Hlavní navigace

Populismus na účet řidičů. Nepojištěná auta zaplatí poctiví plátci pojistného

30. 12. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Poctivost se nevyplácí. Odpor skupiny lidí, jejichž vliv posílila média, má na svědomí opatření, které všichni zaplatíme z vlastní kapsy. Sankce? Zakážeme.

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh zákona rušící příspěvek do Garančního fondu od majitelů vozidel, kteří nemají sjednané povinné ručení. Ještě to ale není jeho definitivní „odpískání“. Máme tu totiž další dvě pojistky proti přijímání legislativních nepodarků (pozn. Senát a prezident). „Protipříspěvková“ koalice ve sněmovně je však natolik silná (až na jednu výjimku jsou v ní všechny politické strany), že případná veta nejspíš bez problémů přehlasuje. 

Jak funguje Garanční fond

Jen pro připomenutí, o co se vlastně jedná. Od roku 2009 je Česká kancelář pojistitelů (dále ČKP) oprávněna vybírat příspěvek do Garančního fondu od majitelů nepojištěných vozidel. Z těchto prostředků jsou pak hrazeny škody v případě, že viník nehody povinné ručení sjednané nemá. 

Pro zjištění, která vozidla mají pojištění sjednáno, a která ne, porovnává ČKP data z Centrálního registru vozidel spravovaného státem s daty od jednotlivých pojišťoven. Pokud najde vozidlo, které v jedné databázi je a ve druhé nikoliv (tedy pokud je v registru vozidel a není nikde pojištěno), vyhledá jeho majitele a pošle mu výzvu k zaplacení uvedeného příspěvku.

Poplatky za neexistující auta…

Faktem je, že ne vždy bylo obesílání vlastníka bez problémů. Některá vozidla byla již dávno zlikvidována, nebo nejsou pojízdná a rezivějí někde v kůlně. V těchto případech byli obvykle na vině sami majitelé, kteří svůj vůz (nebo to, co z něj zbylo) neodhlásili z evidence a pak museli složitě dokazovat, že už je dávno mimo provoz. Přečtěte si také: Zaplatili jste ČKP poplatky za auto? Možná vám je musí vrátit zpět

Často také docházelo k tzv. polopřevodům, kdy původní majitel vozidlo sice z evidence odhlásil, ale nový už jej nepřihlásil. Ti všichni se při oslovení ČKP zpravidla velice podivovali a cítili se jednáním této instituce poškozeni a šikanováni. 

…má na svědomí i špatný přenos dat

Svůj neblahý vliv sehrál také nepořádek v samotném registru vozidel. Všichni si ostatně dobře pamatujeme na problémy, které přinesl převod jeho gesce z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy. Kromě toho, že měl systém problémy se spolehlivostí a funkčností, se během převodu ukázalo, že zdaleka ne všechny údaje se povedlo převést a musejí se průběžně ručně doplňovat. Za to, že jsou nyní všechna data v pořádku, by tak nejspíš ruku do ohně nikdo nedal. A tak je tu potenciální nebezpečí oslovování dalších nevinných majitelů aut a nárůstu zástupu nespokojenců. Některé z nich totiž ČKP už skutečně obeslala.

Nic není černobílé, ani ČKP

Abychom byli korektní, ono ani na straně ČKP nebylo vždy vše v pořádku. Je sice pravdou, že velká část jejích podání (43 000, což je asi 95 %), která se později dostala až před soud, se ukázala jako oprávněná. Ale asi v 2000 případech (údaj ke konci roku 2013) ČKP podle rozhodnutí soudu pravdu neměla. 

Otázkou je, jestli je to hodně nebo málo. V každém případě muselo 2000 lidí trávit čas a věnovat prostředky pro to, aby prokázali neoprávněnost nároku. Což není určitě důvod ke spokojenosti. Určitě je legitimní se ptát, jestli všechny tyto případy musely dojít až tak daleko a jestli se nemohlo najít méně stresující řešení. Bez znalosti podrobností to ale posoudit nelze. Bohužel se však právě tyto případy staly vděčným tématem médií. ČKP přitom nebyla vylíčena v příliš pozitivním světle, a to zrovna jejímu mediálnímu obrazu nepomohlo.

Řada lidí si myslí, že Garanční fond, kam příspěvky doposud míří, je něčím, co ČKP „vytváří zisk“. To je omyl.

Utkvělá představa o Garančním fondu

Takže tu máme instituci, která má právo udělovat sankce za porušení pravidel, ale ve veřejnosti převládá názor, že to neumí a nezvládá. Vedle toho je tu pak 2000 lidí, kteří mají oprávněný nárok se cítit poškozeni a asi 43 000 těch, kterým se postup ČKP také nejspíš nelíbí, ale na celé situaci mají nejspíš i svůj podstatný díl viny (o oprávněnosti postupu ČKP totiž rozhodl soud). Nicméně svoji nelibost dávají více, či méně hlasitě najevo také. Takže zajímavá zápletka. A jaké je přijaté řešení? Zkrátka se této instituci její pravomoc odejme. S patřičným dovětkem o nemorálnosti vybírání příspěvku jako takového! 

Mezi veřejností totiž panuje ještě jedna utkvělá představa. Řada lidí si myslí, že Garanční fond, kam tyto příspěvky doposud míří, je něčím, co ČKP „vytváří zisk“. Jak už bylo uvedeno, z těchto peněz se ale proplácí škody, které zaviní někdo, kdo povinné ručení sjednané nemá. A protože takoví zkrátka mezi námi jsou a budou (a po zrušení „strašáku“ ve formě placení zmiňovaného příspěvku jich rozhodně neubude, spíše naopak), je zapotřebí fond z něčeho plnit neustále.

Poctivost se nevyplácí

Tímto krokem se v podstatě legalizuje přítomnost „černých pasažérů“ v systému povinného ručení (tedy těch, kteří neplatí pojištění) a veřejnosti se dává jasný signál, že nepoctivost se vyplácí.

Kdo to zaplatí? Vy

A zkuste uhodnout, odkud to asi bude? No správně. Z pojistného. Respektive z pojistného, které platí ti poctiví. O kolik se zvýší, není zatím úplně jasné a nejspíš to bude pro každou pojišťovnu jiné. Ale to by ještě nebylo tou nejhorší zprávou. Mnohem smutnější totiž je, že tímto krokem se v podstatě legalizuje přítomnost „černých pasažérů“ v systému povinného ručení (tedy těch, kteří neplatí pojištění) a veřejnosti se dává jasný signál, že nepoctivost se vyplácí. Zkrátka poctivec bude zase platit a podvodník se bude smát. Čtěte také: Za bolest dostanete i trojnásobek. Komu proto zdražuje povinné ručení?

Stát má bezpochyby neoddiskutovatelný podíl na vzniklé situaci. Místo, aby se ji rozhodl řešit způsobem, který nepřináší žádné morální škody a nelegalizuje nepoctivost, rozhodl se příspěvek zrušit. Podivné rozhodnutí, které však trochu připomíná jednu anekdotu:

dan_z_prijmu

Paní, proč tlučete toho chlapce? 

Ale, koupila jsem mu boty a jemu jsou malý.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je expertkou pro pojišťovací sektor. Působí v oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).