V inovačním boji jsou konkurenceschopní pouze ti, kdo mají dostatek prostředků na profinancování svých vývojových projektů. Velké podniky a nadnárodní korporace jistě stačí držet krok s nákladovými nároky vývojové činnosti. Jak ale reaguje malý a střední podnikatel? Je i on schopen inovovat své produkty a držet krok s konkurenčními giganty?
Pokud je malý a střední podnik silně specializovaným producentem, je toho schopen, a to jak po stránce inovačního potenciálu, tak z hlediska finančních možností. Jeho schopnost financovat své inovační a vývojové aktivity je pro období 2007 – 2013 také posílena z fondů Evropské unie, a to konkrétně ze strukturálních fondů a ze 7. rámcového programu EU pro výzkum.
Podpora ze strukturálních fondů je vymezena skrze několik operačních programů:
- OP Podnikání a inovace
- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
- OP Výzkum a vývoj pro inovace
- OP Lidské zdroje a zaměstnanost
Struktura financování těchto programů je následující:
- 85 % zdroje EU
- 15 % spolufinancování (národní zdroje, soukromé investice)
V OP Podnikání a inovace jsou inovačním aktivitám věnovány dvě priority:
-
Priorita 4 – Inovace, jež zahrnuje posílení inovačních aktivit podniků, zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb. Dále podporuje výzkum podniků, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi. Pokud podnik disponuje vlastními výzkumnými kapacitami, jsou podporovány i ty, zejména pak u malých a středních podniků.
V rámci Priority 4 je inovacím věnována oblast podpory 4.1 – Zvyšování inovační výkonnosti a 4.2 – Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj.
-
Priorita 5 – Prostředí pro podnikání a inovace. Cílem této priority je povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty v oblasti výzkumu a vývoje, dále zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace. Myšleno bylo také na lidské zdroje, a proto je část priority 5 věnována zefektivnění využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnění podnikatelské infrastruktury.
V rámci priority 5 jsou vymezeny následující oblasti podpory: 5.1 – Platformy spolupráce a 5.2 – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů.
Celkem je na OP Podnikání a inovace vyčleněno něco málo pod 800 mil. €.
Příjemci podpory mohou být malé a střední podniky (MSP), v odůvodněných případech i velké podniky, územní samosprávné celky a agentura Czechinvest.
V pořadí druhým operačním programem určeným na rozvoj výzkumu a vývoje je OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Ve své Prioritě 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj ošetřuje tvorbu systémového a institucionálního rámce pro oblast terciárního vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumné a vývojové činnosti. Cílem je především zvýšit kvalitu a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky, zkvalitnění personálního zabezpečení výzkumu a vývoje včetně zlepšení odborné přípravy a podmínek pracovníků a využití vhodných motivačních a propagačních nástrojů.
Priorita 2 je tvořena pěti oblastmi podpory:
1.1 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji
1.2 Vyšší odborné vzdělávání
1.3 Vysokoškolské vzdělávání
1.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji
1.5 Partnerství a sítě
Finanční alokace je ve výši 810 mil. € a příjemci podpory mohou být školy a školská zařízení, instituce vědy a výzkumu, vývojová centra, úřední orgány státní správy a jejich přímo řízené organizace, územní samosprávné celky, zdravotnická zařízení, nestátní neziskové organizace, profesní odborové organizace atd.
Operační program, jenž je trefně pojmenován „Výzkum a vývoj pro inovace“, je přímo nasměrován na posílení kapacit výzkumu a vývoje. Na tento OP je vyčleněno nejvíce finančních prostředků ze všech OP určených na vědu, výzkum a inovace, přibližně 1,8 mld. €, a to v následujících dvou prioritách:
- Priorita 1 – Rozvoj kapacit výzkumu a vývoj
- Priorita 2 – Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji
Podpora je zaměřena na výzkum a vývoj v regionech prostřednictvím budování sítě výzkumných pracovišť, s cílem zvýšení nabídky těchto institucí a jejich zapojení do inovačního procesu. Jedná se zejména o centra excelence, jakožto špičková evropská centra zabývající se dlouhodobým rozvojem určitých oborů, a jejich zapojení do Evropského výzkumného prostoru.
Podpora je věnována také posílení kapacit a know-how výzkumu a vývoje založených na budování dislokovaných pracovišť tak, aby v dalších regionech vznikly podmínky pro rychlé a efektivní využívání výsledků VaV. Technické zázemí je podporováno výstavbou nových vývojových laboratoří, ústavů a institucí vybavených moderní přístrojovou technikou.
