Hlavní navigace

Hodit se marod po skončení zaměstnání se moc nevyplatí

25. 8. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Někteří lidé při ukončení či rozvávání pracovního poměru mají představu, že „onemocní“ a získají tak ještě alespoň nějaké peníze.

Nemocenské náleží nejen, jestliže k pracovní neschopnosti došlo v průběhu trvání zaměstnání, ale rovněž, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání (tj. pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti se sjednaným příjmem od 2500 Kč a výše) v tzv. ochranné lhůtě.

Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání. Onemocní-li bývalý zaměstnanec po uplynutí ochranné lhůty, ztrácí nárok na nemocenské zabezpečení.

Jenže ochranná lhůta neplyne

Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne.

Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od 1. pracovního dne. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.

Prvních 14 dnů od zaměstnavatele nic nedostanete, nemocenské od státu budete mít až od 15. dne. Pracovní neschopnost ale musí vzniknout do 7 dnů.

1. příklad: onemocnění méně než 14 dnů před ukončením zaměstnání

Zaměstnanec onemocní 5 dnů před ukončením pracovního poměru.

Zaměstnanec je stále nemocensky pojištěn, náleží mu tedy náhrada mzdy od zaměstnavatele, ale za první 3 dny mu náhrada mzdy nenáleží. Zaměstnavatel mu vyplatí náhradu mzdy až za 4. a 5. den pracovní neschopnosti, pokud jsou dny pracovními.

Od 6. dne pracovní neschopnosti přestane zaměstnavatel náhradu mzdy vyplácet. 9 dnů je tedy zaměstnanec bez peněz, až do 15. dne, od kterého mu okresní (v Praze Pražská a v Brně Městská) správa sociálního zabezpečení začne vyplácet nemocenské.

Zaměstnanec, protože je v pracovní neschopnosti, se nemůže přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, aby mohl pobírat podporu v nezaměstnanosti. Registrovat se může až po ukončení pracovní neschopnosti.

Uvedené o tom, že končí nárok na náhradu mzdy, však platí pouze tehdy, pokud nedochází k prodloužení pracovního poměru z důvodu prodloužení výpovědní doby o ochrannou dobu.

Pozor – odlišujte ochrannou lhůtu z nemocenského pojištění (ust. § 15 zákona o nemocenském pojištění) a ochrannou dobu podle zákoníku práce (jeho ust. § 53 a 54) při výpovědi pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Nárok na náhradu mzdy tak nemáte např. tehdy, když končí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou uplynutím sjednané doby, na základě dohody o rozvázání pracovního poměru či zaměstnanec sám dal výpověď nebo od zaměstnavatele dostal výpověď z důvodu porušení pracovní kázně nebo proto, že se zaměstnavatel či jeho část ruší atp.

Pokud naproti tomu dochází k prodloužení pracovního poměru, např. při výpovědi pro nadbytečnost, ze zdravotních důvodů, pro zaměstnance žádný problém nevzniká, neboť výpovědní doba se prodlužuje o ochrannou dobu. Náhradu mzdy budete dostávat od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti a od 15. dne nemocenské.

Kdy se pracovní poměr prodlužuje o ochrannou dobu

Výpovědní doba (a pracovní poměr) se prodlužuje o ochrannou dobu z důvodu nemoci (pracovní neschopnosti) při uplatnění těchto výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele:

2. příklad: nemoc v ochranné lhůtě po ukončení zaměstnání

Bývalý zaměstnanec onemocní 5 dnů po ukončení pracovního poměru. Na úřadu práce se dosud neregistroval. Vzhledem k tomu, že nemoc nastala již po ukončení pracovního poměru, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od bývalého zaměstnavatele.

Protože ale onemocněl v ochranné lhůtě 7 dní, může u zaměstnavatele uplatňovat nárok na nemocenské, kterou mu od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti začne vyplácet správa sociálního zabezpečení.

dan_z_prijmu

Pokud by se pojištěnec ihned po ukončení pracovního poměru registroval jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, dostal by za první 4 dny od registrace a za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poměrnou část podpory v nezaměstnanosti. Její čerpání by se přerušilo po dobu pobírání nemocenských dávek. Po ukončení pracovní neschopnosti by nezaměstnaný dále čerpal podporu v nezaměstnanosti, aniž by se mu za dobu pobírání nemocenských dávek jakkoliv krátila podpůrčí doba pobírání podpory v nezaměstnanosti – doba pracovní neschopnosti, potažmo pobírání nemocenského, se do podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti nezapočítává.

Pokud však člověk onemocní po uplynutí ochranné lhůty, bude zajištěn jen podporou v nezaměstnanosti i po dobu pracovní neschopnosti, přičemž neschopenka (průkaz práceneschopného pojištěnce) mu slouží jako omluvenka pro úřad práce, že si nemůže plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání – docházet na úřad práce a aktivně si hledat zaměstnání.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).