Hlavní navigace

Mzdy a ceny včera a dnes

4. 4. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zdražování. To je slovo, které je možné slyšet dnes a denně ze všech stran. Vždy je ale třeba přidat i druhou stranu mince - růst mezd a platů. Ale... podtrženo a sečteno - máme se nyní lépe než před sto lety, nebo na chleba vyděláváme déle než dřív? A co nájemné - roste, nebo klesá?

Parita kupní síly. To je to odborné zaklínadlo, které nám říká, kolik si za dané množství peněz koupíme chleba, másla, tepla, metrů čtverečních bytu… Paritou kupní síly lze srovnávat země mezi sebou (rakouské mzdy jsou nepochybně vyšší než české, ale chleba, máslo, teplo ad. jsou také dražší) nebo jednu zemi v čase. Jak je to s cenami a mzdami na území České republiky za posledních sto let?

Nejprve si ukážeme růst cenové hladiny (indexu spotřebitelských cen) od roku 1939.

Meziroční indexy spotřebitelských cendo roku 1968 ČSR, od roku 1969 ČR
Rok Inflace
1939 109,7
1940 123,2
1941 116,4
1942 108,5
1943 98,9
1944 100,6
1945 105,5
1946 181,9
1947 95,6
1948 98,9
1949 111,8
1950 101
1951 104,8*
1952 100**
1953 33,4
1954 92,1
1955 96,8***
1956 97,3
1957 97,9
1958 100,1
1959 97,5
1960 98,2
1961 99,4
1962 101
1963 100,6
1964 99,9
1965 99,5
1966 100,5
1967 102
1968 101,3
1969 104
1970 102,2
1971 99,6
1972 99,6
1973 100,3
1974 100,4
1975 100,6
1976 100,9
1977 101,3
1978 101,5
1979 103,7
1980 102,9
1981 100,8
1982 105
1983 101
1984 101
1985 102,3
1986 100,5
1987 100,1
1988 100,2
1989 101,4
1990 109,7
1991 156,6
1992 111,1
1993 120,8
1994 110
1995 109,1
1996 108,8
1997 108,5
1998 110,7
1999 102,1
2000 103,9
2001 104,7
2002 101,8
2003 100,1
2004 102,8
2005 101,9

* Do roku 1951 počítány indexy životních nákladů za domácnosti dělníků v Praze.
** Rok 1952: nedohledán index proti roku 1951 (historická ročenka).
*** Do roku 1955 nejsou v indexu zahrnuty služby, kromě nájemného z bytů.
Zdroj: ČSÚ

Dále se podívejme na hrubou měsíční mzdu.

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství
Rok Výše platu v Kč (Kčs)
1955 1 192
1960 1 303
1965 1 453
1970 1 915
1971 1 997
1972 2 090
1973 2 164
1974 2 237
1975 2 313
1976 2 382
1977 2 462
1978 2 537
1979 2 597
1980 2 656
1981 2 699
1982 2 765
1983 2 822
1984 2 875
1985 2 920
1986 2 964
1987 3 026
1988 3 095
1989 3 170
1990 3 286
1991 3 797
1992 4 644
1993 5 817
1994 6 894
1995 8 172
1996 9 676
1997 10 691
1998 11 693
1999 12 666
2000 13 499
2001 14 669
2002 15 720
2003 16 766
2004 17 882

Zdroj: ČSÚ

Rok 1930

Jako příklad uvedu několik údajů z roku 1930.

Pomocný zřízenec finanční stráže pobíral roční plat dle kategorie zařazení ve výši cca 7 000 korun až 11 000 korun. K tomu dále pobíral tzv. výchovné – obdoba dnešního přídavku na děti – ve výši 1 200 korun za rok na jedno nezaopatřené dítě, případně 2 100 korun na více dětí.

Základní roční plat zřízence finanční stráže se pohyboval v rozmezí 6 300 korun až 14 400 korun. K tomu navíc náleželo tzv. činovné. Jeho výše byla stanovena v rozmezí 1 656 korun ročně v malých obcích až po 3 000 korun v Praze, Brně a Bratislavě. Pokud měl děti, pobíral navíc výše zmíněné výchovné. Dále měl nárok na tzv. strážní přídavek a hraniční strážní přídavek, což odviselo od místa zařazení. Jejich výše činila dohromady za rok 300 až 4 200 korun.

