Hlavní navigace

Měsíc taxikářem: formality, regulace a hrozba pokut

15. 8. 2016
Doba čtení: 22 minut

Sdílet

Vyzkoušeli jsme si jedno z nejhorších povolání. Práci, kde horší reputaci už má jen místo v poslanecké sněmovně. Šmelina, podvody, okrádání státu a lidí. Ale ani Uber nehraje fér.

Taxikář. To slovo má podobnou asociaci, jako když řeknete vekslák nebo šmelinář. Děsivá reputace tohoto řemesla už předem profesi taxikáře předurčuje k tomu, že zákazník bude ostražitý a taxík bude brát jen v nejvyšší nouzi. Na taxikáře bude koutkem oka pohlížet jako na potencionálního zloděje. Taxikáři jako banda vyžírků, která bojuje za zvýšení maximálních cen v Praze (nyní 28 Kč/km) a je schopna zablokovat jedinou hlavní tepnu před pražským hlavním nádražím. Lichváři, co vozí turisty za 2000 Kč z centra Prahy na letiště. Držgrešle, které řídí v teplákách a nebojí se říct o předražené pětikilo za 8km trasu z Vinohrad do Dejvic.

A naproti tomu je tady Uber. Milý a sympatický startup, který boří všechny předchozí výtky. Jasně daná pravidla hry. Bezpečí pro zákazníky. Jistý výdělek pro řidiče. Není to taxi, je to spolujízda se zážitkem. Lidé používající Uber jsou spokojení. Zrušte taxi a povolte Uber! Kolegové z iDNES.cz si vyzkoušeli tři dny jezdit pro Uber a své zážitky popsali ve článku. My jsme proto rozhodli vyzkoušet opačnou stranu. Stát se taxikářem a užít si tuto řeholi až do poslední kapky.

Pro ty, co nemají čas číst až do konce, máme rychlý výsledek: ti hodní taxikáři převažují, je jich hodně. Ale těch špatných je stále dost a spolehlivě dokážou dál poškozovat reputaci. Cestující jsou fajn. Uber není spása a nehraje fér. Ale pěkně od začátku.

S Uberem to nepůjde

Pokud chcete jezdit pro Uber, stačí vám řidičský průkaz, auto mladší 10 let a chytrý mobil. Vše ostatní zajistí Uber. Uděláte registraci, nahrajete dokumenty a tradá, vyrazíte vydělávat peníze.

Dokumenty, které Uber vyžaduje po řidičích.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Dokumenty, které Uber vyžaduje po řidičích.

Uber se ale poučil a předchozí odstavec je už minulostí. Nově vyžaduje rovněž koncesi na silniční přepravu osob vozidly do 3,5 t, výpis bodového hodnocení řidiče, výpis z evidence rejstříku trestů, screen platné technické kontroly a povinného ručení. Co to ovšem znamená? Že to rozhodně není spolujízda, ale běžná komerční doprava osob. Z pohledu legislativy je to ale stále nedostatečné. Proč, si rozebereme níže. Moje registrace do Uberu neprošla z důvodu, že můj vůz je starší 10 let a jen kvůli tomu si nový kupovat nehodlám. Podmínky jsou pevně dané, respektuji je a odcházím. S Uberem si holt přilepšit nemohu.

Dokumenty, které Uber vyžaduje po řidičích.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Dokumenty, které Uber vyžaduje po řidičích.

Vyřizuji koncesi

Pokud mám tento byznys vyzkoušet, musím fungovat podle platných zákonů. Mé kroky proto vedou na živnostenský úřad, kde jeho prostřednictvím žádám krajský úřad o koncesi na přepravu osob. Platím kartou 1000 Kč a do týdne mám u sebe nezbytný dokument. Vzdávám se práva na odvolání a mohu obratem začít podnikat v autodopravě. Aha, nemohu, chybí mi další dokumenty. (Přesná definice zní takto: Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.)

Příklad výpisu z evidence vozidel taxislužby. Toto auto nemá taxametr, ale musí být vedeno jak taxík, pokud se s ním přepravují v tuzemsku lidé.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Příklad výpisu z evidence vozidel taxislužby. Toto auto nemá taxametr, ale musí být vedeno jak taxík, pokud se s ním přepravují v tuzemsku lidé.

