Hlavní navigace

Pojištění, které vrací část peněz zpět, je jako šafránu

22. 4. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zatím v případě některých bank platební karty mohou vracet část zisku tím, že určité procento z útraty kartou se vrátí jejímu držiteli, v případě rizikového pojištění je dožití se jeho konce sice radostné, ale pak vás mrzí vyhozené peníze. Možná nastal čas to změnit.

Rizikové životní nebo úrazové pojištění má dvě dobré vlastnosti: je jednoduché na sjednání a je levnější než jeho kapitálové či investiční varianty. Jeho velkou nevýhodou je, že když se „nic nestane“, placení rizikového pojištění je synonymem pro vyhozené peníze. Pojišťovna vám totiž nevrátí ani korunu. Zapomíná se však na to, že kromě pojistného krytí si placením pojištění kupujeme pouhý, ale jinak skvělý pocit jistoty, že když nastane neočekávaná situace, finanční plnění pojišťovny alespoň zmírní ekonomické následky.

Firmy se mají, spotřebitelé platí

Vracet část pojistného zpět v případě dobré škodní historie není žádnou novinkou. Naopak, je to zcela běžný standard ve firemním pojištění, kde se pojišťovny často přehánějí s konkurenčními nabídkami, kolik klient dostane zpět, když nedojde během roku k pojistné události, anebo bude plnění jen do smluvně určené výše. Výhodou je oboustranná spokojenost: firma-klient se raduje ze slevy/návratu zaplaceného pojištění a pojišťovna získá větší šanci udržet si klienta. Vše však má svoje meze a i výše slev či návratů zaplaceného pojistného je přímo úměrná placenému pojištění a pojištěnému riziku. Obecně se však lze dostat na cca 20 % slevu v podobě vráceného zaplaceného pojistného za pojistné období.

Za to u běžných občanů-klientů pojišťoven se pojišťovny do vrácení pojistného příliš nehrnou. Důvod je ryze obchodní: objem pojistného, které platí firmy, je výrazně vyšší, než v případě individuálních klientů. Případná sleva se tak u běžných klientů řeší zpravidla ihned, často s další motivací pro využití křížových finančních produktů téže skupiny.

Nejčastější formy slev pojišťoven

  • Za roční platbu pojistného (5–10 %)
  • Za další produkt (5–10 %)
  • Za jiné produkty v rámci finanční skupiny (5–10 %)
  • Za bezeškodní průběh (5–25 %)

Zbytečné sankce za formu platby

Při uzavírání pojistných smluv je z obchodního pohledu vždy výhodnější, když klient platí ročně. Pojišťovna má ihned k dispozici pojistné a zprostředkovatel provizi. Za to u področních plateb se často provize zprostředkovatele rozděluje až podle příchozích plateb pojistníka. Trvalý příkaz s měsíční platbou nebo platba přes SIPO patří mezi služby, které u každé pojišťovny nenajdete, přitom právě tyto měsíční platby patří mezi klientsky nejoblíbenější s ohledem na velmi dobré finanční plánování plateb. Jinak totiž někdo přistupuje k vysokému pojistnému, které má třeba jednou, dvakrát ročně zaplatit, a jinak k menší měsíční platbě, která „sama“ odchází z účtu. Statisticky se dříve rychleji rušily právě měsíční platby pojistného, ale v současné době, kdy je pojistník povinen platit celé pojistné období (tj. zpravidla rok), absence měsíčních plateb, coby ochrana pojišťovny, postrádá smysl.

skoleni_15_4

Druhým nešvarem je, když místo pozitivního přístupu k platbám pojistného volí pojišťovna přístup sankční. To se projeví tak, že u roční platby pojistného je základní cena a u področních plateb následuje přirážka. Přitom z obchodního i marketingového pohledu je lepší opačná cesta, kdy měsíčná platba základní ceny je doplněna o slevy za čtvrtletní, pololetní či roční platbu. Tyto „příplatky“ s oblibou aplikuje hodně pojišťoven. V průměru se področně placené pojistné prodraží o 6 %, což u částky 10 000 Kč ročně dělá již 600 Kč.

Kde je stejné pojistné bez ohledu na frekvenci platby

Kde jsou přirážky podle frekvence platby

Kde jsou slevy podle frekvence platby

Až čtvrtinu zpět u úrazovky, ale ne za všechno zaplacené pojistné

Novinkou je rizikové úrazové pojištění Generali pojišťovny s názvem BeneFIT. To slibuje až 25 % vrácení zaplaceného pojistného při bezeškodním průběhu pojištění. Sleva však není automatická, slovo „až“ znamená, že na tuto maximální výši dosáhnou ti, kteří během pojištění nenahlásí jedinou škodu. Ve své podstatě jde o první vlaštovku, která přímo podle průběhu pojištění nabízí vrácení části pojistného, ovšem je otázkou, zda je tato sleva klientsky zajímavá. Některé pojišťovny totiž umožňují kombinaci slev a není problém se tak dostat na tutéž slevu při splnění podmínek, a to ihned při sjednání smlouvy. Navíc, Generali nevyplatí přesně 25 % z celkového zaplaceného pojistného, nýbrž je ze zaplaceného pojistného v posledních letech pojištění. Více je vidět v příkladu. Přesto nelze Generali upřít prvenství ve snaze o nabídku takto postaveného produktu, své klienty si určitě najde.

Příklad pojištění u Generali, produkt BeneFIT:

Žena, 33 let, pojistná částka 1 mil. Kč, roční pojistné 6825 Kč, pojistná doba 30 let


Celkem zaplaceno na pojistném 204 750 Kč. V případě bezeškodního průběhu dostane za celou dobu klient celkem zpět 46 471 Kč, tj. 22,6% z celkem zaplaceného pojistného za dobu pojištění.

Pojišťovna provede bonifikaci/návrat pojistného takto:

  • 10 % celkem ze zaplaceného pojistného za dobu posledních 3 let, pokud nebyla pojistná událost evidována pod dobu posledních 3 let, tj. 2210 Kč
  • 17 % celkem ze zaplaceného pojistného za dobu posledních 3 let, pokud nebyla pojistná událost evidována pod dobu posledních 6 let, tj. 3758 Kč
  • 25 % celkem ze zaplaceného pojistného za dobu posledních 3 let, pokud nebyla pojistná událost evidována pod dobu posledních 9 let, tj. 5526 Kč

Zdroj: Návrh pojištění

Jaké pojištění osob preferujete?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).