Hlavní navigace

Když zaměstnavatel pošle dokumenty na špatný úřad práce, zaplatí vám více

9. 5. 2011
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Zaměstnavatel už si nemůže vybrat úřad práce, kterému podá zprávu o hromadném propouštění. Pokud zaměstnavatel neobešle místně příslušnou pobočku, bude vám platit více, než by chtěl.

Při hromadném propouštění má zaměstnavatel více povinností, než když propouští méně zaměstnanců, tedy když rozvazuje pracovní poměr s jednotlivým zaměstnancem nebo s několika zaměstnanci v menším než kvalifikovaném počtu. Psali jsme:

Zvláštností zaměstnavateli zákoníkem práce předepsaného postupu při hromadném propouštění je především stanovení informační povinnosti vůči Úřadu práce ČR, resp. jeho krajské pobočce příslušné podle místa činnosti zaměstnavatele, a (rozšířené) informační a projednací povinnosti vůči odborové organizaci, resp. radě zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Ovšem nesplní-li zaměstnavatel tyto povinnosti včas, může dojít k prodloužení výpovědní doby a trvání pracovního poměru, a tedy i doby, po kterou bude muset zaměstnavatel zaměstnance stále platit.

Příslušnost úřadu práce, kterému je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce prokazatelně doručit písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění, nebyla dosud, až do 1. 4. 2011, v předpisech pracovního práva určena jednoznačně (výslovně). To se však změnilo s účinností od 1. 4. 2011 v důsledku zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, který novelizoval m.j. i ust. § 62 odst. 4, 5 a 7 § 63 zákoníku práce. Uvedenou změnu ust. § 63 ve spojení s ust. § 62 odst. 5 zákoníku práce nelze považovat jen za pouhou změnu legislativně-technickou, resp. změnu organizační (formální změnu vyplývající z nového organizačního uspořádání úřadu práce), neboť má významné dopady na právní poměry hromadně propouštěného zaměstnance a na správný postup zaměstnavatele, u něhož dochází k hromadnému propouštění.

Stará judikatura už od účinnosti Drábkova zákona o jednotném úřadu práce nepomůže.
Pojem „příslušný úřad práce“ pro splnění informační povinnosti zaměstnavatele při zamýšleném hromadném propouštění bylo nutno (možno) interpretovat podle judikatury Nejvyššího soudu ČR jako jakýkoli úřad práce. Nejvyšší soud ČR tak určil např. ve svém rozsudku ze dne 15. dubna 2010, spis. zn. 21 Cdo 2243/2009, rozsudku NS ČR ze dne 18. října 2006, spis. zn. 21 Cdo 2985/2005.

„Příslušným úřadem práce“ je však třeba nově od účinnosti zákona č. 73/2011 Sb., tedy od 1. 4. 2011, rozumět „krajskou pobočku Úřadu práce ČR příslušnou podle místa činnosti zaměstnavatele“.

dan_z_prijmu

Pozor na prodloužení trvání pracovního poměru

Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance ve smyslu ust. § 63 zákoníku práce skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele podle ust. § 62 odst. 5 zákoníku práce (o rozhodnutí zaměstnavatele o hromadném propouštění a výsledcích jednání s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí) krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa činnosti zaměstnavatele, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. To neplatí, bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele.

Tip: Nemoc prodlouží výpovědní dobu i o měsíce, rodičovská třeba o celé roky

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).