Hlavním problémem je nedostatečná kvalifikace a zkušenosti mladých lidí. Když je ale nikdo nezaměstná, tak kde je mají získat? Je proto nesmírně důležité zvyšovat jejich vzdělanost a kvalifikaci a současně zvyšovat motivaci pro aktivní hledání práce a rozevírat nůžky mezi minimální mzdou a sociálními dávkami.
Jak snižovat nezaměstnanost mladých?
Jak jsme si již řekli, velice důležitá je příprava na povolání. Přizpůsobuje pracovní kvalifikaci mladých lidí aktuálním potřebám trhu. Situace v oblasti přípravy na vzdělání se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých je úroveň přípravy na povolání a školství velmi dobrá, v jiných zaostává za potřebami.
Možná ještě více je důležité rodinné prostředí, ve kterém mladý člověk vyrůstá. Mladí lidé z rozvrácených rodin nemají v krvi potřebné pracovní návyky a jen zřídka kdy se zapojí do zaměstnání.
Výbornou výchozí pozici mají absolventi, kteří získali pracovní návyky již při studiu (brigády, stáže, …). Velmi prospěšné jsou i krátkodobé pracovní úvazky, neboť takové konkrétní zkušenosti zaměstnavatelé oceňují.
Zaměstnavatelé v dnešní době hledají komunikativní mladé lidi, ochotné učit se a spolupracovat s kolegy. Znalost cizích jazyků a práce s počítačem je naprostou nutností. Významným kritériem při výběru pracovníků z řad absolventů se stává také samostatnost nebo schopnost pracovat s informacemi. Přes 70 % nově vytvořených pracovních míst v posledních pěti letech vzniklo v odvětvích nových technologií a odvětví náročných na znalosti.
Nejdůležitější je vlastní aktivita
V případě, že mladý člověk má snahu a přesto nemůže najít práci, dochází ke ztrátě naděje, k vyčerpání a depresím. Některým ovšem lenošení a pobírání sociálních dávek plně vyhovuje. Každý, kdo chce mít dobré zaměstnání, se musí o sebe aktivně starat – investovat do sebe a získávat potřebné znalosti a dovednosti.
V Evropské unii spousta mladých lidí kombinuje soukromé studium s příležitostnými krátkodobějšími pracovními úvazky. Důležitý je rovněž správný výběr studijního oboru po základní škole a sladění zájmu o obor s tím, které obory mají do budoucna perspektivu. Mladí lidé by měli již před maturitou mít jasno, čeho chtějí v životě dosáhnout, měli by jim pomoci rodiče nebo poradenské střediska.
Míra nezaměstnanosti je nejnižší v Nizozemí
V roce 2003 vykazovalo nejvyšší míru nezaměstnanosti mládeže Polsko (42,5 %), následovalo Slovensko (37,7 %). Z původních patnácti členských zemích Evropské unie na tom nejhůře byla Itálie (27,2 %) a Řecko (26,5 %).
Naopak nejlépe dopadlo Nizozemí (5,0 %) a Rakousko (6,2 %). Z nových členských zemích Evropské unie je na tom nejlépe Kypr (7,7 %) a Slovinsko (16,5 %). Celkově můžeme říci, že situace v severních členských zemích Evropské unie je mnohem lepší než jižních států a nových deseti členů.
Země | Míra nezaměstnanosti |
---|---|
Belgie | 17,7 % |
Česko | 16,9 % |
Dánsko | 7,4 % |
Estonsko | 17,6 % |
Finsko | 21,0 % |
Francie | 18,9 % |
Irsko | 7,8 % |
Itálie | 27,2 % |
Kypr | 7,7 % |
Litva | 23,0 % |
Lotyšsko | 20,8 % |
Lucembursko | 7,0 % |
Maďarsko | 24,8 % |
Německo | 10,7 % |
Nizozemí | 5,0 % |
Polsko | 42,5 % |
Portugalsko | 11,6 % |
Rakousko | 6,2 % |
Řecko | 26,5 % |
Slovensko | 37,7 % |
Slovinsko | 16,5 % |
Španělsko | 22,2 % |
Švédsko | 12,8 % |
Velká Británie | 12,0 % |
EU | 18,1 % |
EU-15 | 15,2 % |
Pramen: Eurostat, Statistics in Focus, General Statistics – 9, 10/2003 Regions