Hlavní navigace

Kolik nám sebere stát na daních?

22. 7. 2015
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Daně nám ukrojí podstatnou část našich příjmů. Kolik nám ale skutečně vezmou? A můžeme si nějak daňové náklady snížit?

Kolik nám bere stát na daních? Na to lze odpovědět jedním slovem: hodně. Kolem 50 % našich příjmů, ale často také více. Pokud však chceme podrobnější rozbor, výpočet už tak jednoduchý nebude.

Začínáme

Zkusíme se podívat na hlavní zdanění, tedy odvody, které si nejlépe vysvětlíme na následujícím modelovém příkladu. Mladý svobodný zaměstnanec nastoupil do práce. Nemá zatím děti, chce si předtím ještě něco ušetřit. Jeho hrubá mzda dosahuje 25 000 Kč, což je o něco málo více než mzdový medián, ale méně než průměrná mzda.

Výsledky
Základ pro výpočet sociálního pojištění 25 000 Kč
Sociální pojištění 1625 Kč
Základ pro výpočet zdravotního pojištění 25 000 Kč
Zdravotní pojištění 1125 Kč
Základ pro výpočet daně (superhrubá mzda) 33 500 Kč
Záloha na daň 5025 Kč
Sleva na poplatníka 2070 Kč
Sleva na invalidní důchod 0 Kč
Sleva na ZTP/P 0 Kč
Sleva na dani na studenta 0 Kč
Slevy na dani celkem 2070 Kč
Daň po uplatnění slev 2955 Kč
Daňové zvýhodnění na děti 0 Kč
Daň po daňovém zvýhodnění 2955 Kč
Daňový bonus 0.00 Kč
Čistá mzda 19 295 Kč

Zdroj: Podrobná kalkulačka Měšec.cz

V modelovém příkladu jsou žlutě označeny celkové náklady zaměstnavatele, které dosahují 33 500 Kč, čistá mzda dosahuje 19 295 Kč. Znamená to, že v prvním kole stát zaměstnanci vzal 14 205 Kč. Jedná se samozřejmě o modelový příklad zaměstnance, který nastupuje na pracovní trh a nejspíše produkty, jako je penzijní spoření či životní pojištění, uzavřené nemá. Zde případně může čerpat daňové odpočty, u penzijního spoření ještě dostane státní příspěvky (stane se tak částečně „daňovým konzumentem“). Může si také daně snížit prostřednictvím slev a odpočtů. K tématu čtěte Jak ušetřit na daních? Získejte slevy a uplatněte odpočty. V případě, že jste OSVČ, zaplatíte na daních méně. Čtěte více: OSVČ vs. zaměstnanec: kdo se má lépe?

Jdeme na další daňové výdaje

Další výdaje už jsou závislé na spotřebě. Ať už si koupí zaměstnanec téměř cokoliv (nebude například nakupovat investiční zlato), zaplatí také daň z přidané hodnoty. V současnosti zde existují tři sazby: 21 % na většinu zboží, 15 % na plyn či vodu, potraviny v obchodech a další věci uvedené v zákoně a třetí sazba DPH ve výši 10 % platící na léky, kojeneckou výživu a na tištěné knihy.

Nyní se podívejme na průměrný spotřební koš „běžného“ člověka, který zpracoval Český statistický úřad.

Spotřební koš
Spotřeba na Váha
Bydlení, voda, energie 25 %
Potraviny a nealkoholické nápoje 17 %
Doprava 12 %
Rekreace a kultura 9 %
Alkoholické nápoje, tabák 9 %
Bytové vybavení 6 %
Stravování, ubytování 4 %
Ostatní zboží a služby 6 %
Odívání a obuv 5 %
Pošta, telekomunikace 4 %
Zdraví 2 %
Vzdělávání 1 %

Zdroj: ČSÚ

Bydlení, voda a energie nám ukrojí celkově čtvrtinu příjmů

Jak vidíme podle statistik ČSÚ, nejvíce, tedy čtvrtinu příjmů, nám ukrojí náklady na bydlení, vodu, energii. Začněme tedy samotným bydlením. V případě, že si nemovitost pronajímáme, majitel za nás zaplatí daň z pronájmu a daň z nemovitosti, tyto daně poté budou zohledněné v nájemném. Pokud jste si nemovitost koupili, třeba u novostavby zaplatíte DPH, která dosahuje 15 %. V příštím roce také budou muset developeři (ale možná i vy) zaplatit daň z pozemku, varují proto, že zdraží nejen rodinné domy, ale i malé byty.

V případě, že si chceme koupit starší nemovitost, pak se do ceny promítne také daň z převodu nemovitosti (nově se jmenuje „daň z nabytí nemovitosti“). Zároveň také i v případě nové či staré nemovitosti platíme obci každým rokem daň z nemovitosti, která sice není vysoká, postupně se však ve většině obcí zvyšuje. Její výši si můžete spočítat v naší kalkulačce.

Přejdeme na vodné a stočné. Vodné je platbou za dodávku pitné vody z veřejného vodovodu a její distribuci, stočné zase platíme za odvedení odpadní vody veřejnou kanalizací a její následné čištění.

