte rovnou další dvě. Nyní můžeme dodat, že ona dvě procenta navíc budete, pokud se k tomu rozhodnete, odvádět přímo z vašeho platu, takže si nenávratně (již dříve bylo řečeno, že vývod do penzijních fondů bude činem nevratným) snížíte na úkor důchodu čistý příjem v produktivním vě­ku.

Jasné je také to, o kolik se vám v případě využití druhého pilíře sníží penze vyplácená z průběžného systému. Půjde o 15% propad.

Lidové noviny přidaly také orientační výpočet pro zaměstnance s hrubým měsíčním výdělkem 24 000 korun (zhruba průměrný plat v ČR). Ten, kdo zůstane jen v prvním pilíři, zaplatí státu na sociálním pojištění měsíčně 6720 korun a v důchodu na něj bude čekat měsíční penze 10 808 korun.

V případě využití dobrovolného pilíře činí měsíční pojistné 6000 korun a měsíční platba na soukromou penzi 1200 korun. Za to dostane zaměstnanec státní důchod ve výši 9186 korun a k tomu na soukromém důchodovém účtu bude mít 1 786 629 korun. Na způsobu výplaty těchto peněz se pak každý musí dohodnout s penzijním fondem. Může si zvolit doživotní rentu, při které nevzniká nárok na dědění, nebo rozdělení částky do příštích 20 let, během kterých v případě smrti střadatele pozůstalí zbylou část zdědí.

Výpočet je samozřejmě orientační. Lidové noviny při něm vychází z příkladu, kdy soukromého penzijního spoření využijete po dobu 40 let a při kterém průměrné zhodnocení prostředků uložených v penzijním fondu dosahuje 5 %. Jak k tomuto číslu došly? Vybraly pro svého střadatele konzervativní investiční strategii. Fondy budou muset nabídnout čtyři. Dvě z nich jsou si velmi podobné, jedna brnká na národní strunu. U každé z nich LN nabízejí orientační průměrný výnos podle statistik z minulých desetiletí.

1) Česká státní

Zvolíte-li si tuto strategii, pak bude vaše úspory fond investovat výhradně do českých vládních dluhopisů.

Orientační výnos: 4,6 %

2) Konzervativní

Při volbě této strategie, budou vaše důchodové úspory investovány pouze do státních dluhopisů s nejvyšším ratingem AAA.

Orientační výnos: 5 %

3) Vyvážená

Středně riskantní strategie, při které fond vaše peníze umístí do vládních i firemních dluhopisů a také do dalších cenných papírů, jako jsou hypoteční zástavní listy.

Orientační výnos: 6 %

4) Dynamická

Nejriskantnější varianta, se kterou budete přes fondy investovat do firemních akcií.

Orientační výnos: 9 %

Investiční strategie je dobré podřizovat jednak věku (před důchodem už není příliš žádoucí riskovat) a také ekonomickému vývoji (akcie v recesi padají, úroky státních dluhopisů naopak rostou), proto je dobré, že volba strategie nebude definitivní. Lidé budou moci investiční strategii často měnit a peníze přesouvat z jednoho typu do druhého, řekl ministr financí Lidovým novinám.

Pomalu se tedy blíží doba, kdy se každý z nás bude muset rozhodnout, zdali druhého pilíře využije či nikoli. Již na začátku týdne, ještě před oznámením těchto nových skutečností, jsme se analytiků zeptali, zda vůbec a komu by doporučili peníze do druhého pilíře vyvést.

Markéta Šichtářová, analytička Next Finance

Obávám se, že na takto položenou otázku odpověď neexistuje. Jde o to, že každý klient je jiný. Každý má jiný přístup k riziku, každý má jiný majetek, jinou strukturu příjmů. Je to asi takové, jako ptát se: Je vhodné vzít si acylpyrin? Pro toho, kdo má horečku, možná ano, ale jen za určitých okolností – třeba pokud má v pořádku játra anebo si již nevzal před hodinou pět dalších pilulek. A pro toho, kdo žádnou horečku nemá, to zjevně vhodné není.

Stejné to je s penzijními fondy. Pro někoho to vhodné může být, pro někoho ne. Méně vhodné je to pro lidi, kteří jsou například velmi chudí, velmi bohatí, velmi mladí, s velkým odporem vůči riziku. Naopak vhodné to může být za určitých okolností pro lidi, kteří patří do střední příjmové skupiny, blíží se důchodovému věku, nemají dědice, mají poměrně dobré zdraví a nechtějí se o své investice starat. Vždy záleží na konkrétním posouzení konkrétního klienta.

