Hlavní navigace

Nedovolte pojišťovně krátit náhradu škody u havarovaného vozidla

15. 9. 2014
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Ústavní soud v nedávné době vydal nález zabývající se náhradou škody havarovaného vozidla v případě, kdy pojišťovna krátí pojistné plnění při odškodnění dopravní nehody z hlediska majetkové škody na vozidle.

Pojďme se seznámit s tímto rozhodnutím pro znalost našich práv a obraně vůči neoprávněnému krácení pojistného plnění.

Na počátku byla dopravní nehoda…

Předmětem ústavní stížnosti byl spor o zaplacení částky ve výši 22 925 Kč z titulu náhrady škody způsobené dopravní nehodou. Celková výše opravy vozidla po dopravní nehodě činila částku 78 616 Kč, avšak poškozenému byla uhrazena pojišťovnou pouze částka ve výši 55 691 Kč. Plná výše náhrady škody na havarovaném vozidle nebyla poškozenému poskytnuta s odůvodněním, že opravou došlo ke zhodnocení vozidla o spornou částku a její úhrada by znamenala pro poškozeného bezdůvodné obohacení.

Než-li byl spor rozhodnut Ústavním soudem, byl projednáván Obvodním soudem pro Prahu 6, který vyhověl žalobě poškozeného s uvedením, že oprava vozidla byla účelná a cena havarovaného vozidla je vždy nižší a případné zhodnocení vozidla bylo poškozenému vnuceno. Městský soud v Praze avšak rozhodl tak, že žalobu poškozeného zamítl s poukazem na znalecký posudek, který stanovil, že opravou vozidla nastalo zhodnocení vozidla o spornou částku a vozidlo by nyní mohlo být prodáno za vyšší částku. Následně byla tedy poškozeným podána ústavní stížnost.

Tzv. amortizace a krácení pojistného plnění

Ústavní soud již obdobnou problematiku rozhodoval před několika lety, kdy se postavil na stranu poškozeného vůči krácení pojistného plnění při škodě na havarovaném vozidle pro tzv. amortizaci vozidla, a to konkrétně v rozhodnutí II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008:

Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí.

Avšak i přes uvedené rozhodnutí odmítla pojišťovna poškozenému poskytnout plnou náhradu škody na havarovaném vozidle.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Rozsudek Městského soudu byl Ústavním soudem zrušen. V rámci odůvodnění svého nálezu Ústavní soud uvedl, že opravou vozidla poškozený sleduje jeho uvedení do stavu před nehodou, přičemž není vyloučeno, že i účelně provedená oprava vozidla po nehodě může poškozeného obohatit oproti stavu před nehodou. Taková situace nastane zejména v případě dřívějšího značného opotřebení často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Mělo by tak být pravidlem uhrazení celé účelně provedené opravy, která směřuje k odstranění následků škodné události.

skoleni_15_4

Měl by poškozený objíždět vrakoviště k nalezení vhodně opotřebovaného dílu? K tomuto Ústavní soud: S uvedeným pak souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.

Kompletní znění citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2014 naleznete pod sp. zn.: I. ÚS 1902/13. Každý případ je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před jakýmkoliv podáním konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je právník se zaměřením na civilní právo a odškodnění újmy na zdraví.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).