Hlavní navigace

Musím přiznat autorský honorář?

4. 11. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Psaní článků a příspěvků do médií vzrůstá na oblibě i s vyšším limitem pro zdanění honorářů. Někteří autoři si však tento příjem mylně vykládají jako příjem nezdaněný a doufají, že se ve státním systému jednoduše „ztratí“, aniž by cokoli danili.

Ráda bych vás požádala o váš názor, jakožto finanční specialisty. Pracuji jako nezávislá novinářka. Měsíčně si přivydělám od různých vydavatelů (noviny, časopisy) asi 28 000 Kč. Do dneška jsem z nich platila povinnou daň z příjmů a zdravotní pojištění, ale od ledna asi budu muset platit i sociální pojištění. Tak mě napadlo, kdybych ty svoje honoráře rozdělila po 7000 korunách na své příbuzné a rodinné příslušníky, tak bych nemusela platit nic, kromě daně. Nebo ne? Tedy vlastně oni by nic snad neplatili. Nevím, jestli jsem to správně napsala, ale prostě bych se s vydavateli domluvila, ať mi honoráře rozdělí po 7000 Kč na jiné jména. A to se zdaní jen 15 % u vydavatele a už nic víc danit nebudu. Já si zaplatím jen minimální zdravotní pojištění. Bude to fungovat? Nebo co byste mi poradili vy? Všude chtějí jen autory a to musím sama danit. Většinou je to výhodné, ale když si budu muset platit i sociální pojištění a stejně budu mít mizerný důchod, připadá mi to jako vyhozené peníze. E. N.

Když jsme publikovali článek o úskalích autorského života, naznačili jsme, že do svého svědomí si musí sáhnout každý sám, a to platí i pro tzv. svobodná povolání. Do této kategorie patří například spisovatelé, herci, umělci, novináři, redaktoři či autoři článků a publikací.

Povinné platby se pokouší obejít většina daňových poplatníků, mají-li tu příležitost. Legální je využít možnost daňových odpočtů nebo paušálů, daňové odvody sníží i děti nebo dary. Nicméně, není daleko od pravdy jedno přísloví, že člověk musí jen umřít a platit daně.

Způsobů, jak obejít nebo snížit daňové povinnosti, existuje mnoho. Od rozdělení příjmů na více osob, založení offshore společnosti s českým mezičlánkem v podobě společnosti s ručením omezeným, přes záměrné nepřiznávání příjmu. Zjednodušeně se dá napsat, že obcházení daňových povinností je zajímavější se stoupajícími příjmy. Ale vraťme se k původní otázce čtenářky.

Rozdělení příjmů funguje částečně

Bude fungovat rozdělení autorských honorářů na více částí po 7000 Kč? Ano, bude, ale… Připomeňme si, že od 1. ledna 2008 se zvýšil limit zdanění autorského honoráře srážkovou 15% daní na 7000 Kč. Do této výše vydavatel honorář v této maximální měsíční výši automaticky zdaní a autor (novinář, spisovatel atd.) obdrží již čistou zdaněnou částku. Z ní již nemusí platit sociální pojištění, ale je povinen odvést zdravotní pojištění (13,5 %) a příjem přiznat v ročním vyúčtování pro zdravotní pojišťovnu. Že se tak většinou neděje, je věc jedna, ale povinností to je, a na to se často zapomíná.

Další věcí je, že pokud dojde k rozdělení příjmů na více osob (nejčastěji rodinní příslušníci a dobří známí), je tento příjem příjmem osoby, na jejíž rodné číslo vydavatel honorář vyplatil. To s sebou nese další rizika pro takové hodné „kamarády“.Takováto „pomocná“ osoba má rovněž povinnost z autorského honoráře odvést zdravotní pojištění. Další věcí je možné zastavení výplaty sociálních dávek, jsou-li vypláceny, protože autorský honorář je dalším příjmem a je vnímaný jako příjem z podnikání. A nikoho nezajímá, že rodné číslo slouží jen jako fiktivní údaj v systému vydavatele a skutečný finanční požitek obdrží někdo jiný. Tímto jednáním může vzniknout velmi nepříjemná situace pro všechny „spolupracující“ osoby. Rovněž je naivní, když někteří autoři používají pseudonymy a myslí si, že se tak skryjí před státními orgány. Čtenáři je možná neodhalí, ale vydavatel má jejich osobní údaje k dispozici a v případě kontroly je povinen je poskytnout. Něco jiného je samozřejmě institut spolupracující osoby při běžném podnikání nebo živnosti, ale to není případ naší čtenářky.

