Hlavní navigace

Jak se daní přivýdělky?

3. 10. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Přivyděláváte si k zaměstnání ještě drobným podnikáním, prací na jednu z dohod nebo druhým pracovním poměrem? I tyto příjmy musíte zdanit. Poradíme jak.

Řada lidí se svým příjmem nevyjde, jiní se nechtějí smířit s mírou komfortu, kterou poskytne jejich základní plat, a proto hledají možnost přivýdělku. I peníze z různých brigád ale musíte zdanit. Dnes si ukážeme, jak na to.

Zaměstnanec s přivýdělkem z podnikání

Pokud se rozhodnete si ke svému zaměstnání přivydělat podnikatelskou činností, vězte, že nevynese-li vám ta do 6000 Kč ročně, budete se muset po skončení letošního roku popasovat s daňovým přiznáním. Tyto vedlejší příjmy vám totiž nedovolí požádat zaměstnavatele o zúčtování.

Pokud v zaměstnání odvádíte sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, bude vaše podnikání z pohledu daní jen vedlejší činností. Rozhodne-li se zaměstnanec podnikat ve stejném oboru, ve kterém je i zaměstnán, je nutný písemný souhlas zaměstnavatele, upozornila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision.

V prvním roce podnikatelské činnosti, která je klasifikována jako vedlejší, nemusíte odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pojistné odvedete až po podání prvního přehledu. V případě vedlejší činnosti se bude odvozovat od reálného výdělku z podnikání.

Pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2016 činí 63 865 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku, vysvětlila Štarmanová.

Pro zdravotní pojištění žádná podobná rozhodná částka neexistuje. Opět ale platí, že zálohy hradit nemusíte a pojistné za podnikatelskou činnost se odvede po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosaženého zisku. U vedlejší činnosti neplatí minimální vyměřovací základ a tudíž placení minimálních záloh, jako je tomu u podnikatelů na hlavní činnost.

I když podnikáte jen na vedlejší činnost, můžete uplatňovat výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Pozor ale na to, abyste se využitím výdajového paušálu nepřipravili o nárok na daňovou slevu na vyživovanou manželku nebo daňové zvýhodnění na dítě. To se stane, jestliže součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % vašeho celkového základu daně.

Zaměstnanec s přivýdělkem na dohodu o provedení práce

Práce na dohodu o provedení práce patří k nejčastějším způsobům přivýdělku. Uzavřít ji můžete s libovolným počtem zaměstnavatelů. S každým z nich ale maximálně na tři sta hodin ročně.

Za oblibou této dohody stojí její administrativní nenáročnost. Pokud se vaše hrubá měsíční mzda z této dohody nevyšplhá nad 10 000 Kč, zdaní se příjem 15% srážkovou daní. Dál už pak tento příjem nemusíte nikde uvádět.

Ačkoli pro vás může být výhodné zahrnout příjmy z dohody do daňového přiznání a zahrnout srážkovou daň na celkovou srážkovou povinnost. Můžete si tak pomoci k přeplatku na dani. Více najdete v článku 2 daňové triky, které pomohou k přeplatku.

Překročí-li vaše příjmy z této dohody 10 000 Kč měsíčně, budete daňové přiznání podávat tak jako tak. V takovém případě se totiž příjmy z dohody nezdaní srážkou, ale zálohou. Tím, že vy už zálohou daň z příjmů odvádíte v zaměstnání, nastane souběh dvou příjmů daněných zálohovou daní a vy opět nemůžete požádat o roční zúčtování daní zaměstnavatele.

Pokud hrubá měsíční mzda z dohody o provedení práce přesáhne deset tisíc korun, znamená to také, že odměna podléhá i odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Přivýdělek na dohodu o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti můžete uzavřít jen na práci, jejíž rozsah v průměru nepřesáhne polovinu běžné týdenní pracovní doby, tzn. dvacet hodin. Pokud měsíční odměna nepřesáhne částku 2500 Kč, nebudete z ní odvádět zdravotní a sociální pojištění a příjem se klasifikuje jako zaměstnání malého rozsahu.

Jestli je to v daném měsíci jediný příjem, ze kterého se zdravotní pojištění platí, a nehradí ho stát, je třeba se přihlásit zdravotní pojišťovně a pojištění zaplatit, zdůraznila Blanka Štarmanová. Zálohu budete platit jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Pokud měsíční příjem z takového přivýdělku bude vyšší než 2500 Kč, podléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Z dohody o pracovní činnosti se také vždy odvádí zálohová daň. Při souběhu se zaměstnáním tedy opět platí, že musíte po skončení daného zdaňovacího období podat daňové přiznání.

Práce pro dva zaměstnavatele

Už devět let zákoník práce nerozlišuje hlavní a vedlejší pracovní poměr. Můžete tak mít dva hlavní pracovní poměry, a to dokonce u jednoho zaměstnavatele. Při práci na hlavní pracovní poměr pro stejného zaměstnavatele je třeba splnit určité podmínky – oba pracovní poměry nesmí mít stejnou náplň práce a nesmí se jednat o stejný druh činnosti, varuje Štarmanová.

Pokud si začnete přivydělávat u jiného zaměstnavatele shodnou činností, jakou vykonáváte pro toho původního, musí vám to ten písemně odsouhlasit.

Práce pro dva zaměstnavatele znamená, že za vás oba platí povinné odvody na daň z příjmů a zdravotní a sociální pojištění. Daňové slevy ale můžete uplatňovat jen u jednoho z nich. Tam, kde jste podepsali Prohlášení poplatníka k dani.

skoleni_15_4

Čerpání dávek nemocenského pojištění bude u obou pracovních poměrů probíhat nezávisle. V případě, že nastane situace, kdy bude zaměstnanec uznán za práce neschopného u jednoho typu činnosti a u druhého ne, bude pak čerpat nemocenskou pouze z jednoho zaměstnání, vysvětlila Štarmanová.

V tomto případě opět platí, že se jedná o souběh dvou příjmů daněných zálohou a vy tak budete muset po skončení daného roku podat daňové přiznání.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).