Na magistrát na odbor taxi jdu nahlásit, že mé vozidlo bude v evidenci vozidel taxislužby. Platím 50Kč poplatek a obratem dostávám dokument A4, jehož originál jsem povinen vždy s sebou vozit. Je to jediný doklad o tom, že moje auto je taxík. Nezáleží přitom na tom, zda má taxametr nebo je označený jako taxi – prostě je v evidenci, tečka.

Tento úkon se zpravidla dělá až po nákupu taxametru (níže), ale vůz lze do evidence vozidel taxi přihlásit i bez taxametru, viz obrázky.

Příklad výpisu z evidence vozidel taxislužby. Toto auto je vybaveno taxametrem. Uvádí se jeho číslo a číslo paměťového modulu.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Příklad výpisu z evidence vozidel taxislužby. Toto auto je vybaveno taxametrem. Uvádí se jeho číslo a číslo paměťového modulu.

A pořád to není všechno. Možná, že budu mít příležitost jet do ciziny. Taxíky se berou i třeba na sousední letiště okolních států, kdo ví. To je už ale mezinárodní přeprava osob a na tu je další lejstro – musím se jít nahlásit do evidence vozidel mezinárodní přepravy, kterou spravuje krajský úřad. To naštěstí stačí úřadu oznámit pomocí datové schránky.

Pokud budete přepravovat osoby mimo ČR, musí být auto registrováno i na místně příslušném krajském úřadu.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Pokud budete přepravovat osoby mimo ČR, musí být auto registrováno i na místně příslušném krajském úřadu.

Registr vozidel

Auto, se kterým budu provozovat taxislužbu, musí být moje, anebo musím být aspoň provozovatelem. Zákon mi nedovoluje použít třeba auto z půjčovny nebo od kamaráda. A pokud mám auto na leasing a leasingová společnost nedá souhlas k tomu, abych byl provozovatelem, mám smůlu – taxíkem auto být nesmí.

Když se mi auto pokazí a nemám náhradní, které splňuje výše uvedené podmínky, stojím a nevydělávám. Pokud to risknu a pojedu náhradním autem, které není moje, a budu mít tu smůlu, že mě někdo (Policie ČR, Městská policie, úředník z magistrátu) zkontroluje, zákon mě staví do role podvodníka, který chtěl okrást stát, a přestože mohu mít v ceně služby neomezené internetové připojení, láhev šampaňského zdarma a před každým zákazníkem rozložím červený koberec, za což vše zaplatí 15 Kč/km s písemnou stvrzenkou z taxametru, před zákonem jsem jen podvodník, který porušil jeho literu a bude potrestaný sankcí okolo 50 000 Kč. Uberu se toto netýká. (Ale jeho řidičů ano, což oni neřeší.)

Průkaz taxikáře

Na odboru taxi magistrátu žádám o žlutý průkaz taxikáře. To je formalita a za 500 Kč po týdnu dostávám zalaminovaný průkaz, který mám povinnost vozit vždy s sebou tak, aby jej zákazník viděl a mohl na něm přečíst všechny údaje. Pokud jej ztratím nebo mi jej někdo ukradne, nesmím taxikařit, jinak následuje pokuta, zpravidla od 30 000 Kč výš. Malá žlutá kartička tak má cenu desetitisíců. Uber a jeho řidiči opět toto neřeší.

Ukázka průkazu řidiče taxislužby.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Ukázka průkazu řidiče taxislužby.

Hurá pro taxametr

Do auta musím podle zákona instalovat schválené měřidlo, tedy taxametr. Mohu si vybrat z přesně definovaných 11 typů:

