Hlavní navigace

Důsledky finančních regulací: lidé jsou přeinformovaní

18. 3. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Regulace finančního trhu s sebou nemusí vždy přinášet jen užitek. Zvyšuje se tím mimo jiné i informační zátěž na vás coby zákazníky a dochází k přeinformovanosti. A pak už dokumenty nikdo nečte.

Na finančním trhu probíhá v současné době debata na téma regulace tohoto odvětví. O chystaných regulatorních změnách mluvila ve své přednášce Lenka Jurošková, náměstkyně ministra financí, na konferenci Rozvoj a inovace finančních produktů – Změna modelu fungování finančního trhu. Ta proběhla 10. února 2016 na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Ministerstvo financí se zaměřilo mimo jiné i na regulaci distribuce produktů finančních poradců. V rámci této regulace se připravuje hned několik novel zákona, které současné postavení finančních poradců na finančním trhu mění.

Zákon o spotřebitelském úvěru

Novela zákona o spotřebitelském úvěru v podstatě nahrazuje předchozí zákon o spotřebitelském úvěru, který se týkal pouze klasických spotřebitelských úvěrů vyjma hypoték. Novela zákona má výrazně širší rozsah. Řeší všechny typy spotřebitelských úvěrů, a to přes kreditní platby, prodeje na splátky, hypotéky a další úvěry. V rámci novely se zvyšují požadavky také na nebankovní subjekty.

Ochrana, které se vám coby spotřebitelům dostane na základě této novely, je následující. Zvýší se požadavky na nebankovní subjekty. Dosud stačilo k podnikání v této oblasti založit si živnost. Nebankovní subjekt tedy mohl založit v podstatě kdokoli. Nově ale budou požadavky na základní kapitál, bude nutné prokazovat finanční zdroje a také odbornosti a bezúhonnosti.

Zákon také omezuje smluvní pokuty, je zde stanoven denní strop a celkový strop těchto pokut. Poskytovatelé úvěru budou mít nově povinnost posoudit platební schopnosti potenciálního klienta. Úvěry by už tedy neměly být poskytovány plošně každému, kdo o ně požádá, ale naopak by každý měl být prověřen.

V současné době je novela stále projednávána na legislativní radě vlády.

Kromě toho jsou ale i další novely zákonů, které finanční trh ovlivňují. Jednou z nich je Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, v rámci které je do českého právního řádu implementována směrnice MiFID2. V současné době je tato novela rovněž projednávána na legislativní radě vlády. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích byla další regulatorní pomůckou. Byla ale v červnu 2015 stažena a aktuálně je předkládána pouze její část, která řeší finanční aspekty distribuce.

Platební služby

Změny se ale dějí i na trhu platebních služeb. V současné době je velice aktuální Směrnice o platebních účtech, která má mimo jiné umožnit, aby kdokoli, kdo legálně pobývá na území Evropské unie, měl možnost si otevřít kdekoli základní běžný účet za přiměřených podmínek. Novela se dotýká i internetových srovnávačů.

Mimo jiné také prosazuje jednotné označování služeb v obchodních podmínkách a sazebnících.

Tato směrnice je součástí Novely zákona o platebním styku. Součástí novely je i Nařízení o mezibankovních poplatcích, která zastropovává mezibankovní poplatky. To jsou poplatky, kterou za každou karetní transakci platí banka obchodníka bance majitele karty. Doposud byly tyto poplatky určovány na základě dohody bank. Nově jsou zastropovány, a to na hodnotě 0,2 % hodnoty transakce při platbě debetní kartou a 0,3 % z hodnoty transakce při platbě kreditní kartou.

S tím se ale pojí možné riziko zavedení nových poplatků pro klienty bank.

Nový produkt, nová regulace?

Regulatorních změn se chystá opravdu hodně. Ministerstvo financí mimo jiné připravuje regulaci nových způsobů placení na internetu, jako jsou platební brány. Plánuje zvýšit požadavky na bezpečnosti při placení kartami na internetu atd.

