Hlavní navigace

Přijetí eura je v nedohlednu

8. 1. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Těšíte se na brzké přijetí eura? Nejásejte, celá akce se zatím odkládá. Euru nenahrává ani současná situace v ČR, ani nejbližší výhled do budoucna.

Česko se potýká s ekonomickými problémy, na ekonomiku dopadá hospodářský útlum, výhled veřejných financí je pesimistický. Kurz koruny podléhá výkyvům a situace na českém trhu práce není nejrůžovější. Takto hovoří zpráva Ministerstva financí a České národní banky označená jako Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Zpráva tímto pesimistickým sdělením shrnuje, že přijetí eura na pořadu dne není a odkládá se.

Ekonomické problémy

Výrazná zlepšení v pružnosti a fungování české ekonomiky Zpráva neuvádí a naopak vyjmenovává mnohé z toho, co se nedaří. Česká ekonomika si v porovnání s eurozónou zachovává vyšší podíl průmyslu a menší podíl služeb.

Nadprůměrně je zde zastoupen automobilový průmysl, což může být také zdrojem odvětvového šoku. V minulosti česká ekonomika zdárně snižovala odstup od průměrné ekonomické úrovně eurozóny, ale dopad globální finanční a hospodářské krize vedl k prudkému ekonomickému útlumu. Současná krize a mimořádně nepříznivý vývoj zasahuje podniky zejména snížením poptávky. Podobné téma: Dopady Janotova balíčku: zchudneme v roce 2010?

Zásadním má být nepřímý vliv krize, kdy se bude zhoršovat finanční situace domácností a podniků a je pravděpodobná zvýšená míra nesplácení úvěrů. Zpráva konstatuje, že v důsledku hospodářské krize ekonomická připravenost na přijetí jednotné měny euro v ČR znatelně zhoršila.

Volatilita a výrazné výkyvy kurzu koruny

Globální finanční a ekonomická krize poukázala na zranitelnost koruny  vůči náladám na finančních trzích a tokům krátkodobého kapitálu. V důsledku světové finanční krize začala koruna vykazovat zvýšenou volatilitu, nastalo skokové zhodnocení a znehodnocení kurzu koruny. Kurz také začala ovlivňovat změna nálad na finančních trzích a změny sentimentu vůči středoevropskému regionu.

Ukazuje se, že v turbulentních dobách bude plnění kritéria stability měnového kurzu, a splnění jedné z podmínek přijetí eura, obtížné. Do budoucna se bude v kurzu koruny odrážet situace na světových trzích a investičních náladách, ale i schopnost konsolidovat veřejné finance.

Sledujte na serveru Měšec.cz nejvýhodnější kurzy

Nezdravé veřejné finance

Vládní dluh z důvodu každoročních deficitů narůstá, v roce 2012 by měl dosáhnout vládní dluh úrovně až 45 % HDP. Rostou výdaje na obsluhu veřejného dluhu a existují zde nedořešené strukturální problémy českých veřejných financí. Vládní sektor aktuálně čelí bezprecedentnímu výpadku daňových příjmů, fiskální deficit v roce 2009 zřejmě převýší 6 % HDP.

Negativní fiskální dopady bude mít také očekávaný demografický vývoj. Vládní deficit může také prohloubit schválení zákona o nápravě majetkových křivd způsobených církvím či řešení ekologických závazků. Obyvatelstvo stárne, reformy důchodového a zdravotního systému jsou odkládány, výdaje penzijního systému a systému zdravotní péče porostou. Chybí rozpočtová disciplína, každoroční vysoký deficit sektoru vládních institucí zásadním způsobem přispívá ke zvyšování vládního dluhu v poměru k HDP. Podobné téma: Kdo si s protikrizovým zákonem polepší?

Dynamika růstu dluhu byla v posledních letech tlumena privatizačními příjmy, ale s těmito již nelze do budoucna počítat. Výhled veřejných financí je špatný a úroveň deficitů je z hlediska udržitelnosti nepřijatelná.

Nepružnost na trhu práce a nezaměstnanost

Český trh práce je nepružný a v důsledku hospodářského útlumu se také očekává nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. Na hospodářský útlum většina podniků reaguje zmrazením mezd, využívány jsou i jiné způsoby snižování nákladů práce, například zkracování pracovního týdne.