Mnohem lépe finančně ohodnoceni byli v té době úředníci. Roční plat úředníka finanční stráže činil dle stupně zařazení 9 000 až 39 000 korun. Do vyššího stupně byl úředník zařazen vždy po 3 letech služby. Po 12 letech služby tak pobíral minimálně 30 000 korun za rok. K tomu dále náleželo činovné ve výši 2 100 až 4 200 korun, a to opět dle místa působnosti. Dále úředník dle předešlého textu pobíral výchovné. Jeho roční výše však již činila 1 800 korun za jedno nezaopatřené dítě a 3 000 korun za více nezaopatřených dětí.

Mnohem nižší mzdy byly v dělnických profesích. Nejnižší mzda, která byla tehdy vyplácena většinou v zemědělství a v domácích a osobních službách (posluhovačky), činila necelých 10 korun za den. Měsíčně si tedy pracovník pobírající jakousi obdobu dnešní minimální mzdy vydělal cca 250 Kč (pracovalo se o sobotách), roční ekvivalent 3 000 korun. Průměrná měsíční mzda rolníka dosahovala 550 korun – roční tedy 6 600 korun.

Nejvyšší dělnické platy vykazoval chemický a těžařský průmysl. Platy tam činily až 950 korun za měsíc, 11 400 korun za rok.

O dost vyšší platy bychom tehdy opět nalezli mezi úřednickým stavem. Zajímavá jsou data o průměrných platech připadajících na jednoho pojištěnce (povinní pojištěnci Všeobecného penzijního ústavu), přičemž vyniká také veliký, až překvapující rozdíl mezi výší platu mužů a žen. Průměrný roční plat u mužů činil 18 000 korun, průměrný ženský plat pak 10 000 korun. Pro zajímavost, ministerský plat tehdy činil 9 000 korun – za měsíc.

Kolik stály některé z věcí denní, případně občasné potřeby? Mléko (1 litr), chléb, mouka (1 kg) přišly na 2 – 3 koruny. Půllitr piva vyšel na 1,30 korun. Vysavač se dal pořídit za 1 500 korun, osobní automobil za 18 000 korun a například kanape přišlo na necelých 1 000 korun.

Rok 1900

Přenesme se nyní o 30 let nazpátek, do roku 1900.

Zde jsou příklady některých obvyklých platů. Údaje jsou opět čerpány z odborných a dobových zdrojů.

  • Správce lázní: roční plat 1 000 Korun + naturální byt, palivo a bezplatné svícení.
  • Městský exekutor: roční plat 2 100 K.
  • Městský zahradník: 1 400 K.
  • Městský sluha: 1 000 K.
  • Učitel a městský lékař: 2 000 K + 200 K tzv. příbytečné (dnes by se spíše řeklo příspěvek na nájem).
  • Ředitel gymnázia: 6 000 K.

O poznání nižší platy bychom nalezli opět u dělníků. Tzv. „obvyklá denní mzda“, paralela dnešní minimální mzdy, činila 1 K za den, tj. cca 300 K za rok. Týkala se mladistvých dělnic a učnic. Typický plat dělnice činil něco přes 400 K za rok. Platy kvalifikovaných dělníků mohly dosahovat i k 1 500 K za rok.

Některé z tehdejších cen:

  • 1 kg masa – 0,90–1,30 K.
  • vejce 1 ks – 4 haléře.
  • 1 kg mouky – 26 hal.
  • 1 kg cukru – 85 hal.
  • 1 kg brambor – 5 hal.

Železná kamna střední velikosti pro domácnosti vyšla na 10 Kč. Roční nájemné za 1 místnost vyšlo v Praze na 100 – 200 K. Cena celého činžovního domu se pohybovala v širokém rozmezí od cca 20 000 K do cca 100 000 K.

dan_z_prijmu

Produktivita práce za posledních 100 let vzrostla nepochybně výrazným způsobem. HDP by dle přepočítaných čísel vzrostl několikanásobně. K přelidnění od té doby nedošlo. Bytů a domů dnes existuje víc než tehdy.

I přesto vše si pomocná dělnice před 100 lety vydělala na roční nájem levnější garsoniéry za cca 3 měsíce (průměrný roční plat 400 K, roční nájemné levnější garsoniéry 100 Kč). Srovnejte si to se situací dnes.

Máte se lépe než vaši prarodiče?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).