Skoro to vypadá, jako by s každou další změnou a novinkou na finančním trhu byla nutná i nová regulace, aby se jasně vymezilo, co se smí a nesmí.

Všeho moc škodí?

Že s regulacemi a novými opatřeními se nepojí vždy jen úleva na straně finančních společností a konečných zákazníků, hovořil Petr Stuchlík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Fincentrum.

Ten vnímá v zásadě 4 negativní jevy, které mohou v rámci regulace finanční distribuce nastat:

  • Informační zahlcení spotřebitele.
  • Časová nepředvídatelnost.
  • Častá změna regulatorního rámce.
  • Pohodlnost dohledu.

Klienti jsou přeinformovaní

Podle Petra Stuchlíka se v roce 2006 daly informace o produktu shrnout do dvou tištěných stran o velikosti A4. Finanční poradce tedy potenciálnímu klientovi při sjednávání produktu předal dva papíry a klient si je přečetl. V roce 2016 už ale ve stejné situaci předává finanční poradce klientovi čtyřnásobek, tedy 8 stran informací a podmínek. Po zavedení novely zákona o spotřebitelském úvěru, která se týká hypoték, tak samozřejmě přibudou další informace.

Zavedení regulace má zcela jistě smysl a je dělaná s dobrými úmysly. Otázkou ale je, v jaké chvíli se regulace stává spíše kontraproduktivní, protože zatímco 2 strany informací a podmínek si přečte většina klientů, 8 stran, potažmo mnohem více, si již klient nebude ochoten přečíst celé. S plnou pozorností přečte třeba první dvě strany, zbytek přelétne očima atd.

Na Slovensku stanovili i minimální velikost textu, ve kterém musí být informace napsané. Na základě toho mají tyto informace 32 stran velikosti A4. Tisk takových dokumentů pak následně prodražuje distribuční proces, který v konečné fázi zaplatí klient.

Lhůty se stihnout musí

Firmy na finančním trhu se často musí připravovat na změny, které nakonec ani nepřijdou. Například se chystá novela nějakého zákona, která mění podmínky pro poskytování nějakého produktu. Firmy, které poskytují tyto produkty, tak musí své zaměstnance přeškolit, což trvá půl roku až rok. Firmy je ale musí přeškolit rychle, protože se zavedením změny v zákoně už poradci musí všechno znát a podle těchto změn postupovat. Někdy se ale stane, že se chystaná novela zruší. V tom případě bylo školení zbytečné a pokud se novela změnila, musí se pracovníci znovu přeškolit.

Zákon o spotřebitelském úvěru například požaduje u licencovaných subjektů, aby jejich základní kapitál měl hodnotu 20 000 000 Kč místo původních 200 000 Kč. A na tuto změnu mají subjekty 3 měsíce.

Častá změna zákonů mate

Dalším problémem mohou být i časté změny regulatorního rámce. Například v oblasti penzijní reformy bylo za 2 roky 6 změn. Následně se druhý pilíř ukončil. V konečném důsledků to může vést v nedůvěru finančních poradců i klientů ve finanční produkty, jelikož změny jsou natolik rychlé, že se jim nevyplatí si produkty sjednávat.

A co klienti?

skoleni_15_4

Cena čistých rizik je v České republice zhruba čtyřikrát vyšší než v ostatních zemích západní Evropy. Ministerstvo financí navrhlo, jak regulovat problematické části životního pojištění. Česká národní banka následně navrhla zakonzervovat kmeny velkých pojišťoven a omezit konkurenci nově nastupujících hráčů, kteří by ale cenu tohoto pojištění mohli snížit.

Množství směrnic, které se transponují z Evropské unie, zvyšují informační zátěž, která je na vás coby na potenciální klienty kladena. Zároveň ale klade i vyšší nároky na podnikatele, kteří na trhu působí, a tím i nároky na dohled, který na tyto subjekty dohlíží.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).