Hlavní navigace

Používat rezervu na investice je hazard, když nemáte plán

29. 9. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Příklad z praxe ukazuje, že používat rezervu na investice jen s vidinou slibovaného výnosu se nevyplácí. Když někdo srovnává podílový fond s bankovním vkladem, plácá kraviny.

„Chybami se člověk učí,“ říká jedna lidová moudrost. A tak si leckterý začínající investor může postěžovat, jak prohloupil. Jednou ze stížností, na které lze narazit, je snaha vkládat peníze, které jsou pohotovostní rezervou nebo mají své jasné budoucí určení, do podílových fondů a jiných volatilních aktiv.

Srovnávání nesrovnatelného

Na jednom diskusním fóru si postěžoval jeden drobný střádal, že prohloupil. Své našetřené peníze vložil do podílového fondu, a prodělal. Když na jeho spořícím účtu klesla roční úroková sazba na 0,8 %, hledal lepší zhodnocení. Jenže nehledal jiný spořící účet nabízející lepší zhodnocení, ale vydal se na půdu investic v podílových fondech. Návnadou měla být reklama na nový podílový fond, marketingově to vypadalo super.

Jenže trhy kolísají a jsou volatilní, a tak na hlavu našeho střádala spadla ledová sprcha a úlevou bylo postěžování si na diskusním fóru. Náš diskutující vložil své peníze do podílového fondu, a hodnota podílových listů od chvíle, co fond odstartoval, padala. Původně investované prostředky se nejenom nezhodnocovaly o kýžená procenta, ale začaly se i snižovat. Pro člověka, který vloží nemalé peníze do něčeho, co aktuálně padá, je to bezesporu trýznící. Náš drobný investor si tak alespoň postěžoval na diskusním fóru: Teď mám minus 0,14 % a ani raději nepíšu kolik je to v absolutní hodnotě. Nechci zde být za blbce. 

Mírně řečeno je asi finanční inteligence střádala z našeho příkladu dosti nízká. Nediverzifikoval, dal všechna vejce do jednoho košíku. Čekal něco jiného, než mu byl schopen jím zvolený finanční produkt nabídnout a naneštěstí měl smůlu. V diskusi nad problémem špatné investice navázal někdo další a tak se prodělkem sužovaný střádal dozvěděl, že plácá kraviny a srovnává fond s účtem. Spořící účet je něco jiného než podílový fond a náš střádal za svou zkušenost těžce zaplatil. Možná že na jakékoli investice do budoucna zanevře a na úroveň moudrého investorského uvažování se nikdy nedostane.

Investorské uvažování je v porovnání s uvažováním střádalů poněkud jiné. Investor vytváří portfolio, košík, ve kterém nese různé investice do různých tříd aktiv. Podílové fondy jsou jednou z možných forem investic. Podílový fond umožňuje podílet se na aktivech, do kterých je kolektivně zainvestováno, ať už to jsou dluhopisy, nemovitosti nebo akcie. Bankovní vklad je na rozdíl od toho pojištěným vkladem v bance a jeho hodnota nepodléhá výkyvům v kapitálové hodnotě (je-li denominován v domácí měně). Tyto dvě různé třídy aktivy skutečně nelze zaměňovat. Přesunout pod vlivem reklamy své peníze do podílového fondu z bankovního vkladu jenom proto, že padají úrokové sazby a reklama podílového fondu slibuje nadprůměrné zhodnocení, je poněkud pošetilé.

Slavnostní oběd v bufetu je jako uložení „krátkých“ peněz do podílového fondu

S uspokojováním finančních potřeb je to podobné jako s uspokojováním hladu. Má-li člověk hlad, může svou potřebu uspokojit různými způsoby. Poobědvat je možné v nádražní restauraci, nebo také je možné zajít do bufetu na polévku s rohlíkem. Někdo hlad uspokojí bagetou, jiný volí mezi restaurací indickou nebo čínskou. Každý typ stravovacího zařízení je vhodný pro jinou situaci, nabízí něco jiného a vyžaduje jiné časové a finanční nároky.

Rovněž v oblasti zvládání financí existují různé nabídky, finanční potřeby lze uspokojovat různými způsoby. Řečeno odborným žargonem je možné využívat různé investiční instrumenty a finanční produkty. Různé produkty se hodí k různým účelům, každý nabízí něco jiného a vyžaduje jiné časové a finanční nároky. Podobně jako se v různých situacích volí různá stravovací zařízení, je rozumné s ohledem na aktuální potřeby volit vhodné finanční produkty a ty nevhodné opouštět.

Krok nula – zvládnutí financování běžných výdajů

Na počátku dobrého hospodaření stojí zvládnutí financování běžných výdajů, a vyrovnání vlastního rozpočtu. Na jedné straně přitékají do rodinné kasy více či méně pravidelné příjmy, na straně druhé odcházejí více či méně pravidelné výdaje. Nosným finančním produktem, který bude k tomuto používán, jsou bankovní účty.

