Je počet politiků v ČR v porovnání se světem vysoký?

Právě skončily volby do Poslanecké sněmovny, která se hlavní měrou podílí na vytváření „pravidel hry“ v našem státě. Osud hospodářské a sociální politiky bude po následující volební období v rukou nové vlády.

Zvláštností Evropské unie je, že v jednotlivých zemích je u moci často jiná politická strana, s jiným politickým programem než v Evropském parlamentu. V které zemi je tedy nejvíce volených politiků? Je Senát ve všech zemích? Kde připadá na jednoho politika nejméně občanů?

Nejvíce žen v politice je ve Švédsku

I přes zaměření na rovnost žen a mužů zůstávají na evropských trzích práce závažné rozdíly mezi ženami a muži v účasti na trhu práce, v zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu. Míra činnosti a zaměstnanosti žen zůstává značně nižší než míra činnosti a zaměstnanosti mužů. Ve většině členských států míra nezaměstnanosti žen výrazně překračuje míru nezaměstnanos­ti mužů.

Jaké zastoupení mají v Evropě ženy v politice? S velikým náskokem působí nejvíce žen v parlamentu ve Švédsku (45%), na druhém místě je Dánsko a Finsko (38%). Ve skandinávských zemích bylo také nejdříve uzákoněno hlasovací právo pro ženy – ve Finsku v roce 1906, v Dánsku 1915. Například ve Spojených státech to bylo až v roce 1920 a ve Švýcarsku až v roce 1971. Nejméně žen v parlamentu je v Řecku, na Maltě a v Maďarsku (9%).

Senát je v jedenácti z pětadvaceti členských zemí

Existence senátu není ve vyspělých zemích samozřejmostí. V mnoha z nich se vedou časté a vášnivé debaty o jeho účelnosti a prospěšnosti. Vždy má mnoho odpůrců a příznivců. Senát funguje pouze v jedenácti členských zemích (Belgie, Česko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Španělsko a Velká Británie). Senát tak je v nejlidnatějších zemích Evropské unie a v zemích, kde má dlouholetou tradici (Belgie, Irsko, Nizozemí).

Z nových členských zemí je senát pouze v Česku a Polsku (má však čtyřikrát více obyvatel než my). V Maďarsku sice senát na rozdíl od Česka není, je zde však o to více poslanců. Z mimoevropských zemí není senát na Novém Zélandu.

Nejvíce poslanců je v Německu

Kvalita veřejné správy je důležitá pro aktivity na národní i nadnárodní úrovni. Počet poslanců je v jednotlivých poslaneckých sněmovnách rozdílný. Zpravidla mají lidnatější státy i více poslanců. Nejvíce jich potom je v Německu (669), Velké Británii (659), Itálii (630) a Francii (577). Tedy ve čtyřce hrající v Evropské unii hlavní roli. Naopak nejméně jich je v nejmenších členských zemích: v Lucembursku (60), na Maltě (65) a na Kypru (80).

Nejméně občanů na jednoho poslance připadá na Maltě

Při přepočítání počtu občanů na jednoho politika (poslanci a senátoři) zjistíme, že nejméně obyvatel na jednoho poslance připadá v Evropské unii na Lucembursko, Maltu a na Kypr (do deseti tisíc). Naopak nejvíce občanů na jednoho politika je s velikým náskokem v Německu (nad 111 tisíc), následuje Nizozemí, Francie a Itálie. Počet poslanců připadajících na jednoho občana řadí Česko (cca 36 tisíc) doprostřed pomyslného žebříčku.

Jednotlivé mimoevropské země:

Argentina

Dolní sněmovna (Poslanecká sněmovna) má 257 členů volených na čtyři roky, polovina z nich je obměňována co dva roky a 72 členů senátu je vybíráno z oblastních legislativních orgánů na devět let (obměna co tři roky).

Austrálie

Federální parlament se skládá ze dvou komor. Senát má 72 členů, proporcionálně volených představitelů z každého státu volených na šest let. Poslanecká sněmovna má 150 členů, volených na tři roky. Každý stát má svou vlastní vládu.

Japonsko

Sněmovna poradců se 242 členy – horní komora parlamentu (Diet) je volena na šest let. Polovina poradců je vyměňována každé tři roky. 480 členů Sněmovny reprezentantů je voleno na čtyři roky. Parlament volí ministerského předsedu, který disponuje většinou v dolní sněmovně. Ministerský předseda potom jmenuje vládu, odpovědnou parlamentu.

Kanada

Kanadský federální parlament má dvě komory. Senát o 105 členech – reprezentantech provincií jmenovaných generálním guvernérem a Poslaneckou sněmovnou, jejichž 308 členů je voleno na pět let. Premiér potom jmenuje vládu, odpovědnou Sněmovně. Každá provincie má svou vlastní vládu a legislativu.

Nový Zéland

Poslanecká sněmovna s 120 členy je volena ve všeobecných volbách na tříleté období podle většinového systému. Poslanci zastupují jednotlivé oblasti. Ministerský předseda jmenuje vládu, odpovědnou Sněmovně.

USA

Kongres se skládá ze senátu (horní sněmovna) a Sněmovny reprezentantů (dolní sněmovna). Senát má 100 členů – dva z každého státu – volených na šest let, třetina senátorů se vyměňuje co dva roky. Sněmovna reprezentantů se 435 členy je volena přímou volbou na dvouleté období v jednotlivých volebních okrscích. V čele výkonné moci je prezident. Se souhlasem senátu jmenuje prezident vládu (kabinet). Výkonná moc v každém státě je v rukou guvernéra.

Pramen: Central Intelligence Agendy – The World Factbook 2006