Hlavní navigace

Štědrý stát: Více než dva miliony výsluh za patnáct let práce u policie

23. 9. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Občas slýcháme o výsluhách policistů a hasičů, nebo dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Kdo, proč a v jaké výši na ně má nárok a jak jejich vyplácení zatěžuje státní rozpočet?

V souvislosti s plánovanými škrty ve státní správě se hovoří i o výsluhových nárocích příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků. Ministerstvo financí uvažuje od roku 2011 o zdanění těchto nároků 15% daní ročně, kdy tak hodlá ušetřit více než miliardu korun. Dosud jsou tyto nároky osvobozeny od daně z příjmu, přičemž stát na ně letos vydá celkem asi 7 a půl miliardy korun. Za výsluhy policistů a hasičů v letošním roce stát zaplatí čtyři miliardy korun, za vojáky dvě a půl miliardy, za výsluhy vězeňské služby přes půl miliardy a za výsluhy celníků necelou půl miliardu korun. V tomto článku se blíže podíváme na výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů. Kdo, proč a v jaké výši má na výsluhy nárok?

Zákon o služebním poměru

Výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů upravuje zákon č. 361/2003 Sb.,o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen zákon). Patří mezi ně odchodné a výsluhový příspěvek.  Podle zákona mezi výsluhové nároky patří i úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka, ty však nebudou předmětem tohoto článku. Příslušníky bezpečnostních sborů jsou podle zákona příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Vězeňské služby ČR, Celní správy ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Nejedná se tedy pouze o policisty a hasiče, jak je mnohdy prezentováno.

Příslušník, jehož služební poměr skončil a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné. To neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním (byl pravomocně odsouzen pro trestný čin). Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek. To neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním. Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.

Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.

Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu  se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem (jinak řečeno je starobní nebo invalidní důchod doplácen do výše výsluhového příspěvku).

Důvodová zpráva k zákonu mimo jiné uvádí, že zakotvení nároku na odchodné vychází z dosavadní právní úpravy (pozn. – tím byl zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR a další právní předpisy). V souladu s konstrukcí služebního poměru jako celoživotního povolání je k ocenění dlouholeté služby zvýšena maximální výměra odchodného na osminásobek měsíčního služebního příjmu (pozn. v návrhu, v zákoně šestinásobek). Konstrukce výsluhového příspěvku vychází z obdobného nároku obsaženého v dosavadní právní úpravě (pozn. – již zmíněný zákon č. 186/1992 Sb.) – z příspěvku za službu. Na rozdíl od dosavadního právního stavu se pro nárok na výsluhový příspěvek zpřísňuje podmínka trvání služebního poměru, a to z deseti na patnáct let. Takové řešení je opět v souladu se zásadou celoživotní služby. Výměra výsluhového příspěvku je nastavena tak, aby motivovala k dlouhodobé službě, ale zároveň umožňovala důstojný odchod ze služebního poměru na sklonku produktivního věku. Přispívá tak i ke generační obměně bezpečnostního sbo­ru.

Co však ustanovení zákona o výsluhových nárocích znamenají v praxi?

Průměrná mzda policisty v roce 2009 byla 32 660 Kč, v letošním roce činí 32 840 Kč. Průměrný plat hasiče v letošním roce činí 33 895 Kč.  Zde je nutno jen poznamenat, že její výše ze statistického hlediska znamená to, že na průměrnou mzdu nedosáhne 2/3 příslušníků. Při zdánlivém nepoměru k průměrné hrubé mzdě v ČR je však nutno také uvést, že mzda příslušníků bezpečnostních sborů je stanovena i s ohledem na různá omezení. Těmi jsou nemožnost být členem politické strany nebo politického hnutí, a jde-li o služební poměr příslušníka zpravodajské služby, ani odborové organizace, nemožnost vykonávat živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost (jinak řečeno, nemožnost si mimo výkon služby přivydělat – mimo vědecké, publicistické, nebo pedagogické činnosti) a služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Zanedbatelná není ani povinnost nasadit svůj život.

Pokud budeme uvažovat průměrný služební příjem příslušníka bezpečnostního sboru 33 000 Kč, bude výše odchodného jednorázově vyplaceného při ukončení služebního poměru:

Odsloužené roky 6 10 15 20 25 30 35
Odchodné jednorázově (v Kč) 33 000 44 000 99 000 154 000 198 000 198 000 198 000

Na maximální výši odchodného (šestinásobek měsíčního příjmu), v tomto případě 198 000 Kč,  dosáhne příslušník po 24 letech letech služby.

