České domácnosti do bank na různé typy účtů za loňský rok přinesly 120 miliard korun, přičemž jednoznačně vítězily netermínované vklady s 95 miliardami korun. Za pozornost stojí zejména přílivová „vlna“ začátku roku, kdy jen za první 4 měsíce domácnosti uložily přes 85 miliard korun (z toho přes 58 miliard na běžné účty). Čtěte také: Kde je Achillova pata české ekonomiky?
Tato vlna evidentně absorbovala jak uložení části peněz držených v hotovosti (včetně bezpečnostních schránek), tak z fondů, z nichž si jen za půlrok na přelomu let 08/09 lidé „vyzvedli“ přes 40 miliard korun.
Typ úspor | V Kč |
---|---|
Netermínované účty | 680 mld. |
Termínované vklady | 360 mld. |
Stavební spoření | 400 mld. |
Podílové fondy | 240 mld. |
Penzijní fondy | 210 mld. |
Rezervy v pojištění | 170 mld. |
Tezaurované oběživo | 200 mld. |
Celkem | 2 260 mld. |
Úspora celkem na 1 domácnost | 579 487 Kč |
Nelze tedy hovořit o nějaké obecnější vlně úspor a zejména druhé pololetí loňského roku dále ani nenaznačuje, že by se domácnosti nějak razantně vrhly na spoření nebo měnily své spořicí chování. Od května do konce listopadu se totiž tempo růstu vkladů téměř zcela zbrzdilo, když se jejich výše plazila vzhůru průměrně jen jedinou miliardou měsíčně.
Větší impuls vidíme až v prosinci, kdy lidé museli zaplatit stavební spoření, kam přinesli téměř 19 miliard a menšími vánočními útratami navíc ušetřili dalších 8 miliard na účtech. Čtěte také: Platební karty provází chaos. Víme, která banka se za vás postaví
Naše domácnosti mají tedy již v bankách (včetně stavebních spořitelen) uloženo 1465 miliard korun. Z toho je 692 mld. na běžných účtech a 413 mld.Kč ve stavebním spoření. Takže rodina, která nemá v bankách 400 000 Kč, je tedy již podprůměrná, i když víme, že jakýkoli průměr je zčásti jen statistická fikce – ovšem ty, kdo mají méně, musí „vynahradit“ ti, kdo tam mají víc.
Spořicí účet...
Protože „horké“ peníze bankám nepřinášejí žádnou velkou radost (ani výnos) a významně bledne sláva tzv. spořicích účtů, pokoušejí se některé o inovace směrem k určitým kompromisním produktům. Výzkumy totiž ukazují, že přestože lidé požadují vysokou likviditu (mít peníze „po ruce“), přestože jak na běžných účtech, tak ve fondech peněžního trhu peníze nechávají ležet několik let.
Nenechte se nachytat
Množí se tak produkty kombinovaných typů, obvykle prémiových – třeba SUPR, spořicí účet s prémií od ČSOB (nyní 1,5 % + prémie 0,5 % p.a.), který například od loňského března přilákal již 40 miliard korun a nyní již připisuje úroky čtvrtletně.
Další nový produkt ČSOB termínovaný vklad Plus vychází vstříc právě té zmíněné většině milovníků běžných účtů (přes 34 % lidí na tomto druhu účtu má nejvíce svých peněz a pro 40 % lidí je na druhém místě v objemu uložených peněz). Tento termínovaný vklad má skutečně významné „plus“ v tom, že z něj klient může během trvání dvouleté (2,15 % p.a.) nebo tříleté (2,6 % p.a.) smlouvy kdykoli okamžitě vybrat až 20 % vložené sumy bez sankce, třeba i na několikrát. Čtěte také: Kdo je finanční arbitr a s čím vám pomůže?
Přesto pozor na dost se komplikující podmínky různých „nabídek“. Nu ostatně i naše slovutné banky používají alespoň takové ty malé „fintičky“. Všimli jste si, že polovina bank neumí česky? A své spořicí účty nazývají jako spořící (s dlouhým „í“) – to něžně naznačuje, jakoby ty účty spořily samy. Protože spořící není přídavné jméno, ale průběhový čas – jako prkno je jen žehlicí, kdežto žehlící je až ten, kdo (právě teď) žehlí.
Ani pak nehovořit o tom, že žádná banka neupozorňuje na to, že úroky všech vkladů ve skutečnosti nedostanete v té výši, kterou „nabízí“, ale až po 15% zdanění. Nu a o tom, že „vyhlašovaná“ sazba úročení se může kdykoli změnit, se také v bance dozvíte až na přímý dotaz (v lepším případě). Takže kdo o všech těchto třech drobnůstkách věděl, má ode mne jedničku z hvězdičkou. A vy ostatní: zbystřete pozornost. O finty a podrazy u nás není nouze – jsme přece v Čechách. Čtěte více: Nový zákon: ruka podaná klientům i možné kličky