Hlavní navigace

Firemní odbory už vás od výpovědi neochrání

7. 12. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zaměstnavatel je povinen některé případy rozvázání pracovního poměru projednat a jiné oznámit odborům, pokud u něj působí. Od příštího roku se tato pravidla mění.

Zaměstnavatel je povinen některé případy rozvázání pracovního poměru projednat a jiné oznámit odborům, pokud u něj působí. Nesplnění povinnosti sice nezpůsobí neplatnost rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnavateli hrozí pokuty od inspekčních orgánů. Zákoník práce nově od 1. 1. 2012 určuje minimální počet členů zaměstnaných u zaměstnavatele, které musí odborová organizace mít, aby s ní byl zaměstnavatel povinen jednat. Až do 31. 12. 2011 mohl i jeden jediný zaměstnanec představovat takovou samostatnou odborovou organizaci. Více: Změny v zákoníku práce od 1. 1. 2012

Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací, pokud odbory u zaměstnavatele působí; tuto povinnost mu ukládá ust. § 61 odst. 1 zákoníku práce. Více: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?

Projednáním se rozumí sdělení záměru zaměstnavatele dát výpověď určitému zaměstnanci nebo okamžitě zrušit pracovní poměr s určitým zaměstnancem a „vyslechnutí“ názoru odborové organizace (názor odborové organizace je přitom pro zaměstnavatele zcela nezávazný; k případnému negativnímu stanovisku odborů k rozvázání pracovního poměru může zaměstnavatel přihlédnout a od ukončení pracovního poměru případně ustoupit, nemusí se jím ale vůbec řídit).

S jinými (dalšími) případy rozvázání pracovního poměru (tedy dohodou nebo zrušením ve zkušební době) je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých (viz ust. § 61 odst. 5 zákoníku práce).

Pluralita odborů a zaměstnanci neorganizovaní

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak. (Viz ust. § 286 odst. 6 zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2012; do 31. 12. 2011 jde o ust. § 286 odst. 2 zákoníku práce.)

Minimální požadavky na reprezentativnost odborů

Založit odborovou organizaci jsou ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, oprávněni minimálně 3 občané. Zákon o sdružování občanů, ani jiný právní předpis však již nestanoví, zda tito občané musejí či nemusejí být zaměstnanci jednoho a téhož zaměstnavatele, u kterého hodlá jimi zakládaná odborová organizace působit. Dosavadní právní úprava nijak neřeší otázku reprezentativnosti odborové organizace.

Lze se však plně ztotožnit s výkladem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, že alespoň jeden zaměstnanec, člen odborové organizace, musí být po dobu působení této odborové organizace u zaměstnavatele zaměstnancem tohoto zaměstnavatele. V praxi tak mohou nastat i krajní případy, kdy je každý z členů odborové organizace zaměstnancem jiného zaměstnavatele, přičemž tato odborová organizace působí (vykonává svá oprávnění) u všech nebo některých z těchto zaměstnavatelů, nebo kdy funkcionář oprávněný jednat jménem odborové organizace není zaměstnancem zaměstnavatele, s nímž má jednat.

Odborová organizace však nově působí (rozuměj: může působit) u zaměstnavatele a má podle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce (ve znění od 1. 1. 2012) právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle svých stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. (Do 31. 12. 2011 postačovalo k tomu, aby byla odborová organizace oprávněna u zaměstnavatele působit a zaměstnavatel byl povinen si vůči ní plnit zákonem uložené povinnosti, jak už jsme naznačili, i to, aby jejím členem byl byť jediný zaměstnanec zaměstnavatele, lhostejno zda činný v pracovním poměru nebo na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.)

Uvedená oprávnění odborové organizace (a jim korespondující povinnosti zaměstnavatele) podle ust. § 286 odst. 4 zákoníku práce (ve znění od 1. 1. 2012) vznikají dnem následujícím po dni, kdy odborová organizace zaměstnavateli oznámila, že splňuje uvedené podmínky; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

Za odborovou organizaci jedná podle ust. § 286 odst. 2 zákoníku práce (ve znění od 1. 1. 2012) orgán určený jejími stanovami.

Ovšem ani nová právní úprava nezabrání případné komplikaci pro zaměstnavatele spočívající v tom, že za odborovou organizaci jednají (členy za ní jednajícího orgánu jsou) převážně nebo výhradně odboráři, kteří nejsou jeho zaměstnanci.

Neprojednání neznamená neplatnost, ale hrozí pokuty

Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost předem s odbory projednat výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, není pak z tohoto důvodu provedený právní úkon směřující k rozvázání (skončení) pracovního poměru neplatný, a to ani tehdy, když zaměstnavatel odbory vůbec neinformoval, ani když zaměstnavatel pouze oznámil, že zaměstnanci dá nebo dal výpověď či s ním okamžitě ruší pracovní poměr (tedy rozvázání pracovního poměru oznámil až zpětně), a k projednání tak nedošlo. V tomto případě však může příslušný inspektorát práce postihnout zaměstnavatele podle zákona o inspekci práce příslušnými sankcemi – pokutami. Více:
Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi

Již jen projednání neomluvené absence namísto dohody o ní

Zda se jedná (nebo nejedná) o neomluvené zameškání práce (neomluvenou absenci zaměstnance) již neurčuje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací, nýbrž je od 1. 1. 2012 zaměstnavateli v ust. § 348 odst. 3 zákoníku práce uložena povinnost s odborovou organizací tuto otázku jen projednat. (Dosud, do 31. 12. 2011, nepostačovalo pouhé projednání, muselo být dosaženo souhlasného hodnocení zaměstnancovy absence jako neomluvené ve formě dohody zaměstnavatele a odborů.) Více: Neomluvená absence: Čím vás zaměstnavatel může potrestat?

skoleni_15_4

Funkcionáři jsou stále chráněni

Kupodivu ovšem zůstala nadále zachována v zákoníku práce zvýšená ochrana odborářských funkcionářů – členů orgánu odborové organizace oprávněného jednat se zaměstnavatelem, ačkoliv ministru práce a sociálních věcí Drábkovi byla tato úprava dle ust. § 61 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce trnem v oku a záhy po nástupu do funkce avizoval její zrušení. Ale o tom už jsme psali dříve: Mohou vás podnikové odbory zachránit od výpovědi?

Použitá literatura: Šlemarová, D.: 65912. Členství v odborových organizacích – problémové aspekty, epravo.cz, 9. 9. 2010

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).