Hlavní navigace

Proč si Češi nemohou stěžovat na daně?

16. 12. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Průzkumy ukazují, že zdanění příjmů je v ČR oproti jiným evropským zemím více než přívětivé. Alespoň pro určité příjmové skupiny.

Ačkoli si Češi stěžují na vysoké daně, nejsou na tom v porovnání s ostatními zeměmi tak špatně. Vyplývá to z celosvětové studie poradenských společností KPMG Individual Income Tax and Social Security Rate Survey 2011. Hodnoceno bylo 96 zemí a Česká republika se se svou 15% sazbou daně umístila mezi zeměmi s nižším zdaněním příjmů fyzických osob.

Zlatá střední cesta ve východním bloku

V případě srovnání České republiky s ostatními zeměmi východního bloku se nacházíme přesně ve středu. Daně těchto zemí se totiž pohybují v pásmu 10 – 20 %.

Výjimkou je Polsko a Chorvatsko, které mají vyšší než 30% sazbu daně. Nejlépe si v tomto ohledu vedou naopak Bulhaři, kteří odvádějí ze svých příjmů 10 %. Naopak v ostatních částech Evropy je běžná 40% i vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob, uvádí zpráva společnosti KPMG Česká republika

Oproti některým státům jsme „žabaři“

Ani 40% sazba daně z příjmu fyzických osob ale není ta nejvyšší. V porovnání s některými zeměmi si mohou někteří Češi (zejména s vyššími příjmy) při pomyšlení na svou daň z příjmu skoro „pískat“. Například lidé ve Švédsku odvádí z příjmů i téměř 57 % a v Dánsku je to i více než 55 %. Naši sousedé v Rakousku (ti bohatší z nich) zas do svých přiznání vyplňují 50 %.

Nízké daně z příjmů fyzických osob ve východní Evropě jsou výsledkem iniciativ směřujících k zavedení nízkých plošných daní. Významný je například přístup Maďarska, které letos snížilo sazbu daně z příjmů fyzických osob na polovinu – z 32 % na současných 16 %, uvádí zpráva s tím, že ostatní země Evropy v posledních čtyřech letech podle studie sazby daně nijak významně neměnily.

Česká specialita á la superhrubá mzda

Kromě slova „robot“, ponožek v sandálech nebo třeba knedla vepřa zela, má Česká republika mezi výčtem svých superspecialit i superhrubou mzdu. Jen pro připomenutí: daň se zaměstnancům nevypočítává z hrubé mzdy, ale základ daně obsahuje i sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Reálná efektivní sazba daně je tak ve skutečnosti na úrovni 22 až 23 procent. Superhrubá mzda rozhodně nepatří mezi transparentní ukazatele. Věřím proto, že toto české specifikum bude dříve či později odstraněno, uvedl Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG ČR s tím, že kromě České republiky využívá superhrubou mzdu k určení základu daně už jen Maďarsko.

Vývoj daní na houpačce

A jak se daně vyvíjely? Mezi lety 2003 a 2009 docházelo podle studie k postupnému snižování nejvyšších sazeb daně z příjmů fyzických osob. V roce 2010 se tento trend ale zastavil. S největší pravděpodobností jako důsledek obav z deficitů státních rozpočtů. Průměrně se tak v tomto roce sazby opět zvýšily o 0,4 %. V letošním roce je tomu opět naopak a průměrná sazba o 0,3 % klesla. Vliv na tento průměr ale mělo jen 15 % ze všech 96 zkoumaných států (svůj podíl sehrálo i zmíněné výrazné snížení sazby daně v Maďarsku). Většina zemí tak sazby daně z příjmů fyzických osob letos nijak neměnila.

Sociální pojištění nám radost dělat nebude

Vedle klasické daně z příjmu nám z peněženky ukrajuje také zdravotní a sociální pojištění. Zejména druhé jmenované se v poslední době přetřásá v souvislosti s demografickým vývojem a neudržitelností důchodových systémů. Kromě případného zvyšování sazby se můžeme nyní setkat spíše s tendencí růstu věkových hranic pro odchod do důchodu. Skoro čtvrtina zemí, které se účastnily průzkumu, v minulých pěti letech hranici pro odchod do důchodu zvyšovala nebo se na to v příští „pětiletce“ chystá.

Současný stav

Pokud se porozhlédneme po Evropě, v té západní se sazba daně z příjmu pohybuje kolem 45 %. Naposledy k její změně přistoupili v Lucembursku, kde byla za účelem snížení deficitu rozpočtu zvýšena oproti loňsku o 3 % na 42 %.

V severní Evropě je podle průzkumu průměrná sazba na úrovni 40 %. Například v Lotyšsku se sazba snižovala o 1 %, zatímco v Irsku roste již třetí rok po sobě a v současnosti dosahuje 48 %. 

V jižní Evropě se průměrná sazba pohybuje kolem 39 %. K růstu sazeb došlo ve Španělsku a Portugalsku. Španělsko vytvořilo nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy zvýšením nejvyšších sazeb o dvě procenta – například výdělek převyšující 175 000 eur nyní podléhá 45% sazbě. Již druhý rok po sobě se sazby zvýšily také v Portugalsku o 0,6 % na 46,5 %, uvádí studie.

Perličky od KPMG

Kromě výsledků studie KPMG ČR ve své zprávě přinesla i jiné daňové perličky. Tak například v Jordánsku oproti minulému roku klesla sazba daně z příjmů fyzických osob o 11 %. V současnosti tedy dosahuje 14 %. Kde se naopak z daní asi neradují, je Aruba – malý ostrov v Karibském moři, která má nejvyšší sazbu na světě, a to 59 %. Žebříček nejvyššího zdanění fyzických osob tedy vypadá asi takto:

skoleni_15_4

  • Aruba – 59 %
  • Švédsko – 57 %
  • Dánsko – 55 %
  • Nizozemsko – 52 %
  • Rakousko – 50 %
  • Belgie – 50 %
  • Spojené království Velké Británie a Severního Irska – 50 %
  • Japonsko – 50 %

I když by se na první pohled mohlo zdát, že život v těchto zemích je podřízen tomu, že půl platu odvedete státu, daň z příjmu je jen jeden ukazatel toho, jaké daně obyvatelé ve skutečnosti celkem odvedou.

Výsledek ovlivní i další daně a je nutné také zdůraznit, že tyto sazby platí pro určitá příjmová pásma. Ne všude platí jednotná sazba, jako je tomu u nás.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).