Hlavní navigace

Nebudeme zavaleni kreditními kartami?

25. 1. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Počet platebních karet v ČR stále roste. Zejména počet kreditních karet roste raketovým tempem. Trh se mění a stále přichází nové a nové služby. Kreditní karty však nevyužívá každý. Kdo, proč a jak tyto karty využívá a jaké proto má vlastně důvody? Jak se bude tento trh vyvíjet dál?

Svět se mění…

S růstem světových ekonomik a stále více vyspělou technologií roste i životní styl občanů jednotlivých států. Stejně je tomu i v České republice. Životní styl Čechů spojený s touhou po co nejširších možnostech a svobodě, větší transparentnosti, volnosti a komfortu, se stále více přibližuje stylu ve vyspělých západních ekonomikách. Alespoň podle některých ukazatelů.

Výše uvedené charakteristiky jsou synonymem pro některé charakteristiky platebních karet. Platební karty, které byly před deseti lety výsadou mužů v oblecích s kufříkem a kterým bylo jen v těch nejodbornějších kruzích říkáno jinak než „kreditka“, se staly běžnou součástí našeho života.

Důvodů je mnoho. V případě debetních karet jde především o vyšší bezpečnost (i když v době phishingů a velice vynalézavých zlodějů je tento důvod diskutabilní) a kompaktnost, v případě kreditních karet zejména vysoká dostupnost cizích prostředků.

Z výsledků ankety, kterou uspořádala společnost MasterCard, jedna ze dvou nejvýznamnějších světových karetních asociací, vyplývá, že podle držitelů karet (tedy lidí, kteří kreditní kartu mají a aktivně ji používají) jsou největšími výhodami kreditních karet finanční rezerva pro různé účely a bezúročné období (v České republice dosahuje téměř až dvou měsíců). Mezi hlavní nevýhody patří reálná možnost zadlužení, vysoké úroky a poplatky spojené s používáním karty.

Lidé, kteří kreditní kartu nemají nebo ji aktivně nepoužívají, mají velice podobný názor, mnohem více si jich ale proti držitelům kreditních karet nebylo jisto odpovědí. Kromě výhod a nevýhod z výzkumu vyplynul i jeden velký problém – a to nepříliš vysoká informovanost občanů o kreditních kartách.

Současná situace na trhu platebních karet v ČR

Počet debetních i kreditních karet každým rokem narůstá. Počet kreditních karet však mnohem rychlejším tempem. Zatímco debetní karty jsou v České republice již zaběhnutým produktem (debetní kartu má každých sedm z deseti českých občanů), trh kreditních karet se víceméně rozjíždí, a tak se jejich počet za poslední léta každým rokem zvyšuje v průměru o zhruba 75 %.

Celkový počet karet vydaných v ČR (miliony Kč)
2002 2003 2004 2005 2006
Počet debetních karet 4,97 5,63 6,25 6,3 8,5918*
Počet kreditních karet 0,33 0,55 1,05 1,84 3,2452*

* Vzhledem k tomu, že nejsou ještě dostupné údaje za celý rok, jsou uvedeny odhady spočítané z údajů za 3 čtvrtletí.

Zatímco v roce 2002 bylo v ČR vydaných 4,97 miliónu debetních karet, na konci 3. kvartálu roku 2006 jich již bylo 6,46 miliónu. Kreditních karet bylo v roce 2002 pouhých 330 tisíc, ke konci třetího čtvrtletí minulého roku jejich počet narostl až na téměř dva a půl miliónu. Na jednoho dospělého obyvatele tak vychází 0,7 debetní a 0,15 kreditní karty. Z prognózy společnosti MasterCard však vyplývá, že by v roce 2009 mohl jejich počet v ČR narůst až na 5 milionů.

V porovnání se západními státy sice ještě máme co dohánět, oproti ostatním státům regionu střední a východní Evropy si však vedeme celkem dobře. V kreditních kartách na počet obyvatel jsme z uvedených zemí na druhém místě za prvním Slovenskem (kde kreditní kartu vlastní každý pátý občan) a v debetních na místě třetím. Zajímavé je Chorvatsko s téměř dvojnásobnou penetrací oproti ČR. V počtu akceptačních míst (bankomatů, terminálů…) je Česká republika na místě čtvrtém s 4 280 akceptačními místy na milion obyvatel za Slovinskem (20 140), Chorvatskem (11 135) a Estonskem (10 114). V České republice je tedy přes 40 000 akceptačních míst.

Penetrace platebních karet v některých státech střední a východní Evropy (rok 2006)
Kreditní karty Debetní karty
Slovensko 0,20 0,66
ČR 0,15 0,70
Estonsko 0,14 0,84
Chorvatsko 0,07 1,35
polsko 0,06 0,44
Maďarsko 0,06 0,68
Slovinsko 0,05 0,66
Ukrajina 0,04 0,37
Rumunsko 0,02 0,30
Rusko 0,01 0,32

Penetrace – počet platebních karet na jednoho občana státu

Graf penetrace platebních karet (2006)

S růstem počtu platebních karet se zvyšuje i počet a objem provedených transakcí, a to jak u obchodníků, tak přes bankomaty. Za první tři čtvrtletí roku 2006 bylo realizováno 87 milionů transakcí přes terminály u obchodníků v celkovém objemu 98 miliard Kč, což je meziroční nárůst v objemu transakcí o 15,4 % a v objemu prostředků o 12,2 %.

Ve stejném období bankomaty zprostředkovaly 104,4 milionů transakcí (růst o 4,7 %) v celkovém objemu 358,8 miliard Kč (růst o 10,7 %).

Z výše uvedených čísel vyplývá, že lidé stále více kromě vybírání peněz z bankomatu svými kartami platí u obchodníků.

Kreditní karty – Kdo, proč a jak?

Hlavním důvodem pro pořízení kreditní karty je v České republice především potřeba cizích finančních prostředků či možnost finanční rezervy pro případ nouze (takto odpovědělo 25 % dotázaných v anketě).

Pokud potřebujete rychlé finanční prostředky, alternativou jsou půjčky od nebankovních subjektů. To však může skýtat i určitá rizika. Jak se nenechat napálit se dočtete v článku Michala Felcmana.

Druhým nejvýznamnějším důvodem je podle ankety pouze to, že je kreditní karta klientovi nabídnuta bankou (16 % dotázaných), což není nikterak překvapivé. Velké procento dotázaných kreditní kartu vlastně nepotřebuje, ale nechá se snadno přesvědčit. To je způsobeno přirozeným trendem a masovou reklamou.

Velkým motivačním faktorem je také bezúročné období. Bezúročné období je období, za které klient nemusí platit žádné úroky z vypůjčených peněz, pokud peníze zaplatí během stanovené doby. Banky však moc dobře vědí, že se najde dostatek klientů, kteří chtějí bezúročného období využít, ale nakonec splátku zaplatit nestihnou a úrokové navýšení je nemine.

K vlastnictví kreditní karty inklinují spíše podnikatelé než zaměstnanci. Důvodem je obecně větší přehled o osobních financích a zkušenosti z půjčováním. Úvěrů (i ve formě kreditních karet) podnikatel používá i na investice.

Větší procento kreditních karet vlastní většinou ženatí (či vdané), lidé žijící v domácnosti ve dvou či třech členech, lidé bydlící v Praze či Moravskoslezském kraji či obecně městech s vysokým počtem obyvatel – tedy průmyslově rozvinutějších oblastech.

Co se týče splácení dluhů vzniklých použitím kreditních karet, je situace následující: Většina lidí splácí měsíčně (63 %). Největší podíl mají měsíční splátky ve výši 2 000 Kč – 5 000 Kč. Dvě třetiny respondentů splácí dluh z kreditní karty po částech, jedna třetina najednou. Téměř polovina lidí splatí celou částku již v bezúročném období. Na druhou polovinu tedy zbývá zaplatit navíc alespoň část úroku.

Držitelé kreditních karet dávají při potřebě rychlých finančních prostředků přednost kreditní kartě před jakýmkoliv jiným typem úvěrového produktu. Naopak u lidí, kteří kreditní kartu nemají, je kreditní karta na předposledním místě (před spotřebitelským úvěrem).

Kam bude trh platebních karet směřovat dál?

Trh platebních karet se neustále vyvíjí. Když nic jiného, přesvědčují nás o tom samotné karetní asociace, které relativně vysoké poplatky komentují nerozvinutostí českého trhu a nutností investic, ovšem ne tak rázně jako české banky. Standardem dnešního trhu je různorodost služeb a typologie karetních produktů. Oproti pomalému nárůstu debetních karet je znatelný výrazný nárůst počtu kreditních karet (rok 2006 – nárůst o 56 %).

skoleni_15_4

S platebními kartami je a bude spojeno čím dál více služeb, například pojištění karet, další finanční služby, čipová technologie, cashback atd. Cílem je odlišit se od konkurence.

Na závěr uvádím seznam trendů a novinek, které se postupně zavádějí a budou zavádět v brzké době na tomto trhu:

  • Výrazný nárůst kreditních karet, dle prognózy společnosti MasterCard by v roce 2009 mohlo být vydáno 5 miliónů těchto karet,
  • postupná implementace čipové technologie do platebních karet – standard EMV (30 % pokrytí trhu),
  • zavádění nových služeb v souvislosti s čipovou technologií, například cashback – výběr peněz u pokladny, card customization,
  • nárůst firemních a zlatých platebních karet,
  • nárůst tzv. co-brandových platebních karet – karet s věrnostním programem; afinity karty, předplacené platební karty (karty s předem zaplaceným kreditem),
  • další odlišování kartových produktů od konkurence, službami, vzhledem,
  • zatraktivňování a různorodost designů platebních karet (například platební karty s vlastním obrázkem, fotkou),
  • rozvoj dalších finančních služeb poskytovaných ke kreditní kartě, např. životní pojištění, důchodové připojištění…,
  • stoupání znalostí trhu kreditních karet veřejnosti.

Máte kreditní kartu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor působí jako redaktor ekonomické redakce České televize.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).