Při stejném průměrném služebním příjmu bude měsíčně vyplácený výsluhový příspěvek:

Odsloužené roky 15 20 25 30 35
Výsluhový příspěvek měsíčně (v Kč) 6600 11 550 14 850 16 500 16 500

Na maximální výši výsluhového příspěvku (50 % měsíčního služebního příjmu) dosáhne příslušník po 30 letech služby a za další odsloužená léta se již nezvyšuje. S průměrným služebním příjmem 33 000 Kč je maximální možná výše výsluhového příspěvku po 30 a více letech služby 16 500 Kč měsíčně.

Jak bylo již uvedeno, bez příslušníků armády činí náklady státu na vyplácení výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů pět miliard korun. To není zanedbatelná částka, z hlediska státního rozpočtu, ale ani částka, která by státní rozpočet  přivedla ke krachu. Průměrná výše výsluhového příspěvku vypláceného bývalým příslušníkům PČR a HZS, jak sdělilo Ministerstvo vnitra na interpelaci poslance Stanislava Humla, je ke dni 30.6.2010  9857 Kč, z toho příslušníkům PČR 9848 Kč a hasičům 9932 Kč. Ve vyšší částce než 30 000 Kč měsíčně je vypláceno 60 výsluhových příspěvků, z toho v rozmezí 50 000 až 60 000 Kč se jedná o 3 výsluhové příspěvky a 1 výsluhový příspěvek je vyšší než 60 000 Kč měsíčně. Nejvyšší výsluhový příspěvek bývalého příslušníka PČR činí 62 663 Kč měsíčně a nejvyšší výsluhový příspěvek bývalého příslušníka Hasičského záchranného sboru činí 54 701 Kč měsíčně.

Pokud příslušník bezpečnostního sboru odejde s výsluhou po 15 letech služby, do odchodu do starobního důchodu (což může být i za cca 30 let) mu stát vyplatí podle současných podmínek a bez započtení valorizace cca 2 300 000 Kč. Když se k tomu přidají zprávy o výši výsluh některých bývalých příslušníků ve výši desítek tisíc korun měsíčně, zdálo by se nejjednodušším řešením z pohledu výdajů státního rozpočtu, ale i ostatních občanů, kteří si o výsluhách mohou nechat jen zdát, výsluhové nároky zrušit, nebo podstatně omezit.

Tak jednoduché to ale není. Jak bylo dne 16. 8. 2010 uvedeno na ČT 1, u policie je v současné době ve služebním poměru skoro 15 000 policistů, kteří mají nárok na výsluhy po 15 letech služby. To je téměř 35 % současného stavu policistů. Když končící ministr financí Eduard Janota navrhl budoucí vládě v rámci úsporných opatření i razantní seškrtání výsluh policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, v červnu požádalo o odchod do civilu několik stovek policistů, přestože šlo pouze o návrh. Pokud by výše výsluhových nároků měla být omezena nějakým zásadním způsobem (bez jiné motivace k neukončení služebního poměru pro příslušníky, kteří by měli nárok na výsluhy podle původních podmínek), mohlo by to vést ke kolapsu bezpečnostních sbo­rů.

Na druhou stranu není žádný důvod, proč by výsluhové nároky měly být do budoucna jako dosud osvobozeny od daně z příjmu. Za zamyšlení určitě stojí i omezení maximální možné výše vyplácené výsluhy, nebo nastavení maximální délky jejího vyplácení rovnající se např. délce služby u bezpečnostního sboru. Pokud případný zásah do zákona nalezne dostatečnou podporu, způsob, jakým se s výsluhovými nároky do budoucna vypořádají, je v moci zákonodárců.

skoleni_15_4

Myšlenku, proč byly výsluhové nároky zákonem zavedeny (viz důvodová zpráva k zákonu), není ale možné úplně zavrhovat. Po 30 letech služby bude příslušník bezpečnostního sboru těžko hledat adekvátní uplatnění v oboru, který vystudoval. Představa 65letého policisty, nebo hasiče, který je při pronásledování zločince nebo zásahu u požáru postižen infarktem, také není z pohledu oběti trestného činu nebo požáru, kteří očekávají účinnou pomoc, povzbudivá.   

Tak jako příslušníci bezpečnostních sborů mají podobným způsobem výsluhové nároky upraveny i vojáci, ale o tom někdy příště.

Souhlasíte s principem výsluh pro policisty?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).