Hlavní navigace

Velká deprese: která anekdota z oblasti financí po osmdesáti letech obživla?

3. 7. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Která anekdota, která obíhala za doby Velké hospodářské krize, začíná v pozměněné podobě obíhat v dnešní době? Která anekdota ze světa financí ukazuje na skutečnost, že jedna bankovka nebo mince dokáže obsloužit i více obchodních transakcí? Proč se centrální banky v situaci narušení peněžního oběhu snaží pumpovat další peníze do systému? Proč pumpování peněz ze střednědobého hlediska nutně nezpůsobují růst cenové hladiny (inflaci)?

Anekdota z oblasti financí s odstupem osmdesáti let

Jak uvádí ekonom Josef Macek, v době Velké hospodářské krize třicátých let 20. století se vykládala anekdota dobře vystihující službu peněz ve smyslu instrumentu pro usnadňování směny a platů [1]: Do nějakého hotelu přišel cestující a žádal pokoj na několik dní. Bylo mu řečeno, že jest jeden volný, že však musí dát zálohu sto korun. Cestující zálohu složil, ale vyhradil si, že ji dostane hned zpět, nebude-li se mu pokoj líbit, a šel se naň podívat. Majitel hotelu přijal stokorunu, a v přesvědčení, že host pokoj najme, zaplatil jí svůj dluh svému číšníkovi, od kterého si ji před chvílí vypůjčil. Číšník jí užil k splátce svého dluhu u krejčího, který právě seděl v hotelové restauraci. Krejčí jí zaplatil svůj dluh jinému hostovi v restauraci a ten zas užil té stokoruny k zaplacení svého dluhu majiteli hotelu. Ten ji přijal právě, když onen cestující přicházel z prohlídky pokoje a oznamoval, že se mu pokoj nehodí. Dostal zpět svoji stokorunu, která mezi tím posloužila k vyrovnání dluhů čtyř osob. Pak opustila hotel – šla sloužit jinam.

Žijeme v 21. století a podobná anekdota se šíří slovem i písmem elektronickou poštou v této podobě: Píše se měsíc srpen, je hlavní sezóna, prší a prší a jedno malé městečko na Rivieře je liduprázdné. Všichni se zde zadlužují a žijí na úvěr. Do jednoho místního hotelu přijede bohatý Rus. Požádá recepčního o pokoj, položí na pult stodolarovou bankovku a jde si pokoj prohlédnout. Hoteliér vezme bankovku a pospíchá k dodavateli masa zaplatit svůj dluh. Dodavatel masa vezme bankovku a běží k chovateli prasat, kterému dluží. Stejně tak chovatel prasat vezme stodolarovku a pospíchá k prostitutce, kterou nedávno navštívil a za její služby jí zůstal dlužen. Ta bere s radostí peníze a jde do hotelu srazit dluhy, které tam mezitím nadělala. Ve stejný okamžik přichází Rus zpět z pokoje a říká, ze pokoj není dost dobrý. Bere svoji stodolarovku a opouští město. Nikdo nic nevydělal, ale část dluhů je splacena.

Směna produkce doprovázená koloběhem peněz

V každodenním životě získáváme různé produkty, například v podobě nakupovaného jídla nebo odebírané elektrické energie, za což platíme hotovými (bankovkami, mincemi) nebo elektronickými penězi (platebními kartami). Ve výše uvedených anekdotách existovala v takovém vyrovnání závazků druhotná platební neschopnost, platební neschopnost v jedné směně znemožnila vzájemné vypořádání při dalších uskutečněných směnách.

Pokud si navzájem budeme dlužit 1000 Kč, můžeme si navzájem svůj dluh odpustit a nepotřebujeme k tomu mít ani tisícikorunu na svém účtu nebo ve své peněžence (tzv. vzájemné započtení pohledávek). Anekdota je postavena právě na zamrznutí koloběhu peněz a zablokování postupného vyrovnání závazků, teoreticky uskutečnitelné právě vzájemným započtením pohledávek. Čtěte více: Je půjčka dobrým sluhou nebo zlým pánem?

Pokud mi můj zaměstnavatel nevyplatí mzdu a já nemám rezervu nebo si nevypůjčím, nejsem schopen zaplatit svým dodavatelům, třeba za nájem nebo energie. Když nezaplatím svému domácímu za nájem, může to narušit peněžní toky směřované k jeho dodavatelům a zaměstnancům a platební neschopnost se takto šíří dále. Díky tomu, že v anekdotě do hotelu přišel host, který se na chvíli vzdal svých peněz, mohly tyto peníze vyrovnat druhotnou platební neschopnost, obsloužit několik transakcí a vyřešit problém toho, že když někdo v řetězci nezaplatil, nemohli platit ani ostatní.


wall street, akcie, obchodování, recese, deprese,

Foto: www.whoisdarwin.com


Jedna mince, která obslouží v krátkém čase více transakcí

Ekonom Jiří Vysušil (1927–1992) v knize Finance v centru pozornosti uvádí „nerealistický, ale přece jen docela dobře možný příklad, který se často vykládá i jako anekdota z oblasti financí. [2]“ Příklad popisuje situaci, která by mohla teoreticky nastat při prodeji občerstvení na stadionu. Na svých stáncích zde prodávají dva prodejci, jeden prodává limonády, druhý bagety za jednotnou cenu 20 Kč.

První dvě transakce (směny) mezi prodejcem baget a limonád. Za prodejcem baget přichází prodejce limonád a za jím drženou dvacetikorunovou minci si u něj kupuje bagetu. Prodejce baget zjišťuje, že je žíznivý, jde k prodejci baget, kde si koupí limonádu a zaplatí dvacetikorunovou mincí, kterou předtím utržil. Dvacetikorunová mince po těchto dvou transakcích zůstává v peněžence prodejce limonád. Čtěte více: Květnová měnová reforma byla připravenou pastí

Další dvě transakce (směny). Prodejci limonád bageta zachutnala a tak si jde za stejnou dvacetikorunu koupit v pořadí již druhou bagetu. Prodavač baget po chvíli dvacetikorunu vezme a jde si za ni koupit druhou limonádu. V této chvíli byly uskutečněny další dvě transakce a dvacetikoruna zůstala v rukou prodavače limonád.

Závěrečné dvě transakce (směny) mezi prodejcem baget a limonád. Prodavač limonád ještě cítí hlad, vezme dvacetikorunovou minci a u stánku s bagetami si kupuje třetí bagetu. Prodejce baget uváží, že by mohl koupit ještě jednu limonádu na cestu a tak si u stánku prodavače limonád kupuje třetí limonádu a zaplatí předtím utrženou dvacetikorunou. Dvacetikorunová mince nakonec skončila v peněžence prodavače limonád.

Bilance. Celkem byly prodány tři limonády a tři bagety v celkové hodnotě 120 korun. Díky rychlému oběhu jedné dvacetikorunové mince dokázala tato mince obsloužit všech šest směn v celkové hodnotě 120 korun.

Zamrznutí oběhu peněz a souvislost s rovnicí směny

Peníze „tečou“ od kupujících k prodávajícím, od dlužníků k věřitelům a pomáhají snadno a rychle uskutečňovat obchodní transakce. Čím rychleji peníze obíhají, tím méně je jich zapotřebí při jejich použití, pokud se naopak oběh zadrhne, začne se peněz nedostávat. Rychlost oběhu peněz je proměnná V, která vystupuje v rovnici směny MV = PQ, kde M je množství peněz v oběhu, V udává oběžnou rychlost peněz, P cenovou hladinu a Q množství směňované produkce [3] Čtěte více: Co ovlivňuje kupní sílu peněz?.

V těžkých a nejistých dobách se „peníze stáhnou z oběhu“, lidé mají například vůli šetřit a splácet své dluhy, peníze nevydávají a mnohdy schovávají doma v matracích a tezaurují je (oběžná rychlost peněz V klesá, MV↓ = PQ). Podle rovnice směny pak v situaci, kdy množství peněz M zůstává stejné a oběžná rychlost V klesá, musí buď klesat cenová hladina P nebo klesat množství směňované produkce (MV↓ = P↓Q↓).

dan_z_prijmu

Pokud nastane zásadní narušení a zamrznutí peněžního oběhu, je ochromen reálný život, nákup i prodej a uspokojování každodenních potřeb (deflační spirála). V systému pak chybí peníze (likvidita) a v takové situaci zasahují centrální banky „pumpováním“ dodatečných peněz do finančního systému, aby umožnily finanční obsloužení uskutečňovaných transakcí. V situaci, kdy je peněžní oběh narušen (oběžná rychlost peněz je nízká), neznamená nutně větší množství peněz pumpovaných centrální bankou do systému růst cen a cenové hladiny (inflaci). Podle rovnice směny totiž může být klesající oběžná rychlost peněz V vyvážena rostoucím množstvím peněz pumpovaných do systému M (M↑V↓ = PQ).

Použité zdroje:
[1] Macek, J.: Sociální ekonomika. Kurs národního hospodářství. Nakladatelství české grafické unie, Praha 1946, strana 252.
[2] Vysušil, J.: Finance v centru pozornosti. Profess Praha, strana 7. ISBN 80–85235–20-X.
[3] Novotný, R.: Co ovlivňuje kupní sílu peněz?. Měšec.cz, Praha 2009, ISSN: 1213–4414

Do jaké výše jste ochotni se zadlužit?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).