Hlavní navigace

Odpočty a slevy na dani pro fyzické osoby za zdaňovací období roku 2013

26. 12. 2013
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Každý z nás chce nepochybně platit co nejnižší daně státu. Cestou k dosažení tohoto cíle může být maximální využívání odpočtů snižujících základ daně a slev na dani.

Představíme si zákonem dané možnosti, které nám jednak můžou pomoci snížit základ daně, ale také případně výslednou daňovou povinnost snížit do takové míry, že se dostaneme do fáze daňového bonusu, kdy nám stát (v zastoupení finančního úřadu) navíc peníze vrací.

V úplném úvodu článku si nebude na škodu graficky představit konstrukci výpočtu daňové povinnosti/bonusu pro fyzickou osobu a tučně jsou vyznačeny oblasti, kterým se tento článek bude především věnovat.

Předmět daně
– vyňatá část
– osvobozená část
Základ daně
– (ne)standardní odpočty
Upravený základ daně
x daňová sazba
Daňová povinnost
– slevy na dani
Daňová povinnost/bonus po slevách

Odpočty

Odpočty neboli odečitatelné položky od základu daně můžeme v rámci teorie dělit na standardní a nestandardní. Ty standardní, které se v současném českém daňovém systému nepoužívají, snižují základ daně o přesně danou částku v případě, že je možné tento odpočet použít, došlo-li ke splnění podmínek. Přibližně do roku 2005 byly používány i zde v České republice.

Nestandardní odpočty, kterým se tato část bude naplno věnovat, jsou naopak ty, které nejsou vyjádřeny přesnou částkou, ale zpravidla se jedná o maximální (v některých případech také minimální jako třeba u darů na veřejně prospěšné účely) limitaci, ať už v absolutním nebo relativním vyjádření. Je tedy na fyzické osobě, jestli se jí podaří dostat v rámci absolutního vyjádření na povolené maximum, nebo využije pouze část povoleného limitu.

1) Dary na veřejně prospěšné účely

Je jasné, že dary musí být vázány k nějakému daňově přijatelnému účelu, protože jinak by se pravděpodobně každý trochu rozumný člověk stal dárcem a všichni by se navzájem obdarovávali. Dary jsou proto vázané na veřejně prospěšné účely. Za tímto termínem se skrývá poměrně hodně příkladů, proto zde pouze namátkou vybereme jenom některé z nich (úplný popis v § 15, odst. 1 Zákona o daních z příjmů). Může se jednat například o dary obcím, krajům, organizačním složkám státu a tak dále.

Minimální hodnota daru musí odpovídat úrovni vyšší než 2% základu daně v relativním vyjádření nebo 1000 Kč ve vyjádření absolutním. Aby však někteří jedinci nepodstupovali přílišnou míru solidarity, je zde nastavena i maximální úroveň odčitatelných darů na veřejně prospěšné účely, která je již pouze ve vyjádření relativní. Jedná se o 10 % základu daně.

Jako dar na zdravotnické účely se jeden odběr krve bezpříspěvkového dárce ohodnocuje částkou 2000 Kč.

2) Úroky z úvěrů na bytové potřeby

Úroky zaplacené ve zdaňovacím období můžou souviset s úvěrem ze stavebního spoření, hypotečním úvěrem poskytnutým bankou nebo úvěrem od stavební spořitelny. Tyto úvěry by měly být spojené s financováním bytových potřeb. V rámci konkrétního rozepsání pojmu bytová potřeba bychom znovu odkázali na zákon (§ 15, odst. 3 Zákona o daních z příjmů), kde jsou rozebrány bližší podrobnosti, které zde nemá smysl detailněji rozepisovat.

Celková částka úroků, o kterou lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v jedné domácnosti, je nastavena na maximální hodnotě 300 000 Kč. Pokud však neplatíme úroky celý rok, můžeme uplatnit pouze počet měsíců, ve kterých jsme úroky platili, což představuje maximálně [(300 000 / 12) x počet měsíců placení úroků] za zdaňovací období.

3) Příspěvky na penzijní připojištění a pojistné na penzijní pojištění

Začneme zaplacenými příspěvky na penzijní připojištění, které můžeme uplatnit v odpočtu v maximální výši 12 000 Kč za rok, ale zároveň od součtu těchto zaplacených příspěvků musíme odečíst 12 000 Kč (dříve bylo 6000 Kč). Abychom tedy využili maximálního potenciálu tohoto odpočtu, museli bychom za kalendářní rok zaplatit přesně 24 000 Kč na příspěvcích. Stejný postup se týká i doplňkového penzijního spoření.

