Hlavní navigace

Stát končí s hypotékami

14. 1. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Je rozhodnuto, pochyby jsou pryč - státní podpora hypotečních úvěrů na nové nemovitosti skončí k 1. únoru 2003. Je to tragédie nebo není čeho litovat? Vyplatí se hypotéka bez státní pomoci?

Suchá fakta
Stát od února nebude podporovat hypoteční úvěry na pořízení nových nemovitostí. Všechno rozhodla úroková sazba hypoték poskytnutých v roce 2002, na základě níž se státní podpora pro letošní rok určuje. Tato sazba klesla pod 7 %, tedy do pásma, v němž se státní podpora už nevyplácí. Spolu s tím klesla výše státní podpory hypotečních úvěrů pro pořízení starších nemovitostí ze 3 % na 2 %. Tato podpora je však určena jen pro mladé lidi do 36 let, kteří si pořizují nemovitost starší dvou let. Z tabulky zjistíte, jaká pravidla pro poskytování obou druhů státních podpor v současné době panují.

Tabulka č. 712
Přehled podmínek pro poskytování státní podpory
Průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých v loňském roce Klasická st. podpora St. podpora pro mladé
nižší než 5 % 0 % 0 %
5 % – 6 % 0 % 1 %
6 % – 7 %
(stav od 1.2.)
0 % 2 %
7 % – 8 %
(stav do 31.1.)
1 % 3 %
8 % – 9 % 2 % 4 %
9 % – 10 % 3 % 4 %
více než 10 % 4 % 4 %

Státní podpora tedy závisí na průměrné sazbě hypoték poskytnutých v předchozím kalendářním roce. Tato průměrná sazba u nás neustále klesá a v současné době se v souhrnu za rok 2002 dostala až pod 7 %. Není divu, vždyť podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj se tato sazba držela pod sedmi procenty v každém měsíci loňského roku. Podívejte se do následující tabulky, jak se u nás průměrná roční sazba poskytnutých hypoték vyvíjela.

Tabulka č. 713
Vývoj průměrných sazeb hypoték
Rok Průměrná roční sazba
1996 13,4 %
1997 12,7 %
1998 12,5 %
1999 10,3 %
2000 8,8 %
2001 7,8 %
2002 pod 7,0 %

Opravdu hypotéky podporu nepotřebují?
Zjednodušeně lze říci, že konkurenční boj hypotéky zlevnil natolik, že podle nastavených pravidel je už zbytečné je podporovat. Tato pravidla však byla nastavena v dobách, kdy se úrokové sazby hypotečních úvěrů zcela samozřejmě pohybovaly v dvouciferných číslech a inflace také nebyla na 1,8 %. Reálně zaplacený úrok byl tedy po odečtení státní podpory nižší než v současné době (příklad rok 1998: průměrná sazba 12,5 %, inflace 10,7 %, státní podpora 4 %, reálný úrok byl tedy záporný). V současné době je průměrná sazba někde mezi šesti a sedmi procenty, státní podpora jednoprocentní nebo od února nulová, reálně zaplacený úrok tedy bude buď někde mezi šesti a sedmi procenty (bez státní podpory) nebo mezi pěti a šesti procenty (se státní podporou).

Zdá se tedy, že systém státní podpory není nastaven úplně nejšťastnějším způsobem, a pro ty, kteří mají nárok na státní podporu, tedy neplatí ono obecné tvrzení o historicky nejvýhodnějších hypotékách.

Státní podpora hypotečních úvěrů bývá také zmiňována mezi úspornými opatřeními, jež by vláda měla udělat pro ozdravění veřejných financí. Ovšem vzhledem k tomu, že za rok bývá na hypotéky investováno jen zhruba půl miliardy státních korun, není zátěž pro rozpočet zrovna nejvyšší (srovnejte se stavebním spořením, kde se ročně vydá přes 10 mld. Kč). Přitom podpora hypotékám je přesně ten druh státní pomoci, který dovede rozlišit (na rozdíl od spořící fáze stavebního spoření), zda někdo použije peníze na bytové účely či nikoliv.

Udivující je především apatie státních úředníků, kteří sice hovoří o novém modelu státní podpory hypoték, ovšem s jeho přijetím nijak nespěchají. Řadu potenciálních žadatelů tedy v očekávaném mezidobí neuspokojí a zpětně rozzlobí.

