Hlavní navigace

Důchodová reforma na Slovensku - inspirace pro ČR?

26. 1. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Na Slovensku začala od 1. 1. 2005 významná reforma důchodového systému. V Čechách zatím na totéž marně čekáme. Jak slovenská reforma vypadá a jak to vypadá s tou českou? Od sousedů se můžeme mnohému naučit...

Dosud platný slovenský důchodový systém bral při výpočtu důchodu pouze pět nejlépe placených let z posledních deseti před důchodem, navíc výše důchodu byla shora ohraničena částkou přibližně 9 200 Sk. Další zásadní nevýhodou byl samotný průběžný systém důchodů – z důchodových odvodů pracujících jsou placeny důchody pro současné důchodce. Když uvážíme, jak současná populace stárne, je otázkou, kdo bude platit důchody v budoucnu nám.

Slovensko vytvořilo systém tří pilířů financování důchodů. První pilíř je ten, který byl dosud pilířem jediným – představuje ho Sociální pojišťovna, do které odvádí zaměstnavatel za pracovníky odvody ze mzdy (na starobní důchod je určeno konkrétně 18 % hrubé mzdy) . Druhý pilíř vznikl k 1. 1. 2005 a zastupují ho důchodové správcovské společnosti. Třetí, dobrovolný pilíř představují v současnosti doplňkové důchodové společnosti. Odvody do tohoto pilíře jsou zcela dobrovolné, ale zabezpečování ve třetím pilíři stát daňově zvýhodňuje.

Přechod mezi systémy

Jak ale vůbec vypadá přechod pro Slováky konkrétně? Záleží především na jejich věku. První skupina – jedinci, kterým je k 1.1.2005 16 let a méně, musí vstoupit do druhého pilíře povinně v době nástupu do prvního zaměstnání. Potom budou odvádět 9 % hrubé mzdy Sociální pojišťovně a 9 % vybranému penzