Hlavní navigace

Jak na oddlužení podnikatelů?

28. 2. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

S příchodem roku 2014 mohou podnikatelé nově řešit své dluhy prostřednictvím oddlužení. Poradíme vám, jak.

Se zavedením insolvenčního zákona bylo původně zákonem uvažováno, že řešení dluhů prostřednictvím oddlužení je určeno pouze dlužníkům nepodnikatelům, tedy těm, kteří v době podání insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení nepodnikají a ani nemají dluhy ze své předešlé podnikatelské činnosti.  Přesto se několik “odvážných dlužníků – podnikatelů“ pokusilo vyzkoušet štěstí a své insolvenční návrhy s vyčíslením svých podnikatelských dluhů, a to ať již z předešlé nebo jejich současné podnikatelské činnosti, předložili insolvenčnímu soudu s tím, aby jejich dluhy byly řešeny oddlužením.

A co na to insolvenční soudy?

Insolvenční soudy tehdy k těmto návrhům přistupovaly tak, že vydanými usneseními takto předložené insolvenční návrhy odmítaly. Insolvenční soudy tak činily s odvoláním na ustanovení § 389 insolvenčního zákona s tím, že návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník, který není podnikatelem, přičemž za dlužníka „nepodnikatele“ se považuje taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně tato osoba nemá závazky z jejího podnikání. V horším případě nastávaly situace, kdy insolvenční soudy totožným usnesením současně na základě takto dlužníkem podaného insolvenčního návrhu rozhodovaly tak, že dlužník je v úpadku a současně prohlásily konkurs na jeho majetek.

Lepší variantou bylo, když insolvenční soud na základě takto podaného návrhu na povolení oddlužení sice insolvenční návrh odmítl, ale současně totožným usnesením rozhodl o stanovení zálohy v maximální výši 50 000 Kč. S tím, že dlužníkovi pro splnění této povinnosti stanovil lhůtu a současně jej poučil, že v případě, nebude-li soudem tato záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit, nebo přistoupit k jejímu vymáhání. Obvykle dlužník tohoto pro něho „příznivého rozhodnutí“ insolvenčního soudu využil a podáním k soudu učinil zpětvzetí svého podaného insolvenčního návrhu o povolení oddlužení. Na základě tohoto dlužníkova podání insolvenční soud jednak řízení zastavil, ale co bylo pro dlužníka podstatné, že již po něm stanovenou zálohu insolvenční soud nepožadoval.

Změna výkladu právního názoru soudu

Postupem času došel soud k závěru, že přestože má dlužník dluhy ze svého předešlého podnikání, je možné jeho úpadek řešit oddlužením, ale to pouze za jistých podmínek. A to za těch okolností, že jednak již dlužník nepodniká a jeho dluhy, které pochází z jeho předešlé podnikatelské činnosti, jsou v porovnání s jeho ostatními dluhy, které nevzešly z jeho předešlé podnikatelské činnosti, ve velmi nepatrné míře. Přičemž tato nepatrná hodnota míry podnikatelských dluhů oscilovala maximálně kolem 10 %. Insolvenční soudy přistupovaly v rámci své rozhodovací činnosti k těmto podaným insolvenčním návrhům velmi obezřetně a posuzovaly je velmi individuálně.

Příklad z praxe

Dlužník podal návrh na povolení oddlužení v době, kdy byl v úpadku a splňoval podmínky pro vedení insolvenčního řízení. Ve svém návrhu na povolení oddlužení uvedl, že má závazky vůči svým pěti věřitelům v celkové výši 237 378 Kč. Také uvedl, že dva z jeho závazků pochází z jeho podnikání, a to ve výši 178 000 Kč. V poměru k celkové částce dluhů dlužníka představovaly jeho závazky vztahující se k jeho předešlé podnikatelské činnosti 75%. V době podání návrhu na povolení oddlužení již dlužník nepodnikal a tuto skutečnost také uvedl v návrhu na povolení oddlužení. S odkazem na své příjmy z jeho pracovního poměru v návrhu na povolení oddlužení uvedl, že je schopen uspokojit věřitele ve výši 100 % jejich dluhů a současně odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, a to vše za dobu 34 měsíců.

Postup insolvenčního soudu

Insolvenční soud návrh na povolení dlužníka “nepodnikatele“ posoudil s odkazem na znění insolvenčního zákona tak, že návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník, který není podnikatelem. Prostřednictvím vydaného usnesení vysvětlil pojem dlužníka, který „není podnikatelem“ tak, že se v tomto smyslu rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá dluhy vzešlé z jeho podnikatelské činnosti.

Insolvenční soud osvědčil na základě dlužníkem podaného návrhu na povolení oddlužení, že dlužník je v úpadku a současně totožným usnesením prohlásil konkurs na jeho majetek. Dále pak dlužníkovi s ohledem na zajištění prostředků určených ke krytí nákladů insolvenčního řízení stanovil lhůtu pro uhrazení zálohy ve výši 50 000 Kč. Insolvenční soud poučil dlužníka, že pokud ve lhůtě stanovené soudem nebude stanovená výše zálohy uhrazena, může soud insolvenční řízení zastavit, nebo přistoupit k jejímu vymáhání.

Reakce dlužníka a další postup insolvenčního soudu

Na základě takto nastalé právní situace se dlužník rozhodl tak, že učinil v celém rozsahu zpětvzetí podaného insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Insolvenční soud vydal usnesení, kterým zahájené řízení z podnětu dlužníka zcela zastavil.

Druhý neméně zajímavý příklad

Věřitel podal insolvenční návrh na svého dlužníka, který se dle jeho názoru nachází v úpadku, s tím, aby jeho úpadek byl řešen prohlášením konkursu na jeho majetek. Věřitel vykázal dluh vůči dlužníkovi v částce 57 000 Kč. V dané věci se jednalo o dlužníka fyzickou osobu, jehož dluhy byly z podnikatelské činnosti. Insolvenční soud před rozhodnutím o úpadku dlužníka nařídil jednání ve věci. V rámci jednání bylo soudem zjištěno, že dlužník má dluhy vzešlé z jeho podnikatelské činnosti a je stále živnostenským úřadem evidován jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Dlužník u soudu argumentoval tím, že již fakticky řadu let nepodniká, a že mu živnostenský úřad odmítl zrušit jeho živnostenské oprávnění, dokud nedoloží neexistenci dluhů u finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení.

Další kroky v insolvenčnímu řízení

Následně se dlužník rozhodl, že svůj úpadek bude řešit prostřednictvím podaného návrhu na povolení oddlužení. Insolvenčnímu soudu nezbývalo než se podaným návrhem na povolení oddlužení zabývat. Soud vydal usnesení, kterým odmítl návrh na povolení dlužníka, rozhodl jednak o úpadku dlužníka, ale také i o způsobu řešení dlužníkova úpadku prohlášením konkursu na jeho majetek. Co se týče odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, tak tento výrok v usnesení insolvenční soud odůvodnil tím, že soud z výpisu dat registru ekonomických subjektů zjistil, že dlužník je evidován jako ekonomický subjekt fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona. Dle těchto zjištění není možné, aby soud schválil oddlužení, neboť dlužník nesplňuje zákonem dané podmínky pro oddlužení.

Dlužník se odvolal

Dlužník se proti odmítnutí povolení oddlužení a proti prohlášení konkursu na jeho majetek odvolal k vrchnímu soudu. Odvolací soud dal za pravdu soudu prvního stupně, potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu. Dlužník se nevzdal a opět využil svého práva na opravný prostředek a podal dovolání k nejvyššímu soudu. Také nejvyšší soud se ztotožnil s rozhodnutím soudů nižších stupňů a potvrdil usnesení vydané insolvenčním soudem.

skoleni_15_4

Podnikatelé již mohou své dluhy řešit oddlužením

V případě, kdy se podnikatelé rozhodnou řešit své dluhy prostřednictvím oddlužení, tak by se již neměli potýkat s výše uvedenými potížemi. Od počátku roku 2014 je v platnosti novela insolvenčního zákona, která umožňuje podnikatelům řešit své dluhy oddlužením, a to dle zákonem stanovených podmínek:

  • když s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo 
  • za situace, kdy po skončení insolvenčního řízení, ve kterém soud zrušil konkurs na majetek dlužníka z důvodu,
  • kdy obdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, nebo
  • za situace, kdy byl konkurs na majetek dlužníka zrušen z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo 
  • jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Dle novely insolvenčního zákona je tedy možné, aby dlužník mající dluhy z podnikání řešil svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, a to buď formou zpeněžením jeho majetku, nebo formou splátkového kalendáře.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Převážnou část svého profesního života jsem zasvětila oblasti účetnictví, daní a mezd. Současně s těmito činnostmi se dlouhodobě věnuji úpadkovému právu. www.ferencikova.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).