Hlavní navigace

Tři spamy o zneužívání sociálního systému, jejichž rozesláním si uděláte ostudu

31. 5. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Také už vám přišel alarmující mail o tom, jak jedna silně neoblíbená národnostní menšina zneužívá systém státních dávek? Zjistili jsme, co je na tom pravdy.

S velikou pravděpodobností jeden z těchto mailů dorazil i k vám (nebo ho sdílel některý z vašich přátel na facebooku). Sdělení bylo jednoduché a působilo vždy na první českou signální, tedy na nenávist vůči Romům. Každé z těchto krátkých sdělení bylo založeno na jednoduchém předpokladu – co Rom, to parazit na sociálním systému. Ve třech nejčastějších obměnách jste se tak mohli rychle dozvědět, jak to údajně mají tito naši spoluobčané jednoduché.

V jednom případě přitom stačí umět počítat a víte, že zpráva je minimálně podezřelá.

Zmíněné texty jsme poslali příslušným úřadům, které se vyjádřily k jejich založení na skutečnostech. Doplňme, že níže popsaná pravidla jsou určena zákonem, jsou tedy platná pro všechny, nehledě na jejich barvu pleti, vyznání, výšku nebo váhu.

Nejprve je vždy uvedeno přesné znění mailu, pod ním naleznete jeho analýzu.

1) Zvýšení záloh u ČEZ aneb 12 * 2000 = 48 000

Přišlo mi emailem,… jedním slovem HNUS!

V sobotu jsem mluvil s paní, která pracuje na zákaznickém centru. Dozvěděl jsem se od ní o dalším způsobu, jak tento stát dává peníze cikánům. Tentokrát pomocí ČEZ.

Cikán ví, že spotřebuje elektřiny za 2000 Kč měsíčně. Zajde na zákaznické centrum ČEZ a dá si žádost o zvýšení záloh na 4000 korun. S potvrzením o výši záloh jde na sociálku a požádá o podporu, protože na placení tak vysoké zálohy nemá. Sociálka mu klidně vyplácí měsíčně podporu 4000 Kč. Nikdo nic nekontroluje, neprověřuje. Cikán každý měsíc „zaplatí zálohu“.

Na konci roku udělá ČEZ vyúčtování a zjistí, že cikán má 48 000 korun přeplatek. Tak vyplní složenku a pošle jí cikánovi, ten si pěkný balíček vyzvedne na poště!

Začněme tím jednodušším. Autor tohoto emotivního sdělení zjevně zapomněl přemýšlet (nebo neumí počítat). Vrácený přeplatek ve výši 48 000 korun by totiž v tomto případě znamenal nulovou fakturu za dodávky elektřiny za celý rok (což není možné, vždy platíte nějakou paušální měsíční částku) a zároveň celý rok placení navýšených záloh, tedy 4000 korun. Byl-li by celý příběh kromě výpočtu pravdivý, pak by za celý rok byl maximální možný přeplatek poloviční (12násobek 2000 korun).

A co samotné čerpání dávky na základě zvýšených záloh? Nelze to provést tak jednoduše, jak se ve výše zmíněném textu uvádí. Aplikační program OKnouze, který na základě dodaných údajů spočítá výši příslušné dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení), má v sobě zabudovánu určitou nepřekročitelnou hranici pro uznání výše zálohy, řekla nám mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Dále vysvětluje, že zálohy za dodávku elektrické energie se započítávají maximálně do výše, která se stanovuje podle speciálního výpočtu stanoveného ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, a to s ohledem na rozsah používání elektrické energie, počet osob v domácnosti, ceník dodavatele energie a na průměrnou spotřebu elektrické energie v České republice za minulý rok. Jde tedy o maximální přípustnou výši, která je v daném místě obvyklá.

Pokud si někdo zálohy navýší, tak se mu v aplikaci OKnouze započítají maximálně do této limitní částky. Proto podstatné navýšení záloh nemůže zásadním způsobem zvyšovat vyplácenou dávku příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, dodává Plívová.

I kdyby navíc došlo k tomu, že by navýšení záloh v nějaké výši člověku pobírajícímu dávky pomoci v hmotné nouzi prošlo, v konečném součtu si nepolepší. Po vyúčtování záloh totiž zmíněná aplikace případný vrácený přeplatek rozpočítá, určí skutečné měsíční částky nákladů na energie a vyčíslí případný přeplatek na dávkách hmotné nouze s ohledem na výši zálohy, kterou příjemce těchto dávek skutečně uvedl. Takovéto přeplatky lze následně např. srážet z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, uzavírá Viktorie Plívová.

