Hlavní navigace

Jak se daní příležitostné příjmy?

12. 8. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa.com, podle licence: Rights Managed
Třeba jen prodáváte borůvky nebo pomůžete sousedovi a ten vám zaplatí. Kdy musíte příležitostné příjmy zdanit?

Téměř každý si ke svému zaměstnání či podnikání občas drobně přivydělá. Jednou za úplatu pomůže sousedovi, jindy půjčí nebo prodá nějakou svou věc.

Podobné praktiky mají i oporu v zákoně, který je upravuje pod názvem příležitostné příjmy. Lidé jsou si této úpravy často vědomi, ale málokdy se v ní vyznají a vědí, jaká jim z těchto příjmů plynou práva a povinnosti.

Hlavní výhodou příležitostných přivýdělků je to, že pokud nepřesáhnou v úhrnu určitou částku, nemusí se danit ani přiznávat. Tato výše byla dříve stanovena na 20 tisíc korun a novela zákona o dani z příjmů ji zvedla na – pro lidi příznivějších – 30 tisíc korun. Jestliže tedy naše příležitostné příjmy, ať je jejich počet jakýkoliv, ve svém součtu těchto 30 tisíc nepřesáhnou, nemusíme je ani uvádět do daňového přiznání. Podnikatelé navíc mají tu výhodu, že tyto příjmy mohou v určitých případech uplatnit jako výdaje z nákladů.

Co jsou příležitostné příjmy?

Zákon příležitostné příjmy definuje jako příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.

Chceme-li tuto definici rozklíčovat a převést do běžné řeči tak, aby ji každý pochopil, můžeme si pod těmito příjmy představit široké spektrum zcela běžných činností. Příležitostnou činností bude například úplatné posekání zahrady staré sousedce, příležitostným nájmem movité věci například úplatné zapůjčení osobního automobilu přátelům na víkend. Pod příjmy ze zemědělské výroby se neskrývá nic jiného než příjmy z drobného pěstitelství a chovatelství, tedy prodáme-li někomu jablka ze stromu, který nám roste na zahradě, nebo koťata, která se narodila naší kočce.

Důležité potom vždy je, aby se jednalo o ojedinělou činnost či službu, na kterou nemá daný poplatník živnostenské nebo jiné oprávnění.

U uvedeného demonstrativního výčtu by tak měli smůlu u sečení trávy zahradníci, u půjčování auta majitelé autopůjčoven a u zemědělské výroby analogicky pochopitelně pěstitelé a chovatelé. Spíše zajímavostí je, že do této kategorie spadají i příjmy včelařů, pokud měli maximálně šedesát včelstev, tedy pět set korun na jedno včelstvo. Častým omylem je snaha začlenit do příležitostných příjmů autorské honoráře. I kdyby byly příležitostné, platí pro ně odlišný režim.

Jak mohou podnikatelé uplatnit příležitostné příjmy?

Jestliže podnikáte a někdo pro vás vykoná práci, která pro něj představuje příležitostný příjem, dává vám zákon možnost takovýto výdaj uplatnit a odečíst jej z nákladů.

Mezi podnikateli mnohdy panují obavy s touto praxí ve spojení s možnou daňovou kontrolou, která se ráda na uplatňování příležitostných příjmů zaměřuje. Aby bylo pro podnikatele vše dle zákonných pravidel, měla by veškerá pro něj provedená práce či služba (i jednorázová) být prováděna na základě smlouvy, ať už o dílo, kupní nebo inominátní – v případě specifických činností kombinujících v sobě prvky více smluvních typů. Ta sice písemnou formu nutně mít nemusí, ale pro podnikatele je vždy lepší, aby tomu tak bylo.

V prvé řadě u obávané kontroly se neocitne v důkazní nouzi a v řadě druhé písemné smlouvy mají vyšší vymahatelnost v nich obsaženého plnění. I nepodnikatel vykonávající pro podnikatele činnost mu může například potvrdit podpisem výdajový doklad se specifikací provedené činnosti, což by měl být pro finanční úřad dostatečný podklad, obzvláště u menších částek.

Poněkud matoucí je v zákoně ustanovení, které říká, že danit se musí veškeré příjmy, které přesáhnou za rok patnáct tisíc korun, tedy pouze polovinu třiceti tisíc stanovených jako horní hranice příležitostných příjmů. Mnoho drobných podnikatelů pak váhá, zda se příjmy jejich smluvního partnera – nepodnikatele – nepohybují nad tímto limitem. K obavám však důvod není, právě příležitostné příjmy jsou z patnáctitisícového limitu jako příjmy od daně osvobozené vyňaty.

skoleni_15_4

Co dělat, když příležitostné příjmy přesáhnou limit?

Častou otázkou je rovněž, jak postupovat, když zákonem stanovený limit překročím. Jestliže zjistíme, že součet všech našich příležitostných příjmů, bez odečtení výdajů, překročil hranici třiceti tisíc korun, nezbývá než veškeré tyto příjmy v daňovém přiznání uvést a zdanit. Bohužel neplatí, že se přiznává jen částka přesahující oněch 30 tisíc korun, které pak daněny nebudou.

Dodejme jen, že tyto příjmy budou v daňovém přiznání figurovat jako ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jiří Matzner zakladatel advokátní kanceláře Matzner Legal.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).