Pro Českou republiku je zejména důležité, že priorita 2 tohoto OP, se věnuje vytvoření podmínek pro ochranu duševního vlastnictví ve výzkumných/vysokoškolských institucích, které pro své studenty a pracovníky vytvořily prostředí pro spolupráci s technologicky zaměřenými firmami vedoucí k prodeji licencí a duševního vlastnictví.
Příjemci podpory mohou být školy, školská zařízení, veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace a jimi zřízené právnické osoby.
Posledně zmíněný OP Lidské zdroje a zaměstnanost integruje do své 5. priority „Mezinárodní spolupráce“ podporu výměny zkušeností, přenos dobré praxe, vznik a rozvoj lokálních partnerství a spolupráci mezi projekty v různých členských státech s cílem zlepšit výsledky vlastních projektů či dosáhnout „společných výsledků“. Výstupem budou pak společné projekty, mezinárodní sítě, konference, policy fora, stáže, poradenství apod.
Na 5. prioritu je alokováno přibližně 42 mil. € a příjemci podpory mohou být zejména ústřední orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí, výzkumné a vzdělávací instituce, neziskové organizace, místní partnerství apod.
Jiným nástrojem pro posílení kapacit výzkumu a vývoje je 7. rámcový program (7. RP). Jeho cílem je sdružovat a posilovat zdroje, podporovat lidský potenciál a excelenci ve výzkumu a vývoji a zlepšit integraci a koordinaci evropských výzkumných a vývojových aktivit.
Je velmi smutné, že na výzkum a vývoj se v České republice vynakládá přibližně 1 % HDP (EU-25 investuje 1,86 % HDP), přičemž v USA to jsou 2,6 % HDP a v Japonsku dokonce 3 % HDP. Toto nepříliš lichotivé skóre se snaží zlepšit právě 7. RP (a výše zmiňované operační programy). Koncepce 7. rámcového programu počítá s tím, že prostřednictvím něj investované 1 € v roce 2007 přinese v budoucnu v roce 2013 aditivních 4 – 7 €, a to zejména snížením rizika účasti MSP v projektech rámcového programu a podpoře inovativního chování MSP.
7. RP operuje s finančním rozpočtem 50, 521 mld. €. Financování EU je do výše 75 % uznatelných nákladů.
První výzvy lze zaznamenat již 22. 12. 2006.
Co je na 7. RP nového, je jeho prodloužené trvání z 5 na 7 let. Dále je nově strukturován na specifické programy:
- Spolupráce
- Myšlenky
- Lidé
- Kapacity
- JRC (Point Research Center – nejaderný výzkum)
- Euratom (jaderný výzkum)
Jako u ostatních nástrojů spojených s evropskými fondy byly zjednodušeny administrativní procedury při podávání a schvalování žádostí o dotaci (včetně nového systému podávání žádostí – „Electronic proposal submission system“).
Úvodní program „Spolupráce“ je rozdělen do desíti tématických priorit, mezi něž patří zdraví, životní prostředí, energie, doprava, informační a komunikační technologie, bezpečnost, ale i vesmír, nanovědy a nanotechnologie. Jak názvy těchto priorit napovídají, jsou věnovány právě projektům z dané oblasti.
Z výše zmíněných specifických programů je velmi zajímavým program „Myšlenky“. Jedná se o podporu základního výzkumu, přičemž jako startovací projektová dokumentace postačí základní, na nosné excelentní myšlence postavené projektové schéma, dle nějž lze ohodnotit jeho proveditelnost a možnou budoucí aplikovatelnost a využitelnost. Lze tedy říci, že jediným hodnotícím kritériem pro financování takovéhoto projektu je jeho vědecká excelence.
Protože ve vědě a výzkumu byl a dosud existuje nedostatek výzkumných pracovníků, snaží se program „Lidé“ se svým rozpočtem 4 728 mil. € podpořit základní odbornou přípravu výzkumných pracovníků, celoživotní vzdělávání a profesní rozvoj. Navíc se k tomuto úsilí připojuje snaha o partnerské propojení průmyslu a akademické obce, založené na sdílení znalostí.
Program „Kapacity“ má za úkol zjednodušit podávání žádostí a administraci projektů, tedy racionalizovat veškeré procedury, zefektivnit komunikaci, zkrátit seznam požadavků při podávání projektové žádosti a výrazně zkrátit čas uplynulý od vyhlášení výzvy a podepsání smlouvy k financování výzvy.
Vadou na kráse EU podporovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje je nedokonalá česká legislativa, jež poněkud nepamatuje na provozní financování takto zřízených inovačních, výzkumných a vývojových projektů (center). Doufejme, že se naši zákonodárci budou tímto problémem brzy zabývat. Jinak je velmi pravděpodobné, že existence našich vědeckých pracovišť bude v budoucnu silně oslabena.