Ovšem spíš bychom si měli klást otázku, když už se rozhodneme pro fond, zda spořit tak jako dosud v pilíři, který bude nově označován za třetí, tedy bude to zcela dobrovolná nadstavba nad průběžný systém, anebo v  chystaném druhém pilíři, do něhož budou VYVEDENY peníze z průběžného systému. Potom bych se asi ve většině případů (ovšem opět záleží na individuálním posouzení) přiklonila k pilíři třetímu, tedy peníze nevyvádět z průběžného systému. Tím totiž na jedné straně využíváme případných výhod fondů včetně možnosti vybrat si při dosažení důchodového věku naráz celou částku, na straně druhé tím neohrožujeme svůj příjem z průběžného systému.

Jaroslav Vostatek, vedoucí Katedry veřejné ekonomiky na Vysoké škole finanční a správní

Vládou připravený systém opt-outu do soukromého starobního pojištění/spoření doporučuji všem bojkotovat. Systém je nevýhodný pro stát i pro případné zájemce, výhodný bude pouze pro penzijní fondy a jejich prodejce. I když parametry systému nejsou ještě známy (zejména se neví, jak se bude krátit státní penze), lze na základě zkušeností východoevropských zemí předpokládat, že nahodilými „výherci“ bude maximálně tak 5 % těch, kteří se nechají přesvědčit o výhodnosti systému. Nemá žádný smysl, aby účastníci nesli investiční riziko spojené s činností penzijních fondů. Pokud by účastník volil „jistotu“, tj. investici do státních dluhopisů, tak s jistotou prodělá (ale ne moc) – z výnosů se sotva uhradí režie penzijního fondu.

Lze předpokládat, že příští vláda opt-out zruší. Účastníci se třeba budou moci – i s prodělkem – vrátit do státního systému.

Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank

I bez znalosti všech aspektů nově navrhovaného pilíře financování penzí je možné uvést dva důvody, proč se do dobrovolného spoření zapojit.

Za prvé, bez ohledu na míru důvěry ve stát a jeho instituce není dobré se ve stáří na příjem od státu stoprocentně spoléhat. Diversifikace příjmových zdrojů je žádoucí a fondové spoření je jednou z možností.

Za druhé, výhodnost fondového spoření oproti jiným soukromým investicím zvýrazní to, že přinejmenším část prostředků do něj zřejmě půjde z hrubých, tedy nezdaněných příjmů. Obecně také platí, že se spoření spíš vyplatí lidem s nadprůměrnými příjmy. Přesnější hranice výhodnosti ale bude možné posoudit až po zveřejnění komplexního návrhu penzijní reformy.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

Neznáme finální návrh, nelze rozhodnout. Neptejte se analytiků, co by doporučili, zajímejte se o to, co sami s vlastními penězi dělají. Já jsem investoval do dítěte, hypotéky a dividendových akcií. Důchod bych rád. Zatím mě ale žádný politik nepřesvědčil, že nový pilíř by měl šanci na větší výnos než fond životního cyklu založený z 80 procent na akciích a zbytek konzerva. Proto si asi radši koupím tento fond. Uvidím, s čím politik nakonec přijde a jak to očešou poslanci.

dan_z_prijmu

Po těchto slovech Aleše Michla jsem se ho zeptal ještě na to, jak vnímá plán zveřejněný ministerstvem práce a sociálních věcí, podle kterého by měly fondy nabídnout čtyři investiční strategie (což se nakonec také podle Lidových novin stalo).

Ano, to je pozitivní a přál bych si, aby to politikům vydrželo déle než na Slovensku. Pokud ano, má to cenu, smysl, hlavu a patu, byť bych raději viděl svobodnější filosofii a snížil daně více. Takže kardinální otázka zní – vyhraje v ČR někdy volby nějaký český Fico, který tu strategii fondu celou pohnojí?  Kabinet Mikuláše Dzurindy v roce 2005 odstartoval reformu. Ale pak nastoupil Robert Fico a okleštil soukromým fondům investiční strategii. Když jako manažer fondu musíte každý půlrok státu dokazovat, že jste neprodělali, vaše strategie je nutně ultrakonzervativní – a pak nemá dlouhodobě šanci přebít inflaci. Na co tedy takový fond vůbec je? Na co je taková reforma?

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).