Hlavní navigace

Musíte přiznat a zdanit zahraniční příjem?

29. 5. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Kdo si občas přivydělává v zahraničí anebo má stálý zahraniční příjem, řeší otázku, zda jej musí přiznat českému finančnímu úřadu. Oficiální postup existuje, ale ne všechny úřady spolu skutečně komunikují. A jak je to, když vás zaměstnavatel nutí zůstat doma zadarmo?

Částečně pracuje v zahraničí a v České republice

Můžete mi prosím poradit, jak se v rámci Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 163/1996 Sb. stanovuje daň z příjmu fyzických osob, jestliže daná osoba po dobu 7 měsíců bydlela, pracovala a odváděla daň v Irsku a po dalších 5 měsíců v roce bydlela a byla zaměstnaná v ČR?. Daná osoba je občanem České republiky. I.K.

Student na zahraniční brigádě

Od června 2008 jsem v Irsku, kde pracuji v hotelu. Do června 2008 jsem byl studentem v ČR a chodil jsem na dvě brigády. Od června jsem se odhlásil ze školy a odjel na rok pracovat do Irska. V červnu tohoto roku se budu vracet domů. Problém je, že jsem zjistil novinku, která platí od tohoto roku v ČR. A to je dvojí zdanění. Tedy, pokud v cizině budu pracovat méně jak půl roku, tak jsem povinen platit daně v ČR a to prý jsou nemalé částky. Za rok 2008 jsem nepodával daňové přiznání. Je ještě možnost ho bez tax podat?

Můžete mi napsat prosím nějaké informace, co vše bych si měl před svým odjezdem z Irska zařídit? A jak to je s daňovým přiznáním, pokud tu budu pracovat pod půl roku? Případně, jak by to bylo, kdybych si smlouvu prodloužil a pracoval bych tu více jak půl roku? R.H.

Zdaňuje se jen v jednom státě

Podle článku 15 citované smlouvy by příjmy ze zaměstnání měly být zdaňovány pouze v jednom státě, tzn. příjmy ze zaměstnání vykonávaného v Irsku by měly být přiznány a zdaněny pouze v Irsku a příjmy ze zaměstnání v ČR by měly být přiznány a zdaněny pouze v ČR. Z konkrétní podoby čl. 15 vyplývá:

Osoba, která je rezidentem (tj. má trvalé bydliště) v ČR a má příjmy z Irska:

  • pokud se v Irsku zdržovala méně než 183 dní v roce, zdaňuje příjmy v ČR
  • pokud se v Irsku zdržovala více než 183 dní v roce, zdaňuje příjmy v Irsku, tzn. v daňovém přiznání v ČR sice příjmy uvede, ale nezahrnou se do základu daně

Pokud by šlo o jiné příjmy, pak osoba mající trvalé bydliště na území ČR a mající povinnost přiznat v ČR i tyto další příjmy získané v Irsku, vypočítá daňovou povinnost z celkových příjmů, ale tuto konečnou daňovou povinnost má možnost si snížit o daň zaplacenou již v Irsku. Konečná (již snížená) daň však nesmí být nižší, než by byla daň ze základu, v němž by nebyly zahrnuty příjmy z Irska.

Úřady spolu příliš nekomunikují, ale spoléhat se na to nelze

Dvojí zdanění není žádná novinka, která by fungovala pár měsíců, ale zcela běžný institut daňového práva, který existuje už roky. Resp. daňové právo hledá způsoby jak dvojímu zdanění zabránit. Jde prostě o to, že pokud poplatník má příjmy z jiné zemi, než v níž je daňovým rezidentem, tak musí své příjmy zdanit jak v této zemi, tak přiznat v zemi, v níž je rezidentem. Ovšem právě k zabránění dvojího zdanění fungují dvoustranné smlouvy mezi státy – tzn. v tomto konkrétním případě poplatník zdaní své příjmy v Irsku, v ČR by je měl v daňovém přiznání uvést, ale – podle konkrétní podoby smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Irskem – buď se výsledná daňová povinnost sníží o daň již odvedenou v Irsku, nebo sice příjmy přizná, ale do základu daně nebude zahrnuta částka již zdaněná v Irsku.

