Ceny spotřebního zboží ve všech členských zemích OECD (mimo Japonska) za poslední čtyři roky vzrostly (v průměru o 12,6 %). Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími vzrůst cen spotřebního zboží přitom zůstávají inflace, boj s konkurencí a zvýšení daňové zátěže.
V Česku došlo v rámci OECD k podprůměrnému zvýšení cen sledovaného spotřebního zboží dle metodiky OECD (jedná se o reprezentativní koš výrobků, jichž je několik stovek). Zjednodušeně můžeme říci, že v Česku zvyšování cen spotřebního zboží kopírovalo roční inflaci. Jak rostly ceny spotřebního zboží ve světě?
Evropa: inflace je nízká
Evropské země se mohou pochlubit nízkou mírou inflace. Inflace v podstatě znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Inflace se ve všech evropských zemích měří pomocí indexů spotřebitelských cen. Tyto indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše reprezentativních výrobků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech. Váha jednotlivých výrobků a služeb závisí na druhu spotřeby, který zastupují ve spotřebě průměrné domácnosti. Ve vybraném koši je jak potravinářské zboží, tak např. nábytek, zboží pro osobní péči, doprava či zdravotnictví, vzdělávání, finanční služby, …
Nízká míra inflace stabilizuje finanční sektor. Neinflační ekonomika je důležitým lákadlem pro zahraniční investory (inflace je hlavním faktorem pohybu úrokových sazeb). Na nízké inflaci vydělávají i samotní občané – jejich úspory nejsou znehodnoceny.
Inflace zvyšuje ceny od začátku výrobního procesu až k finální fázi prodeje zboží či služby (když více zaplatím za materiál, musím zvýšit svoji cenu, abych měl stejný zisk, nebo mohu svůj zisk snížit, abych zvýšil obrat a udržel náskok před konkurencí…).
Inflace v Česku
Česko se může, na rozdíl od ostatních východoevropských zemí, pochlubit nízkou mírou inflace již od roku 1994. Především začátkem devadesátých let byla nízká inflace velmi důležitá pro všechny občany – jejich dlouholeté úspory nebyly znehodnoceny (tak jako v Polsku či Maďarsku, kde inflace dosahovala desítek procent a za našetřené peníze se toho nedalo příliš koupit) a zachovaly si svoji kupní sílu.
Nejvyšší míra inflace byla v roce 1998, kdy činila 10,7 %. Poslední čtyři roky byla inflace vždy pod 5 %: rok 2001 – 4,7 %, rok 2002 – 1,8 %, rok 2003 – 0,1 % a rok 2004 – 2,8 %.
Především kumulovaná inflace posledních čtyř let byla důvodem k průměrnému růstu cen spotřebního zboží v Česku o 10,1 % (pouze několik desetin procenta se připisuje ostatním uvedeným faktorům). Samozřejmě u jednotlivých konkrétních druhů spotřebního zboží je situace jiná (některé zboží zlevnilo, jiné zdražilo více, než činila inflace…).
Japonsko = deflace
Pouze v Japonsku došlo během uplynulých čtyř let ke snížení cen spotřebního zboží. Japonsko je zemí s relativně stabilní úrovní cenové hladiny a v mezinárodním srovnání zemí s nejvyšší cenovou hladinou spotřebitelských cen zboží a služeb na světě.
V posledních letech má japonská ekonomika tendenci k cenové deflaci a spotřebitelské ceny vykázaly pokles o několik desetin procenta. Inflace v zemi činila: rok 2001 (-0,7 %), rok 2002 (-0,9 %), rok 2003 (-0,3 %), rok 2004 (0,0 %).
Tlak na snižování indexu spotřebitelských cen je způsoben intenzivním přílivem zboží z jiných asijských zemí. Japonské úrokové sazby patří k nejnižším na světě a dlouhodobě se drží na absolutním minimu.
Nejvíce vzrostly ceny v Turecku
Mimo uvedené Japonsko nejméně vzrostly ceny spotřebního zboží ve Švýcarsku (o 3,9 %), Finsku (5,5 %) a Švédsku (7,1 %). O více než 20 % vzrostly ceny spotřebního zboží na Islandu, Mexiku, Maďarsku a Slovensku. Naprosto však z řady vybočuje Turecko, kde vzrostly ceny o 325 % a inflace je dlouhodobým problémem země (teprve v roce 2003 byla inflace nižší než 30 %, běžně se pohybovala okolo 60 % za rok a někdy i více).
Země | Nárůst cen spotřebního zboží rok 2000 = 100 (v %) |
---|---|
Japonsko | 98.1 |
Švýcarsko | 103.9 |
Finsko | 105.5 |
Švédsko | 107.1 |
Německo | 107.3 |
Norsko | 107.9 |
Dánsko | 108.4 |
Belgie | 108.6 |
Francie | 108.9 |
Rakousko | 109.6 |
Česko | 110.1 |
Lucembursko | 110.4 |
Kanada | 110.5 |
USA | 110.5 |
Nizozemí | 111.0 |
Nový Zéland | 111.0 |
Itálie | 111.3 |
Velká Británie | 111.5 |
Polsko | 113.6 |
Austrálie | 114.1 |
Španělsko | 115.2 |
Korea | 115.4 |
Portugalsko | 115.6 |
Řecko | 116.1 |
Irsko | 117.3 |
Island | 120.2 |
Mexiko | 125.5 |
Maďarsko | 129.4 |
Slovensko | 129.5 |
Turecko | 325.3 |
Pramen: OECD in Figures – 2005 edition – ISBN 9264013059