Cena vody nezávisí jen na spotřebě a vypuštěné odpadní vodě (kde přičteme 15% DPH), ale také za samotné připojení k vodovodní síti.

Značným výdajem jsou ale také daně a různé poplatky, které hradíme za elektřinu. Platíme zde daň z přidané hodnoty, daň z elektřiny, ale také například poplatek za obnovitelné zdroje, který se na celkové ceně podílí desetinou. Tento poplatek sice jde soukromým subjektům, jelikož se mu ale není možné vyhnout kvůli zákonu, pak je ho správnější také označovat jako další daňový výdaj.

CENA ELEKTŘINY: příklad nejčastějšího vyúčtování
Složky Určuje Kasíruje Cena
Tržní cena elektřiny dodavatel dodavatel 3753 Kč (30 %)
– Cena silové elektřiny 3033 Kč (24 %)
– Pevná cena za měsíc 720 Kč (6 %)
Státem regulovaná cena elektřiny 8767 Kč (70 %)
– Poplatek za distribuci ERÚ distributor 4152 Kč (33 %)
– Poplatek za jistič ERÚ distributor 816 Kč (7 %)
– Příspěvek na podporované zdroje ERÚ POZE 1238 Kč (10 %)
– Poplatek za systémové služby ERÚ ČEPS a.s. 298 Kč (2 %)
– Poplatek za činnost zúčtování OTE ERÚ OTE a.s. 19 Kč (0,2 %)
– Daň z přidané hodnoty vláda vláda 2173 Kč (17 %)
– Daň z elektřiny vláda Celní správa 71 Kč (0,6 %)
Celková cena elektřiny 12 519 Kč (100 %)

Zdroj: CenyEnergie.cz

Doprava

Pokud máte osobní automobil, daně jsou na jeho pořízení a provoz také značně vysoké. Při nákupu automobilu zaplatíme 21% DPH. Budeme si také muset k autu sjednat povinné ručení, kde v ceně bude zohledněn povinný odvod 3 % na hasiče. Pokud chceme jezdit po dálnicích, pak za roční dálniční známku zaplatíme 1500 Kč, v případě, že máme auto nad 3,5 tuny, zaplatíme mýtné. Nejvíce zaplatíme ale na samotných daních z pohonných hmot, u kterých nezaplatíme jen 21% DPH, ale také spotřební daň, která u nafty dosahuje 10,95 Kč za litr a u benzínu 12,84 Kč za litr. Pokud například absolvujeme cestu benzinovým automobilem z Prahy do Ostravy (podle serveru Mapy.cz se jedná o 375 km) s průměrnou spotřebou 7,5 litru na sto kilometrů, pak celkem státu jen na spotřební dani za benzín zaplatíme 361 Kč, a to zde ještě není zohledněna DPH. V případě, že jezdíte na zemní plyn (LPG, CNG), pak ke dnu 31. 12. 2014 dosahovala sazba daně 34,20 Kč/MWh (0,36 Kč/m3).

Pokud jezdíte městkou hromadnou dopravou a auto nevlastníte, pak se stáváte nejspíše „daňovým konzumentem“. Například hlavní město Praha každým rokem dotuje MHD částkou, která převyšuje 10 miliard Kč ročně. Příjmy z jízdného (které nedosahují ani 4 miliard Kč) přitom ještě nejspíše klesnou kvůli zlevnění ročních kupónů na 3650 Kč. Znamená to, že pokud na dopravu po Praze používáte výhradně svůj osobní automobil, pak nejenže budete platit daně spojené s provozem (a také nákupem) automobilu, část ze zaplacených daní také půjde na hrazení MHD jiným lidem.

Alkohol a tabák

Dostali jsme se možná k nejsložitější části, a tou je zdanění na alkohol a tabák. Začněme alkoholem, kde však záleží na tom, jaký alkohol konzumujeme. U tichého (klasického) vína žádnou daň neplatíme, u šumivých vín však platíme v ceně láhve také sazbu 23,40 Kč na litr šumivého vína. Stejná sazba je také u meziproduktů. Myslete na to, až budete oslavovat nějakou událost nákupem českého šumivého vína či šampaňského. Z každé láhve vína také podle časopisu Laissez faire získá vinařský fond 0,50 Kč. Vinaři také musí platit poplatky za rozlohu vinic, které pochopitelně promítnou do cen lahví vína.

U piva je výpočet daně složitější a liší se podle velikosti výstavy pivovarů. V hospodách můžeme slyšet, že „vláda, která zdraží pivo, to bude mít spočítané“. Možná to skutečně platilo ohledně minulé vlády, neboť v roce 2010 skutečně došlo ke zvýšení daně z piva. Samotným problémem není ale výška daně, která především pro malé, nově vznikající pivovary tvoří skutečné minimum z ceny piva, ale samotné náklady na administraci i na vedení takzvaného daňového skladu. Jedná se tak o nepřímé daňové náklady, které se promítnou do cen piva mnohem více.

Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny
Rok Základní sazba (…- 10 000> (10 000 – 50 000 včetně> (50 000 – 100 000 včetně> (100 000 – 150 000 včetně> (150 000 – 200 000 včetně>
2009 24 12 14,4 16,8 19,2 21,6
2010 – 2015 32 16 19,2 22,4 25,6 28,8

Nejvyšší daně jsou u tvrdého alkoholu, které výrazně ovlivňují cenu produktu. Spotřební daně u litru čistého alkoholu dosahují 285 Kč. Není proto divu, že výrobci nejlevnějších alkoholických nápojů snižovali v minulých letech podíl alkoholu ze 40 % na 38 %, nebo dokonce i na 35 %, aby byli schopní zachovat nízké ceny alkoholických nápojů. Daním se však nevyhneme ani u pěstitelského pálení.

Daně z tabáků jsou jedním z nejvítanějších přilepšení pro státní rozpočet. U této spotřební daně jen v prvním pololetí stát vybral celkem 23,34 miliardy Kč, což bylo ale meziročně o 4,2 miliardy méně. Příjmy ze spotřební daně z tabákových výrobků v prvním pololetí letošního roku ovlivnilo nově zavedené pevné datum tříměsíčního doprodeje cigaret, které narovnalo podmínky na trhu v případě zvyšování sazeb u cigaret, uvedlo Generální ředitelství cel.

Tabákové výrobky Sazba daně (pevná část) Sazba daně (procentní část) Minimální
Cigarety 1,29 Kč/ kus 27% nejméně však 2,37 Kč/kus
Doutníky 1,42 Kč/kus -- --

Ač je tedy zdanění tabáků enormní, podle různých zdravotních expertů má stát vyšší náklady na léčbu kuřáků. Tento názor razí doktorka Eva Králíková. Čtěte více: DUEL: Kouření zabije předčasně „jen“ polovinu kuřáků

Ostatní daně

Ostatními daněmi podle spotřebního koše se nemusíme zabývat, neboť zde standardně zaplatíme jen DPH. Připomínáme, že na lécích, kojenecké výživě a také knihách zaplatíme jen 10% sazbu DPH.

Kolik nám tedy stát vezme?

Představili jsme vám jen některé daně, se kterými se můžete běžně setkat. V případě, že podnikáte, setkáte se s dalšími daněmi (například daň z příjmu právnických osob, daní z příjmu při darování) a problémem jsou také nepřímé „neviditelné“ daně, kdy musíme čas místo práce trávit na administraci či zaplatit nejrůznější poplatky, například při zakládání firem apod.

Jaký tedy lze učinit závěr? Jednoduchý. V případě, že nekouříte ani neholdujete tvrdému alkoholu, máte pasivní dům a jezdíte MHD, pak vaše daňové odvody budou velmi nízké. V případě, že holdujete tvrdému alkoholu a vykouříte alespoň jednu krabičku denně, jezdíte pravidelně autem i na kratší vzdálenosti, stravujete se v restauracích místo doma a topíte elektřinou, pak vaše daňové odvody budou značně vysoké.

Obecně je velmi těžké určit celkovou daňovou zátěž „průměrného člověka“, neboť pan Průměrný neexistuje a spotřeba každého se liší.

Tady však není dobré článek skončit, je dobré se podívat také na nejrůznější ukazatele, které by nám mohly napovědět více. Podle Herittage Foundation, která analyzuje ekonomickou svobodu v zemích světa, dosahuje státní přerozdělování 35,5 % hrubého domácího produktu s tím, že stát celkem utrácí 44,5 % HDP. O samotné daňové zátěži obyvatel nám to ale moc neřekne.

Přesnějším ukazatelem je takzvaný den daňové svobody, který se snaží o výpočet daňového zatížení člověka. Jako dnem daňové svobody se rozumí okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho veškerý příjem připadá státu. O výpočet tohoto dnu se pokouší dlouhodobě Liberální institut, nově se také k výpočtu přidala Patria nebo společnost Deloitte.

Rok Den daňové svobody Počet práce na stát Země Den daňové svobody v dané zemi
2000 6. června 157 Jižní Korea 1. května
2001 7. června 157 Švýcarsko 2. května
2002 11. června 161 Irsko 15. května
2003 12. června 162 USA 20. května
2004 15. června 166 Slovensko 27. května
2005 14. června 164 průměr OECD 31. května
2006 14. června 164 Polsko 1. června
2007 11. června 161 ČR 5. června
2008 7. června 158 Německo 13. června
2009 13. června 163 Maďarsko 27. června
2010 18. června 168 Eurozóna 29. června
2011 15. června 165 Rakousko 7. července
2012 9. června 160 Francie 28. července
2013 11. června 161 Finsko 1. srpna
2014 10. června 160
2015 5. června 155

Zdroj: Liberální institut

Z dat lze vyčíst, že pro stát pracujeme téměř polovinu roku, což by nejspíše odpovídalo reálnému zdanění každého obyvatele.

Jaké je vaše efektivní zdanění?

Tématu daní se také věnuje česká pohádka Tajemství staré bambitky.

dan_z_prijmu

Zdroj: Youtube.com

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).