Lehčí peněženka, spropitné
Obsah naší peněženky se trochu změní. Ostatně, hlavním argumentem ČNB je fakt, že lidé mají malé mince neradi a neplatí jimi. Naše peněženka tedy minimálně objemově „zhubne“.
Součástí argumentu ČNB bylo to, že lidé obchodům radši „těch pár haléřů“ dali, než aby čekali na drobné. Neboli, že je místo nošení v peněžence používali jako spropitné. Toto tedy zanikne. „Padesátník“ nebo koruna už se nechávají hůře.
Baťovské ceny nezaniknou
Denní tisk psal mimo jiné o tom, že zmizí baťovské ceny. Není to až taková pravda. Ty „mizely“ už při rušení jednohaléřů, případně pětihaléřů před zhruba deseti lety. Zrušením „desetníků“ a „dvacetníků“ se hranice baťovských cen jen posune. Bude „padesátníková“ a „korunová“.
Někde již dnes existují ceny, končící na 9 nebo 90, a to přeci také jsou „baťovské ceny“.
Nízké ceny vzrostou
Ceny některých druhů zboží vzrostou, protože budou zaokrouhlovány nahoru. To možná ovlivní i ceny zboží, které musí zůstat „o trošku dražší“ než to, jehož cenu zaokrouhlíme.
Daný krok tedy lehce ovlivní inflaci. Ale ruku na srdce: v poměru ke všemu, co platíme, to bude tak malý zlomek, že se to inflace téměř nedotkne.
Otázkou je, zda se ceny změní i ve velkoobchodech. Tam to ale není nutné, protože i teď některé zboží stojí například 5,93 Kč na jednotku, ale při odběru většího množství je výsledná cena zaplatitelná běžně dostupným platidlem a následně zvýšena na maloobchodní cenu.
Náklady ČNB
Hlavním důvodem zrušení nejmenších mincí je, že je jejich výroba dražší než nominální hodnota. U bankovek to je opačně, ale hliník při dané hmotnosti má svoji cenu. Až „padesátník“ se vyplatí.
Kdo platí tyto náklady? ČNB. Zrušením desetníků a dvacetníků klesnou náklady, a tedy vzroste zisk ČNB. A to má vliv na státní rozpočet, neboť zisky ČNB jdou do státního rozpočtu.