Hlavní navigace

Jak si poradit s dlužníky?

24. 8. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Dluží vám někdo a nechce svůj dluh vyrovnat? To vám není co závidět, protože věřitel to v Česku nemá zrovna jednoduché. O tom, že rychle dostane zpět své peníze i s úroky, si většinou může leda tak nechat zdát. Jak lze proměnit tento sen ve skutečnost?

Mít dluhy je normální?

Mít dluhy je u nás bohužel stále více pokládáno za normální. Všechny své závazky platí řádně a včas jen málokterý podnikatel. Pro řadu lidí nepředstavuje žádný problém neplatit nájemné nebo úhrady za různé jiné služby, které jim byly poskytnuty. V poslední době také stále roste počet lidí, kteří si příliš nelámou hlavu se splácením úvěrů a půjček. Koneckonců není se co divit, když i stát dluží de facto sám sobě prostřednictvím státních podniků miliardové částky na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, všichni to vědí a nic se neděje.

Do pozice věřitele se však snadno může dostat kdokoliv z nás. Stačí třeba dát si nějakou věc do opravy a už ji nikdy nevidět nebo vyslyšet prosby známého o krátkodobou finanční výpomoc atd. Jedná-li se o pár korun, asi je nejjednodušší nad nimi mávnout rukou a být vděčný, že nás tohle ponaučení nestálo víc. Jde-li ale o větší částku nebo nechceme-li věc z principu hodit za hlavu, nezbývá, než se svých práv domáhat.

Jak vymáhat dluhy

Volba správné metody a taktiky postupu věřitele záleží hlavně na tom, kdo a kolik mu dluží. Důležité také je, jak je dluh starý a jak je jeho existence doložena. Věřitel by měl v každém případě svůj dluh začít vymáhat co nejdřív po termínu splatnosti, a to co nejdůrazněji a nejefektivněji. Pokud se mine účinkem snaha přimět dlužníka k platbě po dobrém, není na co čekat a o své peníze je třeba začít bojovat.

O úspěchu či neúspěchu budou rozhodovat především znalosti, zkušenosti, důslednost a vytrvalost obou protihráčů. Nejste-li si příliš jistí v kramflecích a proti vám stojí těžký soupeř, važte dobře své kroky. Vaše neumělá snaha dluh vymáhat totiž může pozici či alespoň sebevědomí dlužníka jenom posílit. Uvědomte si také, že některé kroky už nebude možno vrátit nebo opakovat a určitě byste nestáli o to vyrobit si zbytečně další problémy.

Na vlastní pěst, nebo s odborníky?

V zásadě existují dvě základní možnosti – cesta soudního a mimosoudního vymáhání. Obě mají své výhody i nevýhody a mnohá úskalí. V obou případech se můžete rozhodnout zdolat je buď vlastním úsilím nebo s větší či menší pomocí odborníků. Alespoň v první fázi se skoro každý věřitel pokusí dluh vymáhat vlastnoručně. Pokud to někdo vezme doslova, může si však vykoledovat pár boulí, bude-li dlužník silnější, nebo třeba taky trestní oznámení.

Při mimosoudním vymáhání zkrátka musíte s dlužníkem jednat železnou rukou, ale v hedvábné rukavici. Hranice mezi důrazným připomenutím povinnosti splácet dluhy a vydíráním bývá tenká. Nemusíte přitom ani přijít za dlužníkem s basebalovou pálkou v ruce. Stačí nešťastně formulovaný dopis nebo třeba vzkaz na záznamníku. Problémy samozřejmě můžete mít i tehdy, když na dlužníka „nastoupí“ někdo, koho si najmete.

Jste-li prudší povahy, může vás nekonstruktivní přístup dlužníka k řešení jeho finančních závazků při osobním rozhovoru vyvést z rovnováhy a k fyzickému napadení je jen krůček. Nebudete-li mít s sebou někoho, kdo by vás zastavil a dosvědčil, jak se vše seběhlo, můžete se dostat do velmi nepříjemné situace. Nakonec můžete být rádi, když vyměníte úhradu dluhu za stažení trestního oznámení.

Pár možností, jak zapůsobit na dlužníka

Jak už bylo uvedeno, taktika pro vymáhání dluhu se liší případ od případu. Na každého dlužníka platí něco jiného. Někdy stačí, když zevrubně vysvětlíte váš další postup, včetně barvitého vylíčení všech jeho nepříjemných důsledků. Jindy pomůže zahnat dlužníka do kouta (ne doslova – pozor na omezování osobní svobody!).

Vcelku osvědčená metoda je dlužníka „uvotravovat“. Omlouvám se za nespisovný výraz, ale je vcelku výstižný. V jednom podniku se mi například osvědčilo za pár peněz najmout velmi výřečnou důchodkyni, která nedělala nic jiného, než že každodenně vytrvale obvolávala dlužníky a ve vší slušnosti urgovala platby. Po krátké době, když dlužníkům nepomohlo ani zapírání se a pokládání telefonů, jich hodně zaplatilo jen proto, aby konečně měli klid.

Další osvědčenou metodou, použitelnou však spíše vůči firmám, je oznámit kompetentní osobě, že když firma nehodlá svůj dluh splatit, nezbývá vám nic jiného než uveřejnit inzerát, v němž budete hledat další věřitele za účelem společného postupu při vyhlášení konkurzu. Jedná-li se o životaschopnou firmu, často raději zaplatí. Podotýkám, že oznámení je třeba obezřetně formulovat, protože velmi lehce může hraničit s vydíráním!

