Hlavní navigace

Jak s odstupným za uvolnění bytu?

28. 11. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Získali jste letos odstupné za uvolnění nájemního bytu? Potom byste to měli do konce roku nahlásit finančnímu úřadu. Spoléhat se na to, že se o odstupném nikdo nedozví, se vám nemusí vyplatit. Pokud svou oznamovací povinnost nesplníte, hrozí vám teoreticky až dvoumiliónová pokuta!

Jak uvolnit byt

Právní úprava v Česku stále poskytuje nájemníkům velmi silnou ochranu. Možnosti majitelů domů a bytů, jak se zbavit nechtěných nájemníků, jsou díky tomu značně omezené. Nechce-li nájemník byt opustit, přitom ho řádně užívá, nepoškozuje ho, nedělá hluk ani nepořádek a včas platí (zpravidla regulované) nájemné, může se majitel třeba stavět na hlavu, ale nájemníka z bytu nedostane. Ledaže by mu sehnal jiný byt jako adekvátní náhradu. S přestěhováním ovšem musí nájemník souhlasit. Pokud souhlasit nebude, má majitel bytu na výběr jen z několika mála možností, co s tím může dělat.

Může se obrátit na soud a domáhat se toho, aby soud přestěhování nájemníkovi nařídil. Uspět však může zpravidla jen v případě, že byt potřebuje pro sebe či své blízké anebo hodlá-li zahájit větší rekonstrukci bytu či domu. To, že by chtěl svůj byt pronajmout za vyšší, neregulované nájemné, důvodem k vystěhování nájemníka, který nechce platit víc, než musí, rozhodně není. Netřeba přitom dodávat, že soudní spor je v Česku zpravidla během na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Nájemníkovi stačí, aby správně zkombinoval směs pasivního a aktivního odporu, a spor se klidně může táhnout léta.

Další možností, k níž někteří majitelé realit neváhají sáhnout, jsou poněkud gangsterské metody spočívající ve snaze nechtěným nájemníkům jejich bydlení pokud možno co nejvíce znepříjemnit. Vypínání elektřiny, vody a topení, záměrné poškozování jejich majetku a ztěžování přístupu k bytu přitom patří k osvědčeným metodám. Dlouhodobě stupňovaný teror majitele bytu či jím najatých osob většinou vydrží jen silné povahy. Pokud majitel bytu neskončí ve vězení, slabší jedinci dříve či později rezignují a raději se přestěhují, jen aby už konečně měli klid.

Pak zbývá ještě možnost, s níž slušný majitel bytu obvykle začíná. Je jí nabídnutí odstupného, jako náhrady uživateli bytu za to, že nebude dělat obtíže a byt rychle uvolní. Je-li přístup obou stran korektní, tzn. že nájemník nemá přemrštěné požadavky a majitel bytu naopak nechce přespříliš ušetřit, vše může proběhnout zcela hladce. Majiteli bytu odpadne spousta starostí a nájemník si může vybrat náhradní bydlení tak, aby co nejvíce odpovídalo jeho představám a finančním možnostem.

Vše o stavebním spoření… ptejte se Josefa Kunčara, manažera vývoje produktů Modré pyramidy stavební spořitelny v Poradně „Stavební spoření: Půjčky i spoření“.

Osvobození od daně jen při splnění stanovených podmínek

Peníze, které získáte na odstupném za uvolnění bytu, jsou vaším příjmem, který v zásadě podléhá zdanění daní z příjmů. Pouze v případě, že odstupné použijete v zákonem stanovené lhůtě na uspokojení bytové potřeby, daň z něj platit nemusíte. Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. u) stanoví, že podmínkou pro osvobození od daně je použití odstupného na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž poplatník odstupné přijal, nebo použití částky odpovídající přijatému odstupnému v době jednoho roku před jeho obdržením.

Termín „bytová potřeba“ je v tomto případě vymezen § 6 zákona o stavebním spoření. Jedná se tedy zejména o koupi či výstavbu, opravy a úpravy bytu či rodinného domu, koupi pozemku na stavbu pro bydlení, úhradu za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu, vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů anebo splacení úvěru použitého k financování bytových potřeb, s výjimkou uložených pokut a sankcí. Použití odstupného na uspokojení bytové potřeby musí být poplatník schopen prokázat finančnímu úřadu. Pokud se mu to nepodaří, čeká ho v případě daňové kontroly dodanění částky, na kterou uplatnil osvobození, a navíc i penále.

Uplatní-li poplatník v daňovém přiznání osvobození od daně z příjmů, přičemž nakonec celé odstupné v zákonem stanovené lhůtě nepoužije na uspokojení bytové potřeby (resp. nebude schopen to prokázat), měl by nepoužitou část odstupného zahrnout do základu daně ve zdaňovacím období, kdy uplynula zákonem stanovená roční lhůta. Pokud jste tedy letos obdrželi odstupné a do konce příštího roku ho nestihnete využít na uspokojení bytové potřeby, měli byste ho uvést ve svém daňovém přiznání, které budete zpracovávat na jaře roku 2008.

Můžete si přitom být jisti tím, že finanční úřad se o tom, že vám bylo vyplaceno odstupné, skoro určitě dozví. Splní-li totiž vlastník bytu zákonem danou podmínku, že uvolněný byt začne do dvou let od jeho uvolnění používat pro svou podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost nebo pro pronájem a byt bude takto využíván ještě nejméně další dva roky, může si vyplacené odstupné uplatnit jako daňový náklad. Vyplacené odstupné může majitel bytu uplatnit jako daňový náklad i v případě, že byt do dvou let prodá, aniž v něm té doby zahájí podnikání, jinou výdělečnou činnost nebo ho pronajme.

Přijaté odstupné byste měli nahlásit

Lidé mají často pocit, že do odstupného, které získají za uvolnění bytu, nikomu nic není, zvláště když ho použijí na řešení své bytové situace. Radost z nabyté hotovosti jim však může poněkud zkazit finanční úřad. Po čase se může dotázat, proč mu přijetí odstupného za uvolnění bytu nebylo v souladu s platnými předpisy oznámeno. Oznamovací povinnost příjemce odstupného za uvolnění bytu je zakotvena přímo ve zmíněném § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Lhůta, kterou zákon na oznámení této skutečnosti stanoví, je do konce kalendářního roku, ve kterém bylo odstupné přijato.

Bylo-li vám odstupné vyplaceno letos, se zasláním oznámení finančnímu úřadu byste už neměli příliš otálet. Pokud mu oznámení o přijetí odstupného nedoručíte, vystavujete se nebezpečí, že to bude finančním úřadem posuzováno jako nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za což podle § 37 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků hrozí pokuta až do 2 miliónů Kč. V praxi však za tento prohřešek přichází v úvahu spíše uložení pokuty do 5 000 Kč v blokovém řízení. Ovšem platit jakoukoliv pokutu, nebo třeba i jen absolvovat nepříjemné jednání na finančním úřadě je veskrze zbytečné, lze-li se tomu snadno vyhnout.

Spoléhat se na to, že se finanční úřad neozve, se rozhodně nedá. Pokutu může uložit ještě dva roky po roce, v němž mu oznámení mělo být doručeno. Dalších pět let pak má na vymáhání pokuty, kterou uložil. Jedinou dobrou zprávou pro zapomětlivé je, že nesplnění povinnosti oznámit přijetí odstupného za uvolnění bytu finančnímu úřadu naštěstí nemá za následek zánik možnosti uplatnit osvobození odstupného od daně z příjmů fyzických osob v případě jeho využití na uspokojení bytových potřeb v zákonem stanovené lhůtě.

skoleni_15_4

Bydlení… velká příloha finančního serveru Měšec.cz.

Není odstupné jako odstupné

Tak jako si někteří majitelé realit pletou Česko s divokým západem, jsou i uživatelé bytů, kteří se k pronajatému bytu chovají tak, jako by jim patřil. Ne snad, že by o něj tak vzorně pečovali, spíše naopak. Jen mají pocit, že dekret opravňující je k užívání bytu je totéž, co doklad o jeho vlastnictví. Na realitních stránkách novin lze stále ještě nalézt inzeráty nabízející „přenechání“ bytu za odstupné. Jejich prostřednictvím se snaží zpeněžit užívací právo k bytu nájemníci, kteří ho už nepotřebují. Vůbec jim přitom nevadí, že se vlastně pokoušejí prodávat něco, co jim nepatří.

Na rozdíl od odstupného vyplaceného majitelem bytu jeho uživateli za to, že byt uvolní, není odstupné požadované nájemníkem za přenechání užívacího práva k bytu legální. Přestože všeobecně známá úskalí fiktivních výměn bytů by každého soudného člověka měla odradit, najdou se lidé, kteří na toto dobrodružství přistoupí. Pokud už jste z nějakého důvodu takovéto „odstupné“ zaplatili, nikam byste to asi hlásit neměli. Jen byste tím nejspíš zbytečně zvýšili už tak dost velkou pravděpodobnost, že přijdete nejen o nestandardně získané užívací právo k bytu, ale i o své peníze, a ještě budete mít opletačky s policií.

Měl by být "prodej dekretu" legalizován?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).