Hlavní navigace

Ustojí pojišťovny povodně?

3. 9. 2002
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Jen málokterá pojišťovna by byla schopna sama plně pokrýt rizika spojená s živelnými pohromami, mezi které patří např. letošní povodně. V takovém případě přicházejí na řadu zajišťovny, jejichž finanční síla je nesrovnatelně větší.

Pojišťovny jsou právě těmi institucemi, za kterými vyrazí občan nebo zástupce firmy, aby pojistil svůj majetek před nebezpečím živelné katastrofy. Jednotlivé pojišťovny zpravidla operují na území jednoho státu, který představuje relativně striktně ohraničené území.

V případě živelných katastrof, které postihují velká území, bývají akumulované škody obrovské. Dokonce tak obrovské, že jenom málokterá pojišťovna by byla schopna je bez velkých problémů pokrýt. A právě z tohoto důvodu existují zajišťovny.

Zajišťovny slouží jako pojišťovny pojišťoven. V jejich portfoliu rizik už ale nehrají ani tak významnou roli jednotlivé – řekněme -běžné škody, ale spíše velké škody pramenící ze živelných pohrom apod.

Zatímco běžné pojišťovny nemohou v rámci malé České republiky dobře diverzifikovat své riziko spojené s povodněmi, zajišťovny tak mohou relativně bez problémů činit prostřednictvím zajišťování pojišťoven po celém světě.

Zajišťovny vědí, že pravděpodobnost výskytu vichřice v Německu je silně korelovaná s pravděpodobností výskytu vichřice v Anglii nebo ve Francii, a také že její závislost na vichřici v Japonsku je minimální. Vhodným rozprostřením svého zajistného kmene by tedy měly být schopny ustát i obrovské katastrofy.

Zajistné smlouvy bývají koncipovány různě. Jednou z variant je ta, kdy zajistitel zajišťuje proporcionálně, resp. vždy hradí určité procento škody bez ohledu na její výši. V jiných případech hradí zajistitel škody až od určité částky, často bývá stanoven i horní limit plnění.

Ačkoliv je finanční síla zajišťoven obrovská, i ony mohou čelit velkým rizikům. Je tomu tak zejména v případě tzv. all risk pojištění, kdy pojišťovna (a následně i zajišťovna) hradí všechna případná rizika a často do prakticky neomezené výše (tj. plní i v případě neočekáva(tel)ných katastrof).

Zajišťovny přijímají zajistné od svých klientů – pojišťoven a z něj následně hradí svá plnění. Povodně v České republice tedy nemusí představovat pro zajistitele našich pojišťoven prakticky žádný problém, protože škody podobného rozsahu ve světě nastávají relativně často a zajišťovny jsou na jejich výskyt připravené.

Tabulka č. 459
Pojišťovna Odhad povodňových škod
Pojišťovna České spořitelny 1,8 mld. Kč
IPB Pojišťovna 1,2 mld. Kč
ČSOB Pojiš'tovna 0,29 mld. Kč
Česká pojišťovna 8 mld. Kč
Kooperativa 3–5 mld. Kč

Do problémů se může dostat zajišťovna, která by zajišťovala např. pouze pojišťovny na území střední Evropy. Zajišťovny ale zpravidla svá rizika pečlivě diverzifikují a své pojišťovny – klienty mívají rozmístěny po celém světě.

Pokud jsou české pojišťovny náležitě zajištěny, neměly by pro ně povodně představovat závažný problém. Pojišťovny velkou část rizika spojeného s živelnými pohromami přenášejí na zajišťovny a samy si ponechávají pouze takovou část rizika, kterou jsou schopny pokrýt ze svých prostředků.

skoleni_15_4

Z tohoto pohledu lze konstatovat, že by nemělo hrozit následkem povodní výrazné zvyšování pojistného. Pojišťovny od subjektů ze zatopených oblastí pobíraly velmi dlouhou dobu pojistné a nyní by měly být schopny bez větších problémů dostát svým závazkům i bez zvyšování pojistného.

Pokud se pojišťovna dostane do závažných problémů následkem povodní, bude to pravděpodobně zapříčiněné špatným zajištěním. Takové případy ale snad již v České republice nehrozí.

U které pojišťovny máte uzavřené pojištění domácnosti?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).