Hlavní navigace

Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky

3. 12. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V případě krachu banky získáte od roku 2011 zpět vše do hodnoty dvou a půl milionu korun. Nejsou však pravidla nastavena tak, že v nás pouze vyvolávají iluzi bezpečí?

Vklady v bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou ze zákona pojištěny. S prvním dnem roku 2011 se přitom v oblasti pojištění vkladů dějí zásadní změny, které jsou pro spotřebitele pozitivní. Nejvýraznější změnou je zvýšení pojistného limitu na dvojnásobek – na 100 000 EUR (cca 2 450 000 korun). Ten platí na jednu osobu a jeden finanční ústav (a bez spoluúčasti, ta byla zrušena změnami roku 2008). Pokud tedy máte vklady ve vyšší hodnotě a chcete být 100% pojištěni, pak si je musíte rozdělit do různých institucí.

V případě krachu vašeho finančního domu se od příštího roku také dostanete k penězům dříve. Zatímco nyní musí Fond pojištění vkladů (FPV) začít vyplácet náhrady vkladů za 3 měsíce od vyhlášení krachu (odborně řečeno neschopnost banky dostát svým závazkům vůči vkladatelům) Českou národní bankou (ČNB), od roku 2011 se tato doba zkracuje na 20 pracovních dnů.

Zároveň se výrazně zkracuje i možnost prodloužení této lhůty. Zatímco dnes může FPV v odůvodněných případech posunout začátek vyplácení o další tři měsíce, podle novely bude již tak zkrácenou lhůtu moci prodloužit jen o dalších 10 pracovních dnů.

V praxi může vybírání vkladů teoreticky vypadat tak, že hned první den vyplácení si pro své peníze mohou přijít všichni klienti zkrachovalé společnosti a FPV by je přes k tomu určené banky (letos domluvena stálá spolupráce s Českou spořitelnou, Komerční bankou a GE Money Bank – celkem 1300 poboček) měla vyplatit. Taková situace je ale nepravděpodobná. Například když se v roce 2003 vypláceli klienti Union banky, tak první den bylo vyzvednuto 15 % vkladů.

Pravděpodobné to není, protože nejen FPV ale i zástupci státu by uklidňovali situaci a nejspíš varovali před masivním vybíráním vkladů v jeden den. Důvodem je také to, že FPV nemá za povinnost jednotlivé klienty zkrachovalé společnosti vyzývat osobně k výběru, ale informuje na vývěskách v bankách, na vlastním webu apod. Ne každý se tak k informacím dostane včas.

Nelze ale váhat věčně. Změna tohoto bodu jde jako jedna z mála proti spotřebiteli. Zatímco nyní si musíte své peníze v případě krachu finančního domu vyzvednout do 5 let od zahájení vyplácení, s rokem 2011 a připravenou změnou se promlčecí lhůta zkracuje na 3 roky.

Evropská komise chce další změny

Popsané změny vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (2009/14/ES), která byla převedena do české legislativy v podobě novely zákona o bankách. Například u výše limitu pojištění vkladů (100 000 EUR) šlo o minimum, které musí unijní státy zaručit. Na Slovensku tak žádné limity neexistují a za vklady tamní fond ručí prostě stoprocentně. Evropští úředníci a politici ale nezahálejí a chtějí jít ještě dál.

Evropská komise tak dále navrhuje zkrácení lhůty pro začátek vyplácení z 20 na 7 pracovních dnů u běžných účtů a naopak prodloužení lhůty o jeden den na 21 pracovních dnů pro ostatní vklady. Zástupcům FPV se takový krok zatím nelíbí, protože by přinesl další náklady (náklady celého bankovního sektoru se již nyní pohybují kolem 100 milionů dolarů, samotný FPV investoval již zhruba 5 milionů korun). Také je podle nich nutné nejprve ověřit fungování nynějších pravidel (někde již pravidla fungují, Česko je zavádí v poslední možný termín). Nejprve je nutné ověřit zda systémy pojištění vkladů jsou schopny dodržet zkrácené lhůty, které začnou platit od konce roku 2010, analyzovat provedené testy a poté stanovit, za jakých podmínek by mohlo dojít k dalšímu zkracování lhůt, komentují návrh zástupci FPV.

Dále Evropská komise uvažuje o tom, že by zavedla rizikově vážené příspěvky do systému pojištění vkladů (rizikovější instituce by přispívali více), v úvahu přichází také vzájemné a povinné vypůjčování prostředků mezi jednotlivými evropskými systémy pojištění vkladů. S prvním návrhem FPV ve skrze souhlasí, k tomu druhému říká následující: Existuje reálné riziko, že systém pojištění vkladů, který poskytne prostředky ze svých rezerv je bude následně potřebovat k řešení úpadku domácí banky. V případě rozsáhlejší finanční krize jsou takto zvýhodněny systémy, u kterých dojde ke krachům bank nejdříve. Nedostatečným způsobem je také řešena otázka záruk za tyto půjčky.

Je pojištění pouhou iluzí?

U FPV je momentálně pojištěno 17 bank, 5 stavebních spořitelen a 15 družstevních záložen (tabulku, kde jsou pojištěny jednotlivé banky působící v Česku naleznete v článku Pojištění vkladů v bankách a záložnách – jak to je?). Ty do fondu přispívají čtvrtletně 0,04 % (banky a záložny), respektive 0,02 % (stavební spořitelny) z průměrného objemu pojištěných vkladů.

V roce 2010 tak přispěly (další příspěvek bude splatný až v lednu 2011) 3,72 miliard korun, což v součtu se stavem fondu na konci minulého roku činí zhruba 16 miliard, kterými FPV nyní disponuje. Od června tohoto roku je přitom uzákoněno, že maximální výše rezerv FPV může dosáhnout maximálně 1,5 % z objemu celkových pojištěných vkladů. Cílová úroveň rezervy se tak pohybuje nedaleko nad 30 miliardami ko­run.

Stačí se přitom podívat třeba na aktuální hospodářské výsledky Raiffeisenbank, která ke konci 3. čtvrtletí vykázala celkové klientské vklady na trojnásobek požadovaného maxima rezervy fondu. Jak by tedy FPV zaručil výplatu všech klientů banky, když by neměl dostatek prostředků a ani v zákoně nemá oporu v tom, že by mu stát musel peníze půjčit (pouze má tu možnost)?

Taková situace je extrémní, těžko představitelná a musel by tomu odpovídat i přístup státu, na který by se fond zcela logicky musel spolehnout. Stát by ovšem nemusel čekat až na nejhorší – tedy na krach – má preventivní nástroj. Podle současného znění zákona o bankách totiž může v případě vážného rizika krachu banky (a tedy při reálném ohrožení vkladů) převzít nad takovou společností kontrolu ČNB (a de facto ji tedy znárodnit). Došlo-li by i přes tento krok následně ke krachu, bylo by logické, že by to byl právě stát, který by za případné vypořádání s klienty ručil.

dan_z_prijmu

Znovu si ale zopakujme to, co čeští bankéři říkají v době krize neustále (a čísla to potvrzují). Kondice v Česku působících bank je velice dobrá, všechny mají dostatek kapitálu a o žádné z nich nelze mluvit, že by v současném stavu ekonomiky byla byť jen v lehkém ohrožení.

Samozřejmě ani v roce 2007 nikdo netušil, že za pár měsíců zbankrotuje americká banka Lehman Brothers. Stát se může všechno. Představa, že ale některá ze zdejších bank zkrachuje, je ale možná asi jen za předpokladu, že zkrachuje i celá Evropa a Česko s ní. V takovém případě nám už ale nepomůže nic.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).