Hlavní navigace

Jak na exekuci, když máte dostat odstupné?

21. 4. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Jste-li propouštěni z práce s odstupným a proti vám jsou nařízené exekuční srážky ze mzdy a nemáte nové zaměstnání, pak můžete být několik měsíců bez peněz.

Odstupné je peněžité plnění – peněžitý příspěvek, které zaměstnavatel jednorázově poskytuje zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním (skončením) jeho pracovního poměru z organizačních důvodů (ust. § 52 písm. a), b) nebo c) zákoníku práce) nebo ze zdravotních důvodů dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce a které má zaměstnanci pomoci překonat, často složitou, sociální situaci, v níž se ocitl proto, že ztratil, bez svého zavinění, dosavadní práci. Tip: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Odstupné má kompenzovat pro zaměstnance nepříznivý důsledek především organizačních změn a poskytnout mu ke zmírnění těchto důsledků odpovídající zabezpečení formou jednorázového peněžitého příspěvku. Takovou definici odstupného v zákoníku práce nenajdete, jde ji však vyvodit ze soudní judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 21 Cdo 304/2003, ze dne 24. 6. 2003). Čtěte: Neprávem vyplacené odstupné si nemůžete ponechat

Výjimečně i při výpovědi samotného zaměstnance

Dodejme pro úplnost, že nárok na odstupné může vzniknout i ve zvláštním případě: jestliže dal výpověď sám zaměstnanec, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se podle nového ust. § 339a odst. 1 zákoníku práce u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Jestliže zaměstnanec tyto skutečnosti prokáže, pak má podle ust. § 339a odst. 2 zákoníku práce právo na odstupné, jako by šlo o rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn. Tip: Dejte výpověď a získejte odstupné. I to umožňuje novela zákoníku práce

Účel odstupného a jeho vracení a odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti

Nastoupí-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru v době, která byla rozhodující pro určení výše odstupného podle ust. § 67 odst. 1 zákoníku práce (jednonásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance se vyplácí, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok; dvojnásobek, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky; trojnásobek, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, dvanáctinásobek pak, je-li pracovní poměr rozvazován výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou zaměstnance a zaměstnavatele z důvodu dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce (čtěte: Kdo má nárok na odstupné ve výši dvanácti platů?)), do práce u dosavadního zaměstnavatele, ztrácí poskytnutí odstupného svůj účel. 

Důvod, proč zaměstnavatel poskytl zaměstnanci odstupné, tím odpadl, neboť zaměstnavatel je povinen mu již v době, po kterou měl být zajištěn prostředky z poskytnutého odstupného, platit za vykonanou práci (mzdu, plat, odměnu). Není tedy důvod k tomu, aby si zaměstnanec nadále ponechal odstupné za dobu, za níž od dosavadního zaměstnavatele obdržel mzdu (plat, odměnu) za vykonanou práci. V ust. § 68 odst. 1 zákoníku práce se proto zaměstnanci pracujícímu v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti ukládá, aby dosavadnímu zaměstnavateli odstupné zcela nebo zčásti vrátil. Čtěte: Vracení odstupného – jak to je?

Protože zaměstnanec, který má nárok na odstupné, může po ukončení pracovního poměru uspokojovat své životní potřeby právě z odstupného, poskytuje se mu podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Podle ust. § 44a zákona o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, kterému bylo z posledního zaměstnání před registrací na úřadu práce vyplaceno odstupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální (zákonná) výše odstupného. Čtěte: Při opětovné nezaměstnanosti budete muset o podporu bojovat

A v této situaci nastává problém pro zaměstnance, kdy je na jeho mzdu uvalena exekuce srážkami ze mzdy. Zaměstnanci je totiž v takovém případě v exekuci sráženo nejen z vlastní mzdy (posledního měsíčního výdělku), ale i z odstupného. Zaměstnanec, protože je mu vyplacena pouze částka nezabavitelného minima, nemůže po dobu i několika měsíců uspokojovat své životní potřeby ani z odstupného, ani z podpory v nezaměstnanosti. Čtěte: Ochrana zaměstnanců v exekuci se sníží

Příklad

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6118 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 402 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3059 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 Kč (čili 12 402 – 9177) tedy 3225 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6284 Kč (3059 Kč + 3225 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6118 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3059 Kč, čili 6118 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 236 Kč. A takto každý měsíc. Představme si však, že zaměstnanec v práci končí z organizačních důvodů a obdrží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku 62 000 Kč čistého. 

Po skončení zaměstnání bude v evidenci uchazečů o zaměstnání – s ohledem na to, že mu bylo vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, nebude mít 3 měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti. Srážky ze mzdy budou prováděny z celkového příjmu zaměstnance za poslední měsíc 80 520. Nezabavitelná částka na povinného zůstává i v tomto případě 6118 Kč. 

Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí její zbytek 74 402 Kč. Pro uspokojení exekučně vymáhané pohledávky se použije 1/3 z 9177 Kč čili 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 (čili 74 402 – 9177) tedy 65 225 Kč. Celková srážka tak činí 3059 Kč + 65 225 Kč = 68 284. Zaměstnanci zůstane znovu jen 12 236 Kč, ovšem tentokrát jde, pokud si nenalezne nové zaměstnání dříve, o příjem na celé příští 4 měsíce, než mu vznikne nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti a dočká se její první výplaty. Čtěte: Exekutor si od letoška ukrojí ze mzdy dlužníka více

Asi jediné možné řešení – požádat zaměstnavatele o postupnou výplatu odstupného

Odstupné je zaměstnavatel dle ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. I odloženou výplatou odstupného se stále rozumí jednorázová výplata odstupného – pokud se na ní zaměstnanec dohodne (obvykle na druhý měsíc následující po skončení pracovního poměru, tedy měsíc po jinak standardním výplatním termínu), jen zmírní následky exekuce, když získá shora v příkladu uvedenou exekučně nezabavitelnou část příjmu ještě na jeden měsíc.

Od ust. § 67 odst. 4 zákoníku práce se však lze odchýlit, a proto se lze dohodnout i na postupné výplatě odstupného – každý měsíc jedna poměrná část (jednonásobek průměrného výdělku). S dohodou musí ovšem souhlasit zaměstnavatel. Zaměstnanec tak získá i každý další následující měsíc exekuci nepodléhající částku. Pokud však zaměstnavatel souhlasit nebude, např. pro administrativní zátěž mzdové účtárny, odstupné bude vyplaceno jednorázově se všemi pro zaměstnance negativními důsledky. V takovém případě zůstane zaměstnanci jen v příkladu uvedená nezabavitelná částka a zbylá část bude sražena v rámci exekuce oprávněným věřitelům.

Poškození věřitele?

Uvedené řešení s postupnou výplatou odstupného označil Jaroslav Jakubka, když odpovídal čtenářskou otázku, jak postupovat v případě exekučních srážek z odstupného, za obcházení zákona a za poškozování věřitele [1]. Podle tohoto autora není právního a morálního důvodu k tomu, aby bylo v rozporu se zákonem určováno (a dodejme: vyplaceno) povinnému více nezabavitelných částek, než kolik povinnému zaměstnanci přísluší (tedy jedna). Nejsem tak příkrý jako J. Jakubka, domnívám se, že jde o jediné možné a legální řešení za stávající právní úpravy, protože co není zakázáno, je dovoleno.

Ačkoliv na druhou stranu veřejný ochránce práv ve svém stanovisku [2] uvádí, že přímo zaměstnavatel, tedy aniž by o to zaměstnanec vůbec žádal, by měl v dané situaci srážky (z odstupného) počítat, jako kdyby se jednalo o příjem za příslušný počet následujících měsíců podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného. Zaměstnavatel má podle něj podpůrně využít ust. § 286 občanského soudního řádu (Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.) [3]. Věřitelé nebudou tratit, pokud povinný získá práci v době, na kterou se ještě odstupné „vztahuje“. Nový zaměstnavatel by totiž musel zohlednit dříve vyplacené odstupné i uplatněné nezabavitelné částky „připadající“ na jednotlivé měsíce a tomu přizpůsobit srážky z aktuální mzdy.

Řešení při plné exekuci na odstupné?

Pro případ, že vaše odstupné přece jen padne v exekuci plně na uspokojení pohledávek věřitelů a zůstali byste zcela bez prostředků k zabezpečení základních potřeb, můžete u příslušné krajské pobočky (kontaktního pracoviště) Úřadu práce ČR podle místa svého trvalého pobytu požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která je dávkou pomoci v hmotné nouzi.


[1] Jakubka, J.: Exekuce na odstupné: Práce a mzda č. 4/2011, 12. 4. 2011.

dan_z_prijmu

[2] Kancelář veřejného ochránce práv, Exekuce – nejčastější dotazy, květen 2014,

[3] Veřejný ochránce práv uvádí: „Přestože primárně není určeno (rozuměj ust. § 286 o.s.ř.) k řešení popsané situace, musí být použito i s ohledem na jednotu právního řádu. Není myslitelné, aby jeden právní předpis vycházel z předpokladu existence „chráněného“ příjmu zajišťujícího povinnému možnost uspokojení jeho běžných potřeb (při zohlednění jeho možného částečného postihu srážkami) a aplikace jiného předpisu (při tvrzené nemožnosti využití ust. § 286 občanského soudního řádu) vedla k redukci tohoto příjmu prakticky na nulu, a to na dobu několika měsíců.“ Ochránce s ohledem na podanou argumentaci zastává tento názor, nezpochybňuje však možnost odlišných pohledů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).