Nízký příjem v daňovém přiznání autora předem diskvalifikuje od možnosti vzít si půjčku ve finanční instituci. Potřebuje-li řešit vlastní bydlení nebo jiné potřeby, musí zvolit z nabídky rizikovějších a hlavně dražších půjček, přestože neoficiálně disponuje slušnými příjmy.

Rozdělování autorských honorářů na částky po 7000 Kč je i velmi nevýhodné, protože se autor okrádá o možnost odečíst si náklady nebo využít paušální zdanění ve výši 40 % příjmů. U srážkové daně je daň automaticky odečtena bez jakýchkoli možností, kdežto v případě klasického zdanění (podle § 7 Zákona o dani z příjmů) je možné uplatnit slevy na dani a další výhody.

Sociální pojištění: za hodně peněz mizerný důchod

Platit nebo neplatit? Současná legislativa v případě autorských honorářů je nejasná, povinnost platit sociální pojištění má pouze ten, kdo vykonává „soustavnou činnost“ přitom není definováno, co soustavná činnost je. Je to proto otázka priorit: jestli teď odvádět sociální pojištění a potom mít mizerný důchod, nebo neodvádět sociální pojištění a pak nemít důchod vůbec žádný. Mnoho autorů tento problém řeší tak, že si odkládá rezervu v adekvátní výši sociálního pojištění na účet penzijního připojištění nebo ji pravidelně investují.

Nemocenskou řeší soukromým zdravotním pojištěním a sociálnímu pojištění se takto vyhnou. Má to i druhou stranu mince, nelze počítat s žádnými sociálními dávkami a dávkami důchodového pojištění (např. vdovský, starobní či invalidní důchod). Vše se samozřejmě dá řešit komerčním pojištěním, ale otázkou je, kolik autorů ve vidině ušetřených odvodů takto činí.

Fraduem legis – drahé obcházení zákona

Když píšeme o obcházení povinných odvodů, musíme poukázat i na rizika spojená s obcházením zákona. Přestože jsou české zákony často děravé, na definici obcházení zákona pamatují. Jedna z definic říká, že jde o takové jednání, které není porušením žádné právní normy, ale které fakticky směřuje ke zmaření jejího účelu a smyslu. Obcházení zákona je mimo jiné v rozporu s dobrými mravy, což může způsobit absolutní neplatnost právního úkonu (§39 občanského zákoníku) s povinností viníka nahradit vzniklou škodu (§42 občanského zákoníku). Účelové vyhnutí se placení pojistného na sociální zabezpečení může vyústit v jeho dodatečné doměření včetně penále (§20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení) a pokuty (§22). Účelové rozdělení příjmů mezi více osob také může být posuzováno jako krácení daně, poplatku a podobné povinné platby, na které trestní zákoník pamatuje v § 148.

Vše samozřejmě za předpokladu, že se na takovéto jednání přijde a bude prokázáno (což je obojí nepravděpodobné). Přesto ale samozřejmě nelze takovýto postup doporučit. Každý finanční úřad, sociální správa i zdravotní pojišťovna postupují individuálně a to, co jednomu projde, se může jinému vymstít. Následné doměření daně, sociálního nebo zdravotního pojištění se zákonným penále spolehlivě položí i silný rodinný rozpočet.

Platit státu je normální

Co je císařovo, dej císaři, praví jedna moudrá kniha. Přeneseně to platí i na povinné odvody. Žijeme v České republice, dýcháme společný vzduch, využíváme chodníky, silnice, veřejnou správu a veřejné složky státního systému. Můžeme mít různé názory na fungování státu, odvádět povinné odvody je však nejen normální, ale hlavně nutné. Jinak to všichni pomyslně můžeme „zabalit” a přestěhovat se na pustý ostrov. Zaměstnanci se nemohou vyvázat z povinných odvodů, rovněž ani osoby samostatně výdělečně činné. Není jediný důvod, proč by měla existovat kategorie vyvolených, kteří státní odvody obejdou. Nejenže je to nelegální, ale zároveň i neetické a nespravedlivé vůči všem platícím poplatníkům.

skoleni_15_4

Naší čtenářce bych proto doporučil tento postup:

Svůj příjem na více osob nerozdělujte. Možná si dočasně zjednodušíte život, ale v případě kontroly ho můžete značně zkomplikovat nejen sobě, ale i dalším. Nemáte-li soustavný příjem, sociální pojištění platit nemusíte, ale určitě si ušetřené prostředky ukládejte a spořte na důchod. Váš uváděný příjem však není tak závratný, aby nebylo možné unést daň z příjmů, zdravotní pojištění a dokonce i sociální pojištění. Jejich placením získáte nejen klidné spaní, ale můžete využít i výhod daňových odpočtů, což v případě honoráře do 7000 Kč nelze.

Jaké povinné odvody státu platíte ze svého příjmu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).