Hlavní navigace

Exekuce 2014: Věřitelé dostanou méně

14. 1. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Po zvýšení nákladů na bydlení si od ledna 2014 exekutor ukrojí ze mzdy dlužníka méně. (PŘÍKLADY)

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je valorizován od 1. 1. 2014) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance – její výpočet jsme si přiblížili ve článku Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste.

Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.

Počítá se po třetinách

  • Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
  • Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.
  • Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9283 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9283 Kč je 3094 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč – odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi – náleží povinnému.)
  • Částka přesahující hranici 9283 Kč se srazí bez omezení.
  • 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  • 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  • 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
  • Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
  • Částka přesahující hranici 9283 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9283 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

1. příklad

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6188,67 čili 6189 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 331 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9283 Kč, z čehož jedna třetina činí 3094 Kč, a zbude 1 Kč.

Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3094 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9283 Kč (čili 12 331 – 9283) tedy 3048 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6142 Kč (3094 Kč + 3048 Kč).

Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6189 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2×3094 Kč čili 6188 Kč (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč), takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 378 Kč.

2. příklad

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6188,67 Kč, na vyživované osoby 3×1547,47 Kč, tedy 4642,41 Kč, celkem tak 10 831,08 Kč čili po zaokrouhlení 10 831 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.

Ze mzdy pak zbudou 9689 Kč (20 520 – 10 831). Z toho 406 Kč (9689 – 9283) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině.

Částka 9283 Kč se rozdělí na třikrát 3094 Kč se zbytkem 1 Kč. Z první třetiny (3094 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3094 Kč) a 406 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3094 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 926 Kč (nezabavitelná částka 10 831 Kč + třetí třetina 3094 Kč a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy). 6594 Kč (406 Kč + 2×3094 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Co jsou přednostní pohledávky

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Pořadí pohledávek

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ust. § 148 a § 149 zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí

Zaměstnanci je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně.

Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3094 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2406 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení.

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3094 Kč a případná další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.)

Příklad poměrného uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno.

Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná.

90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3094 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0193375; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1740,375 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1353,625 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč.

Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1354 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1740 Kč a případná část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

skoleni_15_4

Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.

Závěr

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2014, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2014, zatímco mzda za měsíc prosinec 2013 vyplácená v lednu 2014 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).