Dále sem spadá zaplacené pojistné na penzijní pojištění, kde je postup mírně odlišný. Maximální částka, kterou můžeme za kalendářní rok uplatnit, je také na úrovni 12 000 Kč a zároveň již nic odčítat nemusíme. Nicméně je zde nutné dodržet dvě doplňující podmínky, kdy jednak musíme výplatu plnění z pojištění obdržet až po 60 měsících od uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v roce dosažení věku 60 let nebo později.

4) Pojistné na životní pojištění

Tato položka je velmi podobná již zmiňovanému penzijnímu pojištění. Výplatu plnění musíme obdržet až po 60 měsících od uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v roce dosažení věku 60 let nebo později, abychom mohli od základu daně odečíst zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění. Maximální částka, kterou můžeme za zdaňovací období odečíst, je také 12 000 Kč bez nutnosti cokoliv odečítat, stejně jako v případě penzijního pojištění.

5) Členské příspěvky odborovým organizacím

Toto se týká příspěvků zaplacených členem odborové organizace. Maximálně lze však odečíst v relativním vyjádření 1,5 % ze zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, který se týká příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. V absolutním vyjádření je maximální odečitatelnou částkou 3000 Kč za zdaňovací období.

6) Úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání

Tato položka se týká úhrad, které nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo uplatněny jako výdaj v rámci § 7 zákona o daních z příjmů, který se týká příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Uplatnit lze částku v maximální výši 10 000 Kč za zdaňovací období. Pro osoby se zdravotním postižením dochází ke zvýšení na 13 000 Kč a ti, kteří spadají do skupiny s těžším zdravotním postižením, můžou uplatnit až 15 000 Kč.

7) Daňová ztráta

Poslední položkou ve výčtu je daňová ztráta, která může vzniknout jen v rámci dílčího základu daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo příjmů z pronájmu. Nutno podotknout, že k daňové ztrátě nemůže dojít při použití paušálních výdajů, ale pouze v rámci použití skutečných výdajů na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů.

Zároveň je daňová ztráta vykázána pouze v případě, není-li záporný rozdíl kompenzován součtem dílčích základů daně bez dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Jako odpočet zase nesmí být odečtena od tohoto dílčího základu daně z příjmů.

Shrnutí odpočtů

Druh odpočtu Výše odpočtu v Kč či % za zdaňovací období Doplnění
Dary na veřejně prospěšné účely Min. 1000 nebo 2 % základu daně, max. 10 % základu daně  
Úroky z úvěrů na bytové potřeby Max. 300 000 Financování bytových potřeb
Příspěvky na penzijní připojištění a dobrovolné penzijní spoření Max. 12 000 Odečíst 12 000 Kč od zaplacených příspěvků
Pojistné na penzijní pojištění Max. 12 000 Plnění nejdříve v 60 letech a po 5 letech od uzavření smlouvy
Pojistné na životní pojištění Max. 12 000 Plnění nejdříve v 60 letech a po 5 letech od uzavření smlouvy
Členské příspěvky odborovým organizacím Max. 1,5 % nebo 3000 Ze zdanitelných příjmů dle § 6
Úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání Max. 10 000, zdravotní postižení max. 13 000 Těžší zdravotní postižení max. 15 000 Kč

Závěrečné doplnění k odpočtům

Základním pravidlem pro uplatnění odpočtů je, že k jejich uplatnění musí dojít ve zdaňovacím období, kterého se týkají. Pokud fyzická osoba této možnosti v daném období nevyužije, nárok na jejich použití za toto období již navždy propadá. Výjimkou je jednak daňová ztráta, kterou můžeme uplatňovat maximálně 5 zdaňovacích období po jejím vzniku, a také odpočet výdajů na projekty výzkumu a vývoje, kde se jedná o tři zdaňovací období.

U daňových nerezidentů (osoby bez trvalého bydliště v České republice, nebo při nepobývání alespoň 183 dnů v kalendářním roce na našem území) lze již vyjmenované odpočty uplatnit pouze v případě, že úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona o daních z příjmů) představuje minimálně 90 % všech jejich celosvětových příjmů.

Slevy na dani

Úplně poslední možností, jak si snížit daňovou povinnost (případně i dosáhnout daňového bonusu), jsou slevy na dani. Na rozdíl od odpočtů se v tomto případě jedná o standardní slevy na dani, což znamená, že jsou přesně stanoveny částky, které může fyzická osoba v rámci výpočtu uplatnit. Je dobré ještě před popsáním jednotlivých typů slev zmínit, že nejsou-li podmínky pro uplatnění standardních slev (kromě základní slevy na poplatníka) splněny po celé zdaňovací období, pak se započítá jedna dvanáctina slevy za každý měsíc, ve kterém podmínky pro uplatnění byly splněny k počátku měsíce.