Má státní podpora smysl?
Řada kritiků může namítnout, že státní podpora hypotečních úvěrů nic neřeší. Ano, některé faktory hrají proti ní. Je použitelná pouze na hypotéky, jejichž výše nepřesáhne 70 % ceny nemovitosti. Poskytuje se jen pro byty do 800.000 Kč a domy do 1,5 mil. Kč a navíc je omezena cenou za metr čtvereční (do 12.000 Kč/m2) – proto na byt o velikosti 30 m2 v ceně 1.000.000 Kč nedostanete podporu na oněch maximálních 800.000 Kč, ale jen na 360.000 Kč. Navíc, hypotéky jsou dosažitelné jen vyšší střední vrstvou, která se i bez podpory k bydlení dostane snáze než méně movití občané (a navíc tento druh podpory je pouze pro nové nemovitosti, na které stejně nikdo nedosáhne) atd.

Ovšem pokud by byla státní podpora nastavena poněkud odlišným způsobem, mohla by sehrát svou pozitivní roli, zvláště pokud přijmeme tezi, že zajištěné bydlení není čistě soukromá potřeba, ale je i v zájmu státu. I jednoprocentní podpora dokáže měsíčně ušetřit třeba 500 Kč při milionové půjčce, což sice ve srovnání s výší hypotéky na první pohled není mnoho, ale za deset let to dělá dobrých 60.000 Kč.

Co s tím?
Co ve světle blížící se změny udělat? Ti, kdo svou hypotéku splácejí, státní podporu budou dostávat i nadále, pokud na ni měli nárok dříve. Ti, kdo teprve chtějí státní podporu získat, mají ještě teoretickou šanci všechno stihnout. Nárok na státní podporu se řídí datem začátku čerpání hypotéky, je tedy nutné hypotéku začít čerpat do konce ledna, podat žádost nestačí. Největší šance tedy mají (a měli by si v takovém případě pospíšit) ti, kteří už proces schvalování mají rozjetý. Ostatní by museli svou banku požádat o expresní vyřízení úvěru, což stojí pár tisíců navíc, a ještě není jisté, zda se termín, včetně samotného čerpání, podaří stihnout.

dan_z_prijmu

Nicméně není důvod truchlit nad rozlitým mlékem. Uzavřete-li hypoteční úvěr se současnou sazbou, můžete doufat, že se inflace v příštích pěti letech o něco zvýší a splácení úvěru se tedy pro vás stane levnějším. Navíc – současné podmínky snižují absolutní výši splátky, takže by splácení mělo být snazší, ačkoliv ve srovnání s inflací je možná méně výhodné než v minulosti. A to, co nedostanete od státu na podpoře, si můžete alespoň odečíst z daní.

Aktuální podmínky bank
A ještě jedno důležité upozornění na závěr – průměrná sazba vloni poskytnutých hypoték odkrývá zřejmý rozpor mezi reklamními tezemi bank a skutečným stavem věcí. Ačkoliv v níže uvedené tabulce najdete minimální sazby hypoték, realita je většinou méně příznivá. V loňském roce se hypotéky ve skutečnosti půjčovaly za cenu někde kolem 6,5 %. Ovšem banky lákaly na mnohem nižší úrok (tradičně kromě ČS, která v programu Top bydlení garantuje pevnou sazbu pro všechny, kteří splní dané podmínky). Takže si půjčujte s rozmyslem.

Tabulka č. 714
Úrokové sazby hypoték
Banka/úvěr Fixace 1 rok Fixace 5 let
ČMHB Standard od 6,65 % od 5,65 %
ČMHB Progres  – 6,5 %
ČMHB 100  – od 7,25 %
ČS Top bydlení  – 5,4 %
ČS mimo Top bydlení od 5,1 % od 5,4 %
GE Capital Bank od 4,99 % od 5,69 %
HVB od 4,2 % od 5,25 %
Komerční banka Klasik od 5,0 % od 5,07 %
Komerční banka Plus od 5,0 % od 6,17 %
Komerční banka s doplňkovým balíčkem od 3,15 % od 4,17 %
Raiffeisenbank Klasik od 5,5 % od 5,5 %
Raiffeisenbank Premium od 7,0 % od 7,0 %
Živnostenská banka Standard od 4,1 % od 5,5 %
Živnostenská banka Benefit od 4,8 % od 6,4 %

Využíváte státní podporu na hypoteční úvěr?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).