U fyzických osob někdy pomůže jednání s rodiči nebo manželkou dlužníka. Své v některých případech udělá decentní návštěva dlužníka na jeho pracovišti nebo třeba v klubu, zkrátka tam, kde nebude chtít mít ostudu. Kromě momentu překvapení na dlužníka zapůsobí i to, budete-li disponovat přesnými informacemi o jeho majetku. Nutno dodat, že vůči otrlým jedincům tahle taktika moc platná být nemusí.

Kam se obrátit o pomoc

Ať už se rozhodnete pro samostatný postup nebo předání pohledávky k vymáhání specializované agentuře, měli byste zvážit možnost konzultace dalšího postupu s právníkem. První nezávazná konzultace by dokonce mohla být zdarma. Rozhodně však nečekejte, že v jejím rámci získáte rozbor situace, zhodnocení vaší pozice a doporučení nejefektivnějšího postupu. Možná se však alespoň dozvíte, zda váš nárok právně existuje a zda lze soudně vymáhat – tedy i to, jak moc můžete při mimosoudním jednání s dlužníkem tlačit na pilu.

V případě vymáhání soudní cestou se bez právního zástupce asi neobejdete, protože právní kutilství se nevyplácí. Stačí udělat drobnou formální chybu a soud vaše podání zamítne, čímž přijdete minimálně o čas. Dojde-li na soudní projednání sporu, může vaše neznalost a nezkušenost způsobit nejen to, že dluh nebude uhrazen, ale budete muset uhradit i výlohy protistraně. O výhře či prohře často rozhodují maličkosti.

Váš dluh za vás také může vymáhat někdo, kdo se tím živí. Výhodou je, že špinavou práci nemusíte dělat sami, nevýhodou pak to, že vás to bude stát zpravidla 10 – 40% z vymožené částky a v případě neúspěchu minimálně úhradu vynaložených nákladů. V této oblasti existuje spousta specializovaných agentur, které vám s vymáháním dluhu mohou pomoci. Bohužel je mezi nimi i dost těch ne příliš solidních, pro něž je zajímavá především vámi předem zaplacená odměna za převzetí případu. Problém je, jak ty solidní od nesolidních odlišit.

Jak vybírat agenturu

Univerzální rada, jak vybrat správně, je těžká. V každém případě si nechte vše důkladně vysvětlit a zajímejte se o to, jak agentura s pohledávkami pracuje, jaké má výsledky a reference. Korektní jednání a profesionální přístup jsou známkou toho, že jste na dobré adrese. Požadavek na zaplacení paušálního poplatku mezi dveřmi dříve, než se kdokoliv obtěžuje se s vaším případem seznámit, je naopak signálem k odchodu. Přiměřenou zálohu na nutné výdaje byste měli zaplatit až ve chvíli, kdy si někdo kompetentní prostuduje vaše podklady a bude schopen vám navrhnout konkrétní další postup.

Velká agentura nutně nemusí znamenat optimální řešení. Je to jako všude jinde: menší firma někdy může nabídnout lepší ceny a individuální přístup. Ať už se rozhodnete jakkoliv, všechna podstatná ujednání mezi vámi a agenturou by se měla objevit ve smlouvě. O vývoji případu se nechte průběžně informovat a další úhrady nákladů spojených s vymáháním plaťte jen, pokud je k tomu přesvědčivý důvod. Není-li ani po přiměřeně dlouhé době vidět žádný výsledek, možná je čas změnit agenturu.

dan_z_prijmu

Za žádných okolností nedávejte z ruky originály dokládající existenci dluhu a okolnosti jeho vzniku! Pro práci by měly stačit fotokopie, které je možno v případě potřeby notářsky ověřit.

Pohledávku lze také prodat

S pohledávkami se obchoduje jako s každým jiným zbožím. Prodej pohledávky je asi nejrychlejší způsob, jak můžete získat alespoň částečnou úhradu dluhu. Reálné je to v případě, že pohledávka je nezpochybnitelná (např. dlužníkem uznaná nebo potvrzená pravomocným soudním rozhodnutím) a najdete kupujícího, který vaši pohledávku využije zpravidla k zápočtu svých závazků, které má vůči vašemu dlužníkovi.

Pohledávku lze prodat smlouvou o postoupení pohledávky, v níž bude uvedeno zejména kdo komu jakou pohledávku za kým a popř. za jakých podmínek postupuje. Souhlas dlužníka s převodem pohledávky není potřeba, o převodu by však měl být informován. Ještě jednodušší to je, pokud máte svou pohledávku podloženou směnkou. Tu lze převést rubopisem přímo na zadní straně směnky.

Pokračování příště

O pohledávkách platí totéž, co o chorobách. Nejlepším řešením je prevence. Pokud už pohledávka vznikne, měla by být alespoň dobře doložená a vymahatelná. O tom, jak lze efektivně vymáhat pohledávku, kterou máte přiznanou pravomocným soudním rozhodnutím, se dočtete v připravovaném článku Exekuce – kladivo na dlužníky.

Měli jste někdy problémy s dlužníky?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).