2) Člověk v hmotné nouzi neplatí regulační poplatky

Lékárna a Romové

Šok v lékárně. Do minulého týdne jsem to netušil, ale romové nemusí platit za léky. Byl jsem v lékárně na Národní koupit dětem kapky na kašel a do nosu atd. Přede mnou byla menšina, vybrali si léky a pak vytáhli papír ze sociálky, lékárnice ho potvrdila a odešli. Ptal jsem se, co to bylo a ona mi sdělila, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí léky. Málem to se mnou seklo, zaplatil jsem 400 Kč a naštvaný šel domů. Pracuji, platím SP, ZP, daně – a to všechno na ně a jim podobné !!!!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!!!!

I včetně zjitřených emocí se může jednat o reálný příklad. To, že někdo může dostat léky zcela bezplatně, však platí pouze za dodržení dvou podmínek – člověk vyzvedávající léky musí pobírat dávky v hmotné nouzi a zároveň vydávané léky musí být plně hrazeny ze zdravotního pojištění (nesmí na nich být žádný doplatek). Zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž vyjmenovává situace, kdy se neplatí regulační poplatek ve výši 30 korun a sem patří (vedle třeba léčby infekčního onemocnění) právě situace, kdy pobíráte dávky v hmotné nouzi.

V situaci popsané v e-mailu v lékárně byly pacientům vydávány léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění a na základě předloženého potvrzení o hmotné nouzi neplatili regulační poplatek, a tak vznikl dojem, že mají „všechno zadarmo“, shrnul pro server Měšec.cz  mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

„Papírem ze sociálky“ je myšleno potvrzení o dávce v hmotné nouzi, které nesmí být starší 30 dnů.

Zákon ale osvobozuje ve zmíněných příkladech jen od povinnosti placení regulačního poplatku. V případě, že by lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi byly vydávány léčivé přípravky s doplatkem, museli by tento doplatek zaplatit a opět by neplatili regulační poplatek, uzavřel Vlastimil Sršeň.

3) Kdo nikdy nepracoval, nemá nárok na důchod

Starobní důchody – Zvýhodnění Romů

Přeposílám státem dost utajovaný fakt.

V posledních dnech byly Česká i Slovenská republika označeny vysokou komisařkou OSN pro lidská práva za země, kde dochází k diskriminaci Romů. K této kritice lze uvést jeden příklad, který  tomuto tvrzení odporuje a týká se starobních důchodů Romů.

Zatímco pracující člověk, který vydělává v průměru 15 000 Kč měsíčně (a těch je většina), obdrží starobní důchod vypočtený z této částky, Rom, byť celý život nepracoval a do sociálního systému nevložil ani jednu korunu a živil ho stát z různých sociálních dávek, tak tento „diskriminovaný“ spoluobčan obdrží starobní důchod vypočítaný z průměrného platu v ČR, a to je, vážení, 24 000 Kč měsíčně.

Tak kdo je tady skutečně diskriminován? Majoritní většina, nebo naši  romští spoluobčané, byť jsou v menšině!

Tento mail je již staršího data a jeho rozšíření kulminovalo zhruba před rokem, kdy se k němu v oficiální (zamítavé) tiskové zprávě vyjádřilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zpráva je samozřejmě nepravdivá, začíná své vyjádření mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš. Pro vznik nároku na starobní důchod jsou totiž stanoveny dvě základní podmínky, které je nutno splnit současně. Jedná se o dosažení určité věkové hranice a získání potřebné doby pojištění.

dan_z_prijmu

Pokud není splněna potřebná doba pojištění, o čemž mail mluví, když říká, že Rom celý život nepracoval a do sociálního systému nevložil ani korunu, nemohou žadatelé starobní důchod dostat.

Člověku, který dlouhodobě (po převážnou část svého života) nepracuje a pouze pobírá sociální dávky  (míněny například dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, apod.), nemůže vlastně nárok na tento důchod vzniknout, neboť nezískal potřebnou dobu pojištění, která je nejméně 26 let (do budoucna až 35 – každý nový kalendářní rok stoupá o jeden rok), shrnuje Pavel Gejdoš.

Dostal se k vám některý ze zmíněných spamů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Peníze.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).