Hlavní navigace

Reforma daní: co by udělala vyšší sazba s úrokovými výnosy

19. 5. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zkusme zaspekulovat, co by udělala srážková daň, která by se zvýšila z 15 na 19 procent. U termínovaných vkladů bychom přišli o procento z výnosu.

Kdesi hluboko pod nánosy koaličního bahna najdete několik reformních návrhů. Mezi ty zásadní patří důchodová a daňová reforma. Dnes se pokusíme na krizi koaliční vlády zapomenout, budeme počítat s tím, že vláda tu bude alespoň tak dlouho, aby tyto své plány převedla do reality a podíváme se konkrétně na to, co by s výnosy na spořicích účtech a termínovaných vkladech udělala daňová reforma naplánovaná ministerstvem financí.

Někomu se může zdát, že právě přes možný pád vlády je zabývání se reformními snahami této vlády zbytečné, já si to ale nemyslím. Mám-li tipovat vyústění krize ve vládní koalici, pak na jejím konci vidím menšinovou vládu ODS s TOP 09, kterou budou z poslaneckých lavic podporovat již nevládní Věci Veřejné. Ty totiž kvůli podmínkám, na které zbylé dvě partaje nepřistoupí, rozvážou koaliční smlouvu. Nebudou však chtít připustit ani předčasné volby, tuší totiž, že by to mohla být jejich konečná.

Vyšší sazba, menší výnos

V krátkosti si připomeňme základní obrysy daňové reformy. Sjednocovat se mají sazby sociálního a zdravotního pojištění na 6,5 % (a to jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ), skončit má koncept superhrubé mzdy a máme se navrátit ke klasickému formátu hrubé mzdy. Hlavním cílem změn má být zjednodušení celého systému. Aby ale státní kasa na změnách neprodělala, má se zvýšit daňová sazba ze současných 15 na 19 %. Všechny popsané změny mají být účinné od roku 2013. Jejich dopad na vaši mzdu si můžete jednak vypočítat na naší kalkulačce, s podrobnostmi připravovaných změn se pak můžete seznámit v tomto článku.

Zvýšení sazby se v kombinaci se zrušením superhrubé mzdy neprojeví v tom, že budete odvádět větší daně ze mzdy. Naopak většina lidí si mírně polepší. To už ale neplatí u úrokových výnosů. Zde není nic, co by mohlo případný nárůst sazby kompenzovat, a tak pokud ruku v ruce se zvýšením sazby daně z příjmů bude zvýšena také sazba srážkové daně, kterou upravuje stejný zákon, sníží se výnos u spořicích účtů, termínovaných vkladů, ale i od daně z příjmů nově neosvobozeného stavebního spoření, a změna se dotkne také výnosu z dividend (s výjimkou akcií rakouských společností Erste a VIG, které podléhají rakouské 25% dani).

Vzhledem k plánům na zjednodušení celého systému se jako pravděpodobnější zdá být zvýšení obou sazeb – jak samotné daně z příjmů, tak i srážkové daně. Jak ale upozorňuje Ladislav Malůšek, manažer oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG ČR, pro přesný závěr chybějí potřebné informace a ty stávající hovoří spíše o opaku. Návrh novely zákona není v tuto chvíli k dispozici, ovšem podle dostupných informací by ke změně této srážkové daně dojít nemělo.

U spořicích účtů jde o desetiny

Samozřejmě nezůstaneme jen u teorie a ukážeme si dopad případného zvýšení sazby také v praxi. Nejprve na spořicím účtu, poté na termínovaném vkladu, kde ztráty jdou do tisíců.

U spořicích účtů počítáme s jednorázovým vkladem ve výši 100 000 korun a pro zjednodušení počítáme s ročním připisováním úroků (u spořicích účtů jsou úroky připisovány většinou na měsíční nebo čtvrtletní bázi; při tomto vkladu však jde o zanedbatelný rozdíl několika mála korun).

První příklad je s roční sazbou 1,75 %, což je sazba zřejmě u nás nejoblíbenějšího spořicího účtu (i když ne nejlépe úročeného) ING Konta. Jak je vidět z následující tabulky, první rok vkladu by vám v tomto případě nová sazba daně ukrojila z výnosu 70 korun a čistý výnos by se zmenšil o sedm setin procenta. Pokud vklad na tomto kontě necháte tři roky a úroková sazba se měnit nebude (což ovšem není moc pravděpodobné, ale spíše jde o to ukázat efekt kumulace úroků), pak byste na dani v případě zvýšené sazby daně zaplatili více než 200 korun a celkový výnos za tři roky by se snížil o více než dvě desetiny.

Změna výnosů u spořicího účtu s úrokovou sazbou 1,75 % p.a.
Parametr 15% sazba daně z příjmů 19% sazba daně z příjmů
Celkový stav na konci spoření po 1 roce 101 488 Kč 101 418 Kč
Čistý výnos po 1 roce 1,4875 % 1,4175 %
Celkový stav na konci spoření po 3 letech 104 530 Kč 104 312 Kč
Čistý výnos po 3 letech 4,53 % 4,312 %

V druhém příkladě změníme pouze roční úrokovou sazbu na 3 % (což je sazba, která může být na trhu běžně dostupná za několik málo let). Zde jsou změny samozřejmě již patrnější, po prvním roce uložení čistý výnos se zvýšením sazby daně klesá z 2,55 na 2,43 % a za 3 roky uložení si stát navíc vezme necelých 400 korun.

dan_z_prijmu

Změna výnosů u spořicího účtu s úrokovou sazbou 3 % p.a.
Parametr 15% sazba daně z příjmů 19% sazba daně z příjmů
Celkový stav na konci spoření po 1 roce 102 550 Kč 102 430 Kč
Čistý výnos po 1 roce 2,55 % 2,43 %
Celkový stav na konci spoření po 3 letech 107 848 Kč 107 469 Kč
Čistý výnos po 3 letech 7,848 % 7,469 %

Při 5leté úložce o 5 tisíc méně

Jako reprezentanta termínovaných vkladů vezmeme toho, který momentálně nabízí nejlepší úrokovou sazbu v nabídce bank (vyšší úrok nabízejí některé záložny), a tím je Clear Deal od J&T Banky. Při 5leté úložce nabízí roční úrok 4,5 % s tím, že úroky jsou připisovány ročně (některé konkurenční nabídky připisují úroky až na konci úložky, což je pro vás méně výhodné, protože se úroky nekumulují – nejsou úročeny úrokové výnosy z předchozích let). Jedinou podmínkou (uznáváme, ne lehce splnitelnou) je minimální vklad ve výši 500 000 korun.

A právě s takovým vkladem jsme počítali. Jak opět ukazuje tabulka níže, zvýšení daňové sazby by v našem případě znamenalo, že stát si z vašich úroků ukrojí více než 5000 korun a celkový výnos této investice se sníží o více než celé procento.

Změna výnosů u termínovaného vkladu s úrokovou sazbou 4,5 % p.a.
Parametr 15% sazbě daně z příjmů 19% sazbě daně z příjmů
Celkový stav na konci spoření 603 517 Kč 598 014 Kč
Čistý výnos 20,70 % 19,60 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).