Zatímco pro účely platebního styku bude vhodné používat osobní účet, pro účely odložení pohotovostní rezervy bude vhodné využít účtu spořicího. Účet osobní (běžný) by měl sloužit právě k tomu, že sem budou přitékat peníze, které pokryjí běžné měsíční výdaje. Řekněme, že to mohou být peníze potřebné k pokrytí pravidelných plateb, jako je nájem, zálohy na elektřinu a vodu. Na tomto účtu by měla být k dispozici i suma potřebná pro výběry hotovosti z bankomatu, popřípadě i bezhotovostní platby v obchodech, je-li využíváno debetní karty.

Spořící účet by měl sloužit k odkládání peněz nad rámec běžných měsíčních výdajů. Z pohledu dobrého hospodaření to chce hledat účty, které jsou konkurenceschopným způsobem úročeny, a účtované poplatky jsou přehledné. Někdo může své finance dostat pod kontrolu tak, že své příjmy směřuje právě na spořící účet a odtud nechává automaticky každý měsíc odcházet rozpočtovanou částku potřebnou pro plánované měsíční platby na osobní účet. Jiný přístup k řízení likvidity může spočívat v tom, že přebytky z osobního účtu, například v okamžiku překročení stanoveného zůstatku, budou automaticky převedeny na účet spořící.

Kreditní karta je dalším finančním produktem, který se může stát pomocníkem zvládání osobních financí. Nebezpečným a nevhodným produktem může být kreditní karta pro nedisciplinovaného člověka, který jen obtížné udrží své útraty pod kontrolou. Kreditní karta umožňuje nakupovat na dluh a když se to s dluhem přežene, může se stát noční můrou. Pro klienta disciplinovaného může být kreditní karta užitečným finančním produktem. Nečekané opravárenské služby v autoservisu lze pohotově zapravit platební kartou, stejně nákup vysavače či ledničky. Tato krátkodobá bezúročná (za předpokladu, že peníze vrátíte v bezúročném období) půjčka je výhodou, která umožní pohotově vykrýt nečekaná vydání.

Hledáte vysoký úrok a jisté zhodnocení?

Krok dvě – investovat a myslet na zítřek

Výše diskutované odvádění „přebytků“ na spořící účet je krokem napomáhajícím k vytvoření finanční rezervy. Tato rezerva je v případě možnosti rychle na tyto peníze sáhnout skutečně pohotovostní. Vkládat pohotovostní rezervu na termínovaný vklad (nebo termínovaně omezený spořící účet) příliš rozumné není, protože peníze budou k dispozici až po stanovené době. Náhrada zničené pračky nebo ledničky na uplynutí doby termínovaného vkladu prostě nepočká. Rozumným způsobem uložení pohotovostní rezervy nebo krátkých peněz rovněž nebude investice do dluhopisů nebo akcií, ať už přímá nebo zprostředkovaná nákupem podílů v podílových fondech.

Termínovaný vklad je finanční produkt, který umožňuje vložit do banky na stanovenou dobu dohodnutou peněžní částku. Dobře úročený termínovaný vklad může být vhodným řešením v okamžiku, kdy je snahou zhodnotit přebytek, který bude potřebný někdy v budoucnu. Ještě vhodnější řešení to je, když je jasné, že tyto peníze budou zapotřebí k úhradě budoucích výdajů. Víme-li, že našich sto tisíc získaných prodejem již nepotřebného auta budeme potřebovat za rok a půl pro mimořádnou splátku hypotéky, je nalezení vhodného termínovaného vkladu, který je ze zákona pojištěn, rozumné. Nerozumné by bylo vložení těchto peněz do nějakého finančního produktu, který je spjat s kolísajícími oceňovacími cenami.

Díky zatermínování peněz a jejich zhoršené dostupnosti (likviditě) jsou některé banky ochotny nabídnout vyšší úrok. Po stanovenou vázací dobu není možné s penězi nakládat. Někdy je možné se k penězům dostat, ale jen za cenu sankcí a pokut za předčasných výběr. Aby se to vyplatilo, měl by být nabídnutý úrok (či spíše čistý výnos) v porovnání s konkurencí v podobě spořících účtů vyšší.

dan_z_prijmu

Chcete investovat? Všechna data na jednom místě

Cena investic, jako jsou podílové fondy, kolísá

Jeden z investičních principů říká, že ceny čehokoli kolísají – jsou volatilní. A tak se v investičním světě může klidně stát, že dnes něco koupím za tisícovku, ale zítra to bude již stát pětistovku. Pro člověka, který nesnese volatilitu a kolísání, může být pro uložení jeho skromných úspor namístě rada: To je vlastnost fondů, můžou jít dolů i nahoru. Pokud na to nemáš nervy, zůstaň u spořících účtů (…), nebo termínovaných vkladů (…). 

Moudří investoři jsou si kolísání vědomi a využívají ho ke svému prospěchu. V dobách poklesů svůj kapitál cíleně ukládají do aktiv a majetku, který na sebe vydělá. Platí zde princip, že pokles je naopak velkou výhodou pro nakupující, protože kupují za lepší ceny. Podobně jako ve výprodejích lidé nakupují maso, které zamrazí pro pozdější použití, moudrý investor v době výprodejů doplňuje své portfolio. Moudrý investor doplňující ve výprodejích své portfolio také zvažuje svůj investiční horizont, a podle toho volí finanční instrument a aktiva, která nejlépe uspokojí jeho potřeby.

Kde máte uloženy své volné prostředky? (lze označit více odpovědí)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).