1) Základní sleva na poplatníka

Základní sleva na poplatníka je ve výši 24 840 Kč za zdaňovací období. Novinkou v tomto druhu slevy je skutečnost, že se daň nesnižuje u fyzické osoby, která k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, což vyvolalo mezi pracujícími důchodci poměrně velkou odezvu.

2) Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti

Základní sleva pro tuto položku je také 24 840 Kč za zdaňovací období, pokud však protějšek nemá vlastní příjem, který přesahuje celkovou částku 68 000 Kč. Pokud je protějšek držitelem/kou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek za zdaňovací období. Příjmy, které nespadají do celkových příjmů protějšku, můžeme detailně nalézt v § 35ba (1) a) zákona o daních z příjmů. Jedná se například o příjmy v podobě státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky osobám se zdravotním postižením a podobně.

3) Sleva z titulu pobírání invalidního důchodu

Sleva v tomto bodě je ve výši 2520 Kč, pokud fyzická osoba pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně z důchodového pojištění. Případně se také jedná o situaci, že zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu. Sleva ve výši 5040 Kč náleží tomu, kdo pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.

4) Sleva držitele průkazu ZTP/P

Tato sleva je ve výši 16 140 Kč za zdaňovací období.

5) Sleva pro studenta

Pro mladé lidi, kteří se soustavně připravují na výkon budoucího povolání studiem, je možné uplatnit slevu ve výši 4020 Kč za zdaňovací období. Uplatnění této slevy je limitováno věkem poplatníka, a to do věku 26 let. V případě, že poplatník studuje doktorský studijní program, je možné slevy využívat až do věku 28 let.

Po uplatnění všech výše uvedených slev na dani se fyzická osoba může dostat s daňovou povinností maximálně na 0, i když by výsledek odpovídal daňovému bonusu. Daňového bonusu lze dosáhnout až po uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, což je posledním krokem výpočtu.

6) Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Nárok na daňové zvýhodnění spojené s vyživovaným dítětem nastává ve chvíli, pokud s poplatníkem žije v jedné domácnosti. Za jedno vyživované dítě přísluší sleva na dani ve výši 13 404 Kč. Pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, vzniká takzvaný daňový bonus. K jeho využití může dojít, jestliže činí minimálně 100 Kč. Daňový bonus je však navíc omezen horní hranicí na úrovni 60 300 Kč za rok.

Shrnutí slev na dani

Druh slevy Výše slevy v Kč za zdaňovací období Doplnění
Základní na poplatníka 24 840 Mimo pracující důchodce
Na manželku (manžela) 24 840 Držitel ZTP/P = 2× výše slevy
Invalidita I. a II. stupně 2520  
Invalidita III. stupně 5040  
Držitel průkazky ZTP/P 16 140  
Student 4020 Do 26 let, případně 28 let
Dítě 13 404 Daň. bonus min. 100, max. 60 300

Závěrečné doplnění ke slevám na dani

Základním pravidlem pro uplatnění slev na dani je stejně jako u odpočtů, že k jejich uplatnění musí dojít ve zdaňovacím období, kterého se týkají. Pokud fyzická osoba této možnosti v daném období nevyužije, nárok na jejich použití za toto období již navždy propadá.

dan_z_prijmu

I v rámci daňových nerezidentů (osoby bez trvalého bydliště v České republice nebo při nepobývání alespoň 183 dnů v kalendářním roce na našem území) lze skoro všechny již vyjmenované slevy na dani uplatnit pouze v případě, že úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona o daních z příjmů) představuje minimálně 90 % všech jejich celosvětových příjmů. Pouze v případě základní slevy na poplatníka a studenta lze však slevu na dani uplatnit i bez dosažení požadované výše příjmů na úrovni 90 %.

Spolu se zákazem uplatnit základní slevu na poplatníka pro osoby pobírající starobní důchod k 1. lednu zdaňovacího období existuje ještě jedno nové omezení. Poplatníci, u kterých v základu daně převažují dílčí základy daně s uplatněnými paušálními výdaji, nemohou využít slevy na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti a daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Tento případ nastává, když součet dílčího základu daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu přesáhne hranici 50 % celkového základu daně, který se skládá z pěti dílčích základů daně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zajímá o témata spojená s kapitálovými trhy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).