Schválené typy taxametrů pro provoz v ČR
Typ Výrobce Země Orientační cena bez montáže včetně DPH Orientační cena výměny paměťového modulu včetně DPH
Digitax F3 Plus Digitax Automotive Electronics – Italtax S.r.l. Itálie 11 600 Kč 2210 Kč
HALE MCT – 06 HALE electronic GmbH Rakousko 11 500 Kč 2500 Kč
HALE SPT – 02 zrcátkový HALE electronic GmbH Rakousko 21 500 Kč 2500 Kč
ET – 3C Mikroelektronika spol. s r.o. Česká republika 2000 Kč (bazar) 2410 Kč
SEMITRON P6S (zrcátkový) SEMITRON S.A. Řecko 18 600 Kč 3207 Kč
SEMITRON P6L SEMITRON S.A. Řecko 13 150 Kč 3207 Kč
Torola MPT 3CL/EU TOROLA design s.r.o. Česká republika 3500 Kč (bazar) 3300 Kč
Torola MPT 4 TOROLA design s.r.o. Česká republika 8500 Kč (repasovaný) 3115 Kč
Torola MPT 5 TOROLA design s.r.o. Česká republika 13 000 Kč 3500 Kč
TJM – 03 Bratislava VTS – elektro, s.r.o. Slovensko 6000 Kč (repasovaný) 2410 Kč
TJM – 04 Bratislava VTS – elektro, s.r.o. Slovensko 11 690 Kč 1910 Kč

Taxametry jsou seřazené abecedně podle výrobce.

S taxametry se obchoduje na bazarových serverech, kde je jejich cena výrazně nižší. Ale nenechte se zmást cenou. Při změně provozovatele musíte změnit i paměťovou jednotku, takže k levně koupenému taxametru z druhé ruky musíte přičíst nejméně okolo 2000 Kč. Nový taxametr s tiskárnou vás přitom vyjde nejméně na 11 500 Kč a k tomu je opět potřeba přičíst okolo dvou stovek za nastavení taxametru.

Po zjištění všech pro a proti, přečtení referencí a antireferencí, po vyfiltrování konkurenčních bojů a vzájemných pomluv, která značka taxametru je ta správná a která špatná, kdo je dobrý montážník a kdo je zase jen „podvodník“, vytahuji 11 600 Kč a ve firmě Ing. Vladislav Hýbl – Autotaxi Praha si nechávám do auta montovat taxametr Digitax F3. Jsem spokojený, ale za montáž dávám dalších 1950 Kč. Ještě nastavení taxametru, dalších 210 Kč.

Taxametr Digitax F3 Plus
Autor: Digitax Automotive Electronics – Italtax

Taxametr Digitax F3 Plus od italského výrobce.

Zákon po mně vyžaduje žlutou svítilnu s nápisem taxi. Bez ní musím mít u sebe originál písemné smlouvy sepsané dostatečně včas před jízdou. Mobilní taxi aplikace je pro úřad neznámá věc, papír je papír. Za ty problémy mi to nestojí, a tak vytahuji dalších 1450 Kč.

A teď jsem taxikář. Nebo spíše mám oprávnění k činnosti.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

A teď jsem taxikář. Nebo spíše mám oprávnění k činnosti.

Ještě jsem ani nevyjel a už mám proinvestováno přes 15 000 Kč, abych splnil zákonná nařízení. Toto Uber opět neřeší a tato investice jeho řidičům zcela odpadá (čímž porušují platné zákony).

Musím na metrologii

Mám auto, mám taxametr. Do 30 dnů od montáže taxametru musím povinně dojít na jedno z míst Českého metrologického institutu (ČMI), kde mi provedou ověření měřidla. To není jen tak, že vyrazím na metrologii a ti ze mě budou mít radost. Musím se objednat a metrologové nejsou zrovna v každém krajském městě. Znamená to udělat si čas a něco investovat do pohonných hmot. Oblastních pracovišť ČMI je 11.

Ověření taxametru na metrologii znamená v praxi, že do svého androidího tabletu pracovník zadá údaje o taxametru, jeho parametry, zkontroluje, zda údaje v knize taxametru sedí s údaji na stvrzenkách, toto zanese do databáze a vše zpečetí nálepkou s unikátním číslem měřidla včetně plomby.

Stříbrná nálepka a plomba od Českého metrologického institutu vyjdou na 626 Kč.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Stříbrná nálepka a plomba od Českého metrologického institutu vyjdou na 626 Kč.

Za tento obřad platím 626 Kč. Když mi někdo nechtěně či schválně strhne plombu, musím jej podstoupit znovu za stejné peníze. Když si změním ceny v taxametru, opět se pojedu projet na metrologii a zaplatím tento poplatek. Je to asi podobný nesmysl, jako kdyby při každé změně cen čerpacích stanic na totemu musela být provedena nová kalibrace výdejních stojanů. Každý zásah do taxametru se prostě platí, stát si vezme své výpalné.