Příkladem nepružnosti je podle Zprávy třeba skutečnost, že náklady na propouštění zaměstnanců závislé na délce trvání pracovního poměru jsou v mezinárodním srovnání poměrně vysoké. Jako prvek pružnosti českého trhu práce Zpráva uvádí schopnost snižovat počet zahraničních pracovníků v situaci, kdy poptávka po práci poklesla. Přečtěte si také: Změny a novinky roku 2010 v kostce

Rozšířené využívání zahraniční pracovní síly v době předcházejícího ekonomického boomu poukazuje na nízkou motivaci dlouhodobě nezaměstnaných s nízkou kvalifikací pracovat. Existují regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti dané nízkou regionální, profesní a odvětvovou mobilitou pracovní síly, umocněná i převahou vlastnického bydlení.

Finanční motivace českých nezaměstnaných k přijetí zaměstnání je ovlivněna kombinací daní a dávek. Na dlouhodobou nezaměstnanost a tvorbu pracovních míst může mít vliv celkově vysokého zdanění práce.

A co zpráva říká o tom, co se podařilo?

Mnoho pozitivních zpráv autoři Zprávy nenašli, podle nich se zlepšily dílčí podmínky k podnikání a český bankovní systém ustál globální krizi bez zásadních šrámů.

Zpráva říká, že v českém hospodářství dochází k postupnému dílčímu zlepšování podmínek pro podnikání a podnikatelského prostředí. Zjednodušilo se zakládání podniků a provozování podnikatelské činnosti, ale v jiné části zprávy je zmíněno, že podnikatelské prostředí zůstává zatíženo administrativními překážkami.

Jako výrazný ekonomický stimul, který může českou ekonomiku i ekonomickou náladu potenciálně ovlivnit, může zapůsobit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

Zpráva chválí dobře kapitalizovaný český bankovní systém, který používá konzervativní obchodní model a není závislý na externím financování. Díky tomu nebyly domácí finanční instituce výrazněji exponovány vůči  toxickým a dalším velmi rizikovým aktivům. V důsledku recese došlo ke zvýšení obezřetnosti bank a zpomalení poskytování úvěrů, což má pomoci tlumit možná rizika předlužené reálného sektoru.

Má přijmout Česká republika euro?

Splní Česko konvergenční kritéria?

Pro přijetí eura musí kandidátská země splnit tzv. maachstrichtská konvergenční kritéria:

  • cenová stabilita,
  • dlouhodobá udržitelnost veřejných financí (vývoj vládního deficitu a vládního dluhu),
  • stabilita měnového kurzu (pohyb kurzu uvnitř fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace),
  • dlouhodobé úrokové sazby.

Myšlenka těchto regulí spočívá v tom, že pokud se kandidátské zemi podaří udržovat cenovou stabilitu a snižovat schodky veřejných rozpočtů, může předejít kolísání měnového kurzu a zvyšování úrokových sazeb a cenové stabilitě.

skoleni_15_4

Pesimisticky laděná zpráva Ministerstva financí a České národní banky možná vyznívá jako vyjmenování všech důvodů a faktorů, proč konvergenční kritéria nejsou splněna. Zpráva doslova říká, že je velmi nepravděpodobné, že ČR bude ve střednědobém horizontu schopna plnit všechna maastrichtská konvergenční kritéria. Vládě je doporučeno, aby termín vstupu do eurozóny nebyl prozatím stanoven a aby nebylo usilováno o vstup do mechanismu směnných kurzů. Vláda 22.12.2009 také s doporučením Ministerstva financí ČR a České národní banky v roce 2010 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II a  nestanovovat prozatím cílové datum přijetí eura souhlasila.

Je na tom česká ekonomika s konvergencí skutečně tak špatně? Vyznívá zpráva tak pesimisticky proto, že neplnění kritérií konvergence nemá pro Českou republiku přímé důsledky a samotné stanovení termínu přijetí eura je v jejích rukou? Je vlastní měna skutečně výhodou a nárazníkem vnějších šoků, jak ?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).