Je pravda, že mezinárodní komunikace neprobíhá zrovna na úrovni, kdy by se české úřady dozvěděly, kolik si kdo kde v zahraničí vydělal… Nicméně z některých států údajně chodí jakési přehledy, takže vyloučit, že by se český finanční úřad mohl dozvědět o zahraničních příjmech českého poplatníka, taky nelze.

Povinnost podávat daňové přiznání v ČR má osoba, která zde má trvalé bydliště, do kterého se pravidelně vrací a v tomto bydlišti se chce i do budoucna trvale zdržovat, a nebo se zde zdržuje více než 183 dní v roce. Povinnost podávat daňové přiznání rozhodně nezávisí na tom, jak dlouho daňový poplatník pracoval v cizině. Podstatné jsou okolnosti, za jakých tam pracoval – pokud do zahraničí dojížděl z České republiky, nebo se pravidelně např. na víkendy vracel do České republiky, kde měl stále trvalé bydliště, je považován za daňového rezidenta České republiky a má povinnost přiznat své příjmy i v České republ ice. Pokud se po více než 183 dní zdržoval pouze v zahraničí, aniž by se pravidelně vracel do České republiky, nebo uskutečňoval pouze nepravidelné nahodilé návštěvy ve svém trvalém bydlišti v České republice, má povinnost své příjmy zdanit pouze v zahraničí.

Podat daňové přiznání nyní už by se bez postihu neobešlo – správce daně by na nezaplacenou daňovou povinnost musel doměřit penále (roční sazba penále odpovídá výši repo sazby vyhlášené ČNB platné na začátku kalendářního pololetí zvýšené o 14 %) – penále se vyměřuje za dny.

Článek 15 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Zaměstnání

  1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19 a 21 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.
  2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:

       a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dnů v příslušném daňovém roce tohoto druhého státu, a

       b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě, a

       c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, které má zaměstnavatel v druhém státě.
  3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

Osoba, která je rezidentem (tj. má trvalé bydliště) v ČR a má příjmy z Irska:


  • pokud se v Irsku zdržovala méně než 183 dní v roce, zdaňuje příjmy v ČR
  • pokud se v Irsku zdržovala více než 183 dní v roce, zdaňuje příjmy v Irsku, tzn. v daňovém přiznání v ČR sice příjmy uvede, ale nezahrnou se do základu daně

Zaměstnavatel nutí zůstat doma bez platu

Je mi 55 let a zaměstnavatel nás nutí podepisovat, že když nemá práci, máme být doma zadarmo a nezaplatí za nás sociální pojištění. Jak se máme bránit? B.S.

V tomto případě je každá rada drahá… Samozřejmě je postup zaměstnavatele nezákonný, nevím sice, jakým způsobem má tuto otázku ošetřenou – jestli nutí zaměstnance na uvedenou dobu ukončovat pracovní poměr dohodou, nebo je nutí brát si neplacené volno. Samozřejmě je řešením zaměstnavateli v této situaci nic nepodepsat, ale… lze jen těžko očekávat, že by si zaměstnavatel nenašel způsob, jak s takovým člověkem ukončit pracovní poměr.

Bohužel… i když by postavení zaměstnance a zaměstnavatele mělo být rovné, zaměstnavatel má bohužel značnou výhodu – pokud zaměstnanci nebudou „skákat tak jak on píská“, může si vždycky najít způsob, jak se těch nepohodlných a nespolupracujících zaměstnanců zbavit.

dan_z_prijmu

Způsob, jak se bránit postupu zaměstnavatele, je oznámit jeho chování inspekci úřadu práce. Rizikem zde je, že se zaměstnavatel může(i když by neměl) dozvědět, kdo byl ohlašovatelem a takového zaměstnance se pochopitelně velmi rychle zbaví. Navíc sankcí v tomto případě bude s největší pravděpodobností peněžitá sankce, což nezlepší finanční situaci podnikatele a opět na to nejvíce doplatí zaměstnanci.

Obávám se, že tato situace je pro zaměstnance neřešitelná, způsob, jak se účinně bránit, snad ani neexistuje. Ideální řešení je změnit zaměstnání, což v dnešní době není vůbec jednoduché.

Přiznali byste příjem ze zahraničí?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).