S měřícím technikem sedíme v autě, nikam nejedeme, vše se ověřuje jen podle knihy. Takže tak se to dělá. Uberu se to ale netýká.

Co je taxík

Zákon rozlišuje taxík s taxametrem a bez taxametru. Obě vozidla jsou ale vozidla taxi.

Auto vybavené taxametrem musí být označeno žlutou střešní svítilnou s nápisem TAXI, obchodním jménem a ceníkem.

Auto, které taxametr nemá, naopak nesmí být označeno nijak. Musí budit statut soukromého, civilního vozidla. U sebe musí mít originál písemné smlouvy se zákazníkem, která byla uzavřena dostatečně včas před nástupem do vozidla.

Oba typy taxíků však musí mít u sebe výpis z evidence vozidel taxislužby, řidič musí mít průkaz taxikáře a zkoušky z místopisu, pokud jej obec/město vyžaduje.

Krádež taxametru a registračních značek

Taxametr musí být ve vozidle pevně zabudovaný. Pokud nějaká smažka rozbije sklo auta a taxametr ukradne, zaprvé jej bude jen obtížně prodávat a zadruhé máte problém. Od toho okamžiku nesmíte podnikat v taxislužbě a znovu absolvujete celé kolečko koupě taxametru a vydání nového osvědčení o evidenci vozidla taxislužby s novým číslem taxametru. Když to stihnete do týdne, máte štěstí a stojí vás to slušný balík peněz.

Evidence kradených taxametrů neexistuje. Kdysi ji sice vedl Český metrologický institut, ale to není jeho povinností, podobně jako není povinností Policie ČR vést tuto evidenci. Ukradený taxametr se tak dá zpeněžit a může se používat dál. Záleží jen na dobré vůli servisních techniků, zda takový taxametr zachytí a informaci předají Policii ČR.

Pokud vám někdo ukradne registrační značku, anebo ji prostě ztratíte, opět máte problém. Musíte požádat o nové registrační značky a od toho okamžiku nesmíte podnikat v taxislužbě. Musíte totiž změnit parametry v taxametru (tj. objednat se do servisní firmy a zaplatit za službu), opět jdete na metrologii, musíte opět požádat o nový výpis z evidence vozidel taxislužby, sehnat novou zelenou kartu a než toto všechno zajistíte, nesmíte podnikat. Jinak máte pokutu 30–50 tisíc Kč. Uber to neřeší.

Mezi časté naschvály při vyřizování účtů mezi taxikáři, ale i třeba „jen“ pomsty zákazníků, patří právě odcizení registračních značek vozidla, ale stačí, když chybí jen jedna. Takové vozidlo je podle zákona nezpůsobilé silničního provozu, a pokud s ním vyjedete, máte jistou pokutu 5000 Kč. A jako bonus je tím taxikář spolehlivě na minutu odstaven, nesmí podnikat, musí chodit pěšky a vzniknou mu tisícové náklady. Parádní vychytávka pro vyřizování si účtů.

Totéž se dělá s průkazy taxikáře. Odcizení, ztráta nebo zničení znamená okamžitý stop činnosti do doby, než si vyřídí nový. Pokud bude podnikat bez něj, má to minimálně za 10 000 Kč. Uber průkazy taxi neřeší.

Pojišťovna mi zdražila pojistné

Z auta jsem udělal taxík, takže to musím říct své pojišťovně. Není přitom důležité, že vozidlo není viditelně označeno jako taxi, stačí, že je v evidenci vozidel taxislužby. Pokud dojde k pojistné události, pojišťovna je oprávněna tuto informaci zjišťovat, a pokud jsem ji zamlčel, zpětně mi přepočítá výši pojistného.

Jsou pojišťovny, které nemají taxíky rády. Ani moje je zrovna nemusí, cena povinného ručení se mi obratem zdražuje a místo 5778 Kč platím 9835 Kč. To jsem na tom ještě dobře. Pokud bych byl pojištěn například u Slavia pojišťovny, pojistné půjde i do statisíců (to není vtip, zkuste si to sami v jejím srovnávači). Uber toto opět neřeší, a když to jeho řidič pojišťovně dobrovolně neřekne, má pojišťovna omezené možnosti, jak to zjistit.

Ukázka ceny povinného ručení pro taxík od Slavia pojišťovny. Motor 1.9, výkon 81 kw, rok výroby 2002, maximální bonus.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Ukázka ceny povinného ručení pro taxík od Slavia pojišťovny. Motor 1.9, výkon 81 kw, rok výroby 2002, maximální bonus.

Povinně znovu na technickou

Přestože mi technická kontrola končí až za 11 měsíců, mám taxík. A ten musí mít ze zákona technickou kontrolu každých 12 měsíců. Pro úspěšné projití technickou kontrolou je nezbytná kontrola emisí. A tady končí legrace.

Nově se na emisích dělá výpis z řídicí jednotky, že neindikuje žádnou závadu anebo že není demontovaný filtr pevných částic atd. Jakýkoli problém s řídicí jednotkou znamená, že emisemi neprojdete. Problém nastane i v případě, kdy vaše auto je tak trochu atyp a v emisní dílně nemají pro něj vhodnou koncovku pro připojení k řídicí jednotce, anebo ji mají, ale nemají vhodný program. Pak se musíte obrátit na autorizovaný servis výrobce vozidla, kde vám na požádání udělají výpis z paměťové jednotky a s ním přijdete na emise. Poté následuje běžná kontrola emisí. Za vše samozřejmě zaplatíte.

  • Emise: 800 Kč
  • STK: 1190 Kč
  • Výpis z paměťové jednotky vozidla v autorizovaném servisu: 500 Kč

Každý rok mě existence taxíku bude stát nejméně 2000 Kč. Uber toto neřeší.

Chudší o silniční daň

Taxislužba je druh podnikání, auto tedy používám k podnikání a jsem povinen platit silniční daň. Účet přijde v lednu 2017, kdy budu povinen finančnímu úřadu zaplatit 300 Kč za každý měsíc používání vozidla, s nímž si na české dálnici D1 budu dobrovolně ničit podvozek. Uber toto neřeší (ale povinnost řidiči samozřejmě zůstává).

Učit se na zkoušky

Každá obec si může stanovit, že pro provoz taxislužby vyžaduje zkoušky z tzv. místopisu a právních předpisů. Pokud taxikář chce působit ve více městech a všechna vyžadují tyto zkoušky, musí mít pro každé město či obec složené zkoušky. Čistě teoreticky, pokud by taxikář chtěl působit na území celé České republiky a 200 měst a obcí toto bude vyžadovat, bude muset mít u sebe třeba 200 dokumentů formátu A4, které budou potvrzovat jeho způsobilost k provozu taxislužby v dané obci. Právní předpisy už bude znát nazpaměť, protože ty jsou u všech obcí a měst totožné.

Podobně jako profesionální řidiči musejí mít profesní průkaz způsobilosti, tedy jakési předražené „razítko“ na to, že jejich už tak drahý řidičský průkaz je platný, taxikáři jsou na tom stejně. Nestačí řidičský průkaz, nestačí koncese, musí mít ještě místopis, pokud jej obec vyžaduje. Když jej taxikář při kontrole nemá u sebe, následuje pokuta okolo 50 000 Kč. Není to žádná sranda. Tento úřední absurdistán Uber opět neřeší.

Že na tom úředníci velmi rádi bazírují, ukazuje příběh turnovského taxikáře, který jel svého dlouholetého klienta z Turnova vyzvednout na letiště do Prahy. Tím však, že letiště je na území hl. m. Prahy a taxikář na tomto území nabíral zákazníka, byl povinen mít zkoušky z pražského místopisu. Ty neměl a následovala pokuta 30 000 Kč s hrozbou zákazu činnosti. Uber se tímto netrápí (ale jeho řidiči musejí výše uvedené také splňovat).

Objednávám se na zkoušky z místopisu a kromě mapy, názvu ulic a orientačních bodů jdu studovat právní předpisy:

Seznam zákonů a právních předpisů, jejichž ustanovení je povinen taxikář znát a které se při zkoušce vyžadují:

  1. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,
  2. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 281/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 478/200 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,
  3. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,
  4. Zákoník práce,
  5. Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  6. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  7. Silniční zákon
  8. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
  9. Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů,
  10. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů,
  11. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů,
  12. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu,
  13. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
  14. Výměr Ministerstva financí (Cenový věstník – Seznam zboží s regulovanými cenami).

Čeká mě příprava na 30 otázek z právních předpisů o taxislužbě, 20 otázek ze zákonů upravujících ochranu spotřebitele, ústní zkouška z místopisu a praktická zkouška z ověření znalosti obsluhy taxametru. Musím získat minimálně 80% hodnocení, jinak si zkoušku zopakuji za měsíc. Do té doby nesmím podnikat v taxislužbě v daném městě. Pokud zkoušku neudělám ani napodruhé, mohu na další zkoušku až za 6 měsíců. Do té doby mohu jít třeba na Úřad práce, jíst omítky, dělat cokoli, ale taxikáře dělat nesmím. Ne ve městě, které vyžaduje místopis (ale mohu ho dělat třeba ve vedlejší vesnici). Mimochodem, taxikářem je i řidič, který poskytuje službu novodobé sanitky pro přepravu osob do zdravotnických zařízení. Také on musí vše výše uvedené splnit.

Jdu na zkoušky

Zjišťuji, že nejbližší termín zkoušky je za měsíc, mám tedy čas na přípravu. V den zkoušky jdu do budovy magistrátu a společně se mnou je tam dalších 20 žadatelů o místopis. V hodině H vstupujeme do učebny, úředník zavelí a my na klávesnici vyťukáváme správné odpovědi na otázky. Otázky jsou napsané jako chytáky, často musím přemýšlet ne nad samotným zákonem, ale jak na otázku správně odpovědět správným složením slov. Uvedu příklad:

Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, není povinen zajistit při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících: A následují vyjmenované body A až D. Znamená to, že si musím opačně odpovědět na otázku co povinen zajistit je, znát odpověď a správně odpovědět negací, tj. co dopravce nemusí. Takových otázek je na testu dost a spolehlivě vás to zmate.

Výsledky písemného testu vidím okamžitě. Vypadá to dobře, prošel jsem do dalšího kola ústních zkoušek. Ty následují vzápětí, jen co se úředníci rozloučí asi s 18 řidiči, kteří písemný test nezvládli min. na 80 %. Zbyli jsme čtyři. Podle úředníků je to dnes nezvykle hodně, většinou zůstanou tak dva, spíše jeden. Když se dostávám třetí na řadu, vytahuji si lístek s číslem a podle seznamu mi úředník dává otázku s podrobným popisem trasy z bodu A do bodu B. Vyžaduje přesný popis cesty, tj. vyjmenovat přesné názvy ulic a náměstí, přes které vede nejkratší, nebo alternativní cesta. Na předposlední ulici, která vede ven z města, si ale nemohu vzpomenout, takže se pomalu loučím s osvědčením z místopisu. Úředník však pomáhá nápovědou a v ten moment mám jasno.

Zbývá poslední – test obsluhy taxametru. Úředník odhaluje taxametr a já před sebou vidím taxametr Torola MPT 4. O něm vím maximálně to, že existuje, protože jsem si koupil taxametr od jiného výrobce. Jenže úřad to nezajímá, je můj problém, že to neumím, měl jsem si ten taxametr zajistit a pak třeba prodat. Aha, jak logické. Zkouším metodu pokus-omyl, která zcela náhodou vychází a s mírnou pomocí úředníka, který mě viditelně nechce zadřít, skládám poslední díl zkoušky. Za půl hodiny držím v ruce dokument A4 s osvědčením o složené zkoušce z místopisu a právních předpisů. Mohu si blahopřát, od teď jsem taxikář. Proces mě stál 2 měsíce příprav a skoro 20 tisíc korun na nákladech, aniž bych vydělal jedinou korunu přepravou osob. A to vše s rizikem, že pokud neudělám zkoušku, jsou to na pár měsíců vyhozené peníze. Chtěl bych mít život a klidné spaní řidiče Uberu.

Taxametr Torola MPT 4 od českého výrobce.
Autor: TOROLA design s.r.o.

Taxametr Torola MPT 4 od českého výrobce.

Pokuty a sankce

Předchozí odstavce berte prosím s mírnou nadsázkou. Chtěl jsem jen neznalému čtenáři demonstrovat, že stávající legislativa je pro taxikáře dostatečně svazující a další a další regulace v tomto odvětví vše jen zhoršují. Osobně jsem si několikrát vyzkoušel, že magistráty měst, které mají vlastní odbor taxi a dělají kontroly provozu taxislužeb, nejsou proto, aby chránily spotřebitele či snad dohlížely na kvalitu taxislužeb a dodržování zákonů. Úředníci jsou zde hlavně proto, aby hledali chyby a ty po zásluze trestali vysokými pokutami bez ohledu na to, zda chyba taxikáře měla vliv na kvalitu či cenu poskytnuté služby zákazníkovi.

  • Zákazník spěchal a taxikář mu nestihl vydat účtenku? Pokuta.
  • Došel papír v tiskárně? Pokus o podvod, pokuta.
  • Na autě není cena jízdného? Mne nezajímá, že jezdíte jen na aplikace! Pokuta.
  • Zapomněl průkaz taxikáře? Pokuta.
  • Taxi nemá u sebe kopii koncese pro osobní přepravu? Pokuta. Co na tom, že si vše může úředník ověřit přímo na internetu z mobilu.
  • Chybí místopis, zapomněl doma? Nevadí, mám přece sken a ten uložený na cloudu, hned vám to ukážu. Pokuta. Je povinnost s sebou vozit originál.

Píšeme si tady o pokutách začínajících na 10 000 Kč, ne dvě stovečky a dejte si příště pozor (zlatá státní policie). A můžeme pokračovat do nekonečna. Dělali byste takový byznys? A víte, že dost seriozních taxikářů se přesto tímto řemeslem živí? Ti neseriózní si z výše uvedeného vůbec nic nedělají. Můžete je sami potkat nejen na Staroměstském náměstí nebo na Pařížské ulici v Praze.

Sexy Uber nehraje fér

Do této chvíle jsem popsal téměř 20 000 znaků článku a ještě jsem vůbec nevyjel vydělávat peníze, na které své řidiče láká Uber a které už mojí kolegové z iDNESu měli dávno na svých účtech. Jak je vidět, klasická taxikařina je svázána legislativou. A to je ten problém, proč taxikáři nemají Uber rádi. Taxikář musí dodržovat desítku zákonů a předpisů, v opačném případě má jisté velmi vysoké pokuty. Řidič Uberu toto musí dodržovat samozřejmě taky, ale nedělá to. Zákazník je pak spokojený z naoko nižší ceny Uberu, ale ta vzniká nerovnými startovacími podmínkami. Zkuste si naopak objednat Uber během dopravní špičky a možná budete překvapeni, jak velmi drahý umí být a jak je porušována maximální cena platná pro Prahu. Ale o tom média nepíšou, není to sexy. Raději si pojďme zanadávat na taxikáře.

Když jsem sledoval podmínky pro provoz taxislužby a podmínky Uberu, našel jsem pár zajímavostí. Uber ve svých obchodních podmínkách, přeložených z americké angličtiny do češtiny, uvádí doslova toto:

3.1 Požadavky na vaši osobu. Berete na vědomí a souhlasíte s tím, že budete vždy: (a) držitelem (i) platného řidičského oprávnění s příslušnou úrovní osvědčení k provozování svého vozidla a (ii) veškerých licencí, povolení, souhlasů a oprávnění, kterým podléháte a která jsou nezbytná k poskytování služeb přepravy osob třetím stranám v rámci dané oblasti; (b) absolvovat aktuální školení na příslušné úrovni a disponovat odbornými znalostmi a zkušenostmi pro poskytování přepravních služeb profesionálním způsobem a s náležitými dovednostmi a péčí a © udržovat vysoký standard profesionality, výkonu služby a zdvořilého přístupu.

Uber po svých řidičích požaduje a řidiči přijetím podmínek aplikace souhlasí, že jsou držiteli všech licencí, povolení a oprávnění. Takže podle stávající platné (byť zastaralé) legislativy musejí být držiteli povolení, které jsem si musel povinně projít. Musejí mít koncesi na přepravu osob, musejí mít průkaz taxikáře a zkoušky ze znalosti místopisu (Uber působí v Praze a bude v Brně, takže tam je to nezbytné).

3.2 Požadavky na vozidlo. Berete na vědomí a souhlasíte s tím, že vaše vozidlo bude vždy: (a) řádně zaregistrované a mít povolení k provozu v dané oblasti jako vozidlo pro přepravu osob; (b) vámi vlastněno či pořízeno na leasing či jiným zákonným způsobem ve vašem držení; © vhodné pro realizaci služeb přepravy osob zamýšlených touto smlouvou a (d) udržováno v dobrém provozním stavu, a to v souladu s průmyslovými standardy bezpečnosti a údržby vozidel příslušného typu a jakýmikoliv dalšími standardy a požadavky, které jsou v dané oblasti platné, a v hygienické čistotě.

V tomto bodě Uber po řidičích vyžaduje, aby jejich vozidlo bylo v evidenci vozidel taxislužby, čímž samozřejmě mělo i povinné ručení vztahující se na taxíky. Nic jiného česká legislativa zatím nezná a vyžaduje to po všech provozovatelích přepravy osob. To taky znamená, že vozidla řidičů Uberu musejí být vybavena taxametrem, anebo řidiči musejí mít předem uzavřenou písemnou smlouvu, kterou musejí mít u sebe. A toto opět porušují.

V případě kontroly je však máslo na hlavě řidičů Uberu, protože samotný správce – Uber – je v pohodě, v podmínkách to má uvedeno. Pikantní však je, že bude-li vůz jezdící pro Uber označen TAXI, tedy v souladu s legislativou, Uber jej odpojí, protože taxíky v aplikaci nechce. Řidič jezdící pro Uber musí před Uber zakázkou své auto „odstrojit“ od všeho, co by jej s taxíkem spojovalo, a taxametr musí alespoň přikrýt, aby jej zákazník neviděl. To je zkušenost z praxe.

Zastaralá legislativa

Na druhé straně je vidět, že stávající legislativa je zastaralá a neumí se vypořádat s nástupem moderních technologií, které se samozřejmě dostávají i do taxislužby. Místo toho se nastavují ještě další regulace, přísnější podmínky a zákazy. Moderní taxi aplikace je prozákaznicky orientovaná služba, která svým nastavením předem eliminuje možnosti neférového jednání řidiče-taxikáře. Aplikace slouží jako měřidlo (taxametr), pokladna (elektronická evidence tržby), záznam o jízdě (elektronická stvrzenka s detailem cesty), platební terminál (platba kartou) a účetní doklad (přijde e-mailem).

Místo toho je ve 21. století pro vozidla bez taxametru vyžadována písemná smlouva a elektronická objednávka přes aplikaci je pro úředníky tvořící legislativu (i pro ty, co ji kontrolují) jen další nezákonná cesta. A přestože stávající legislativa už zná elektronickou objednávku, vyžaduje, aby byla podepsaná elektronickým zaručeným podpisem a toto musí mít taxikář u sebe. Docela by mě zajímalo, jak by kontrola na místě ověřovala platné certifikáty podpisu…

skoleni_15_4

Totéž víceméně dokážou startupy orientované přímo na taxikáře, v Česku působí Hopin, Liftago, Taxify a zmiňovaný Uber. Umí to i vlastní aplikace některých dispečinků. Kromě kontroly ceny jízdy je pojí jedno společné: hodnocení a reference. Ty jsou nesmírně důležité, hodnotí se řidiči, ale i cestující. Řidič se špatným hodnocením v aplikaci moc dlouho nebude a trh jej sám vyřadí. To je lepší cesta než výhrůžkami pokut trvat na striktním dodržování všech zákonných nařízení. Liberalizace by taxislužbě prospěla, ale než k tomu dojde, musejí všichni dodržovat stejná pravidla hry. Na taxikáře se nezlobte, oni ta pravidla nevytvořili.

Jak vypadá život taxikáře na ulici se dočtete ve článku Měsíc taxikářem: oblíbený řidič, zloděj a neplatič.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).