Kolik si vydělá průměrný Němec či Rakušan, si můžeme najít ve statistických ročenkách publikovaných Evropskou unií. Tyto statistiky nám umožňují srovnávat úroveň průměrných hodinových mezd dosahovaných občany v jednotlivých členských státech Evropské unie v jednotlivých letech.
Rozdíly v úrovni jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Je samozřejmé, že země s nízkou produktivitou si nemůže dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země riskovala totální úpadek konkurenční schopnosti svého národního hospodářství na světovém ale i evropském trhu.
Určitým vodítkem pro posuzování hospodářské vyspělosti té či oné země nám poslouží měření produktivity v závislosti velikosti hrubého domácího produktu (HDP) přepočítaného na jednoho obyvatele s přihlédnutím na reálnou kupní sílu jednotlivých zemí. Tento ukazatel nám nejobjektivněji vypovídá o vyspělosti daného státu, pro fundovanější hodnocení by bylo ovšem zapotřebí provést dalekosáhlejší rozbor, nám ale pro naše účely poslouží. Veškeré údaje máme k dispozici v tabulce.
Stát | Průměrná hrubá hodinová mzda (v eurech) |
HDP/obyvatele EU = 100 % |
EU | 17,20 | 100,0 |
Belgie | 17,70 | 112,0 |
Česká republika | 2,97*) | 57,0 |
Dánsko | 23,80 | 140,0 |
Finsko | 17,20 | 88,0 |
Francie | 16,60 | 117,0 |
Irsko | 14,70 | 71,0 |
Itálie | 15,30 | 91,0 |
Lucembursko | 20,40 | 168,0 |
Německo | 20,10 | 126,0 |
Nizozemí | 17,90 | 108,0 |
Portugalsko | 6,50 | 46,0 |
Rakousko | 17,10 | 122,0 |
Řecko | 7,70 | 46,0 |
Španělsko | 10,60 | 65,0 |
Švédsko | 19,00 | 114,0 |
Velká Británie | 19,40 | 87,0 |
Poznámky:
Pramen: Eurostat, Bevolkerung und soziale Bedingungen Nr. 7/2003
*) Převedeno kurzem ČNB z 6. 5. 2003
Nejvyšší mzdovou úroveň, jak vidíme, vykazují Německo a Dánsko. Určitý střed s malými rozdíly (na úrovni průměru celé Evropské unie) ve mzdové úrovni je v Nizozemí, Finsku, Belgii, Rakousku a překvapivě i ve Francii. Za nimi pak s uctivým odstupem následují Španělsko, Řecko a Portugalsko.
Není tedy divu, že k největší migraci za prací v jiných zemích Evropské unie dochází právě ze tří zemí s nejnižšími průměrnými mzdami.
Samotné porovnávání hrubých měsíčních mezd nesmíme provádět ukvapeně a zbrkle, neboť v tabulce jsou uvedeny hrubé příjmy, tj. před zdaněním. Výše zdanění je potom v každé zemi rozdílná. Nejvyšší zdanění je potom tradičně ve Skandinávských zemích. Jako příklad si vezměme Dánsko. Vysoká úroveň mezd v Dánsku nás nesmí vést k zjednodušeným závěrům. Dánsko má současně také nejvyšší stupeň zdanění osobních příjmů ze všech členských zemí Evropské unie. V každém případě je zajímavé a pozoruhodné zjištění, že rozdíly v úrovni průměrných mezd neodpovídají zdaleka velikosti rozdílů ve velikosti HDP na obyvatele.
Pohlédneme-li na dvě nejchudší země Evropské unie (Portugalsko a Řecko), jejichž úroveň HDP na hlavu je řádově nižší než v ostatních zemích Evropské unie, a do jisté míry i na Španělsko, je nám zřejmý výrazný rozdíl mezi jihem a severem Evropské unie.
Bohatší sever (výjimku tvoří pouze Irsko, i když dosahuje v posledních letech nebývalého rozvoje) má více méně vyrovnanou úroveň produktivity i mezd. Rozdíly mezi zeměmi – s výjimkou malého a netypického Lucemburska – a ani rozdíly ve mzdách nejsou – s výjimkou Francie – příliš pronikavé, avšak překvapuje zásadní rozchod mezi produktivitou a mzdami. Nadprůměrně výkonná Francie má mzdy pod průměrem, na druhé straně v podstatě průměrně produktivní Británie a Nizozemí mají nadprůměrné mzdy.