Hlavní navigace

Jak vás ovlivní bankrot Řecka?

26. 9. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Řecko bankrotuje. Otázkou je, kdy se to prohlásí oficiálně. Jak se tento evropský nezdar dotkne přímo vás, a je možné se na to nějak připravit?

O tom, že bankrot Řecka je nejpravděpodob­nějším scénářem, který Evropskou unii čeká, už hovořili analytici v květnu, když jsme na toto téma vydali článek Zkrachuje Řecko? A pokud ano, zkrachuje i euro?

Zdálo se, že vůči této rétorice jsou zdrženliví jen zástupci EU, snad v naději na další uchlácholení trhů. Nepřipustit nyní, že je Řecko zralé na bankrot, už by ale bylo spíše úsměvné. I formulace „zralé na bankrot“ už je totiž přehnaně mírná. Řecko je totiž dávno insolventní a bylo by trapné to popírat. A tak se opatrně začíná mluvit o defaultu. 

Nekontrolovaný bankrot Evropa (snad) nepřipustí. Evropští představitelé se nechali slyšet, že země nebude ani opouštět eurozónu, což by s opětovným přijmutím drachmy a její následnou devalvací bylo možná nejlepším řešením. A tak asi na řadu přijde měkká restrukturalizace, která by měla být šetrná i k bankovnímu systému, který si s řeckým bankrotem prožije krušné chvilky. Čtěte také: Poslat nebo neposlat řeckého čuníka na porážku?

V otázce, co si s Řeckem počít, nejsou jednotní ani ekonomové. Nejlepší by z mého pohledu bylo nechat Řecko restrukturalizovat svůj dluh. Jeho setrvání v eurozóně by pak záleželo na tom, co jsou Řekové ochotni za členství v klubu obětovat. Pokud by souhlasili s tím, že budou dodržovat jasně stanovená rozpočtová pravidla (pod pohrůžkou vynutitelných sankcí), pak by setrvání v eurozóně bylo možné. Pokud ale k oběti ze strany Řecka nedojde, neexistuje jiná spravedlivá možnost než odchod z eurozóny, řekl serveru k řešení situace v Řecku Petr Gapko, analytik GE Money Bank. 

Pro Řecko bude bolestné každé řešení, otázka je hlavně, jaký bude dopad na zbytek Evropy. Oslabení eura nepomůže, Řecko obchoduje hlavně se zbytkem Evropy. Navíc je těžko říci, vůči čemu by mělo euro oslabit, většina ostatních států by se snahou uměle oslabit euro nesouhlasila, uvedl pro server Měšec.cz Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny s tím, že vystoupení Řecka z eurozóny by zase mohlo vést k podstatnému tlaku vůči dalším slabým členům EMU, kvůli spekulaci, že dopadnou stejně. Bezprostředně ohrožena by tak byla samotná existence eura. Proto si myslíme, že nejlepší by byla kombinace úspor v Řecku a pomoci Řecku od zbytku EMU. Otázka je, jestli zbytek EMU bude ochotný nezbytnou pomoc poskytnout, dodal Mokráš.

Řízený velký a bolestný bankrot Řecka s celkovou transformaci eurozóny na 2 či 3 části by byl optimálním řešením, ovšem to je politicky neprůchozí, a tak se všichni snaží nechat problém vysedět či vyhnít, ovšem rizikem je, že situace se zvrhne v neřízený a chaotický proces bankrotu, který zasáhne i zdravé části eurozóny, varuje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Co by podle vás měla Evropa provést s řeckým čuníkem?

O co přijde Evropa?

Na co se tedy může připravit Evropa? Banky i celé státy budou muset ponížit hodnotu svých pohledávek vůči Řecku. A podle ČTK možná až o polovinu. Prohlásil to totiž podle tamních médií řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Ten se svými zákonodárci prý probíral tři verze řešení dluhové krize, které kromě řízeného bankrotu a dalšího úvěru obsahuje i bankrot neřízený. Mluvčí vlády to samozřejmě popřel.

A že tenhle danajský dar bude stát balík, potvrdili například analytici Barclays Capital. Podle nich už jenom ke konci roku 2010 měly evropské banky v řeckých dluhopisech 162 miliard. Evropské banky nejsou příliš kapitalizované. Ztráta za řecké dluhopisy by šla přímo do vlastního kapitálu, protože za dluhopisy zemí EU nemuseli zvyšovat kapitálovou přiměřenost, nemají tak žádný polštář, jak dopady bankrotu změkčit, uvedl před časem Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management. Samotná Evropská centrální banka má podle Stupavského v řeckých dluhopisech asi 50 mld. eur a dalších zhruba 100 mld. eur v ostatních krátkodobých nástrojích na pomoc likvidity řeckému bankovnímu sektoru. Čtěte také: Proč bychom neměli přijímat euro?

Paniku, sentiment trhů a pesimistický postoj k ostatním zemím, které mají dluhové problémy a nervózní investor je to poslední, co potřebují – netřeba zmiňovat. Vliv bankrotu Řecka na ostatní země PIIGS, které jsou nyní v obtížích, pěkně obrazně vystihl Petr Gapko, analytik GE Money Bank.

Řecká lavina (Petr Gapko)

Co se týče ostatních zemí eurozóny, přirovnal bych situaci k lyžařskému svahu a lavině, která se po něm valí. Lyžaři, kteří zůstali na svahu, jsou ve velkém ohrožení. Řecko je z tohoto pohledu lyžař, který je na svahu nejvýš a lavina už jej začíná pohlcovat. Existuje ještě pár dalších lyžařů, jmenovitě Itálie, Portugalsko, Španělsko a Irsko, kteří se na svahu stále vyskytují, ale jejich pozice vzhledem k lavině je daleko lepší než pozice Řecka. Nejdál od laviny je v současnosti Irsko, pak následují ostatní. Pravděpodobnost, že je lavina zavalí, existuje a není zanedbatelná, ale jestli se to skutečně stane záleží na „protilavinových“ opatřeních v podobě odkupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, makroekonomickém vývoji ve světě, atd…

O co přijdete vy?

Řecký nezdar na vlastní kůži ale nepocítí jen držitelé dluhopisů. Druhotně se dotkne všech, protože starý kontinent má tak provázanou ekonomiku, že něco takového, jako bankrot jednoho člena EU nemůže u těch ostatních projít bez následků. Koho a jak může řecký bankrot potrápit? Čtěte také: Podrazí Evropě nohy zadlužené státy nebo to za ně udělá Amerika?

Určitě by dopady bankrotu Řecka pocítili jedinci – v případě devalvace Řecka například podniky, které o Řecka exportují, ale tyto dopady by byly velmi omezené a do ekonomických čísel by se samotný bankrot Řecka nijak nepropsal, popsal Gapko s tím, že horší dosah by mohla mít následná vlna nedůvěry, která by mohla potkat ostatní evropské země. Ta by podle něj pramenila z faktu, že ani mezinárodní pomoc nedokázala zachránit jednu z evropských ekonomik. Obávám se, že v tomto případě by nastal dominový efekt a mohlo by se stát, že euro výrazně oslabí, a to daleko více, než jsme pozorovali v minulosti. Během několika měsíců bychom tak mohli měnit jedno euro za jeden dolar. V takovém případě by dopady na českou ekonomiku byly výraznější. Posílení koruny k euru by znamenalo zdražení našich exportů, které by bylo trvalejšího charakteru, dodal.

Vidím v podstatě dva kanály, kterými se mohou problémy eurozóny přenášet do vnímání řadových občanů v Česku. První je ekonomický a vede přes snížený ekonomického výkonu eurozóny k nižším exportním příležitostem a nižším investicím tuzemských firem. To má za následek nižší růst mezd a případně propouštění. Tento kanál se pravděpodobně uplatní, ale v podobě méně dramatické než před třemi roky, řekl serveru Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank. Uvedl také, že druhý kanál je finanční a může se projevovat zvýšenou obezřetností bank a tím snížením dostupnosti úvěrů. Tuzemský bankovní sektor je ale do určité míry izolovaný od problémů jinde díky zdejšímu přebytku bankovních vkladů nad úvěry. Pokud nedojde k výrazné eskalaci dluhové krize, finanční kanál se v tuzemsku nemusí projevit, uzavřel Sobíšek.

Už současná situace negativně ovlivňuje ekonomiky napříč EU, včetně české. Čím větší budou komplikace, tím horší dopad do reálné ekonomiky. Inflace bych se nebál, ale pravděpodobný je růst nezaměstnanosti, předpokládá Ľuboš MokrášČeské spořitelny.

Na rostoucí nezaměstnanost v souvislosti se zpomalováním české ekonomiky poukázal také Petr SklenářJ&T Banky: Případný řecký bankrot  výrazně utlumí ekonomickou aktivitu a reálná je hlubší recese v celé Evropě a tím pádem přeneseně i v České republice. Recese ekonomiky znamená, pokles HDP, nárůst nezaměstnanosti, pokles či stagnace mezd apod. Toto je asi hlavní a největší riziko.

Je možné se připravit?

Můžete se na budoucí patálie nějak připravit? Zde je každá rada drahá. Žádná se vám přitom nebude zdát zázračná. To proto, že žádný zázračný recept neexistuje. Všechna doporučení z řad ekonomů vám proto našeptá selský rozum.

Připravovat by se měly jednotlivé společnosti. Je určitě dobré s takovými scénáři pracovat a zamýšlet se nad tím, jak by vypadala situace firmy. Například zátěžový test finanční situace společnosti by mohl manažerům lépe pochopit, jak by firma v dané situaci reagovala. U občanů je pak asi nejlepším lékem udržovat finanční rezervu a ve finančních záležitostech se rozhodovat zodpovědně, nabádá k opatrnosti Gapko.

Důležité je trochu myslet na zadní kolečka, spořit, vycházet z představy, že budoucí růst příjmů nemusí být nijak závratný. Brát v potaz to, že hypotéky, které jsou dnes historicky levné, dříve či později zdraží, upozornil na další rizika také Sobíšek.

dan_z_prijmu

Před panikou, která není jen největším nepřítelem investora, varuje Petr Sklenář: Nejlepší odpovědí je přirozená opatrnost a obezřetnost. Vyvaroval bych se panických a radikálních kroků na obě strany.

A především k investicím míří poslední rada, tentokrát z pera Aleše Michla, analytika Raiffeisenbank: Asi jako každá dáma, když se připravuje na slevy a výprodeje. Vezme útokem kvalitní věci za zvýhodněnou cenu. Další doporučení Aleše Michla nejen v oblasti financí si můžete přečíst v článku: Aleš Michl, Raiffeisenbank: Stát tu není od toho, aby vám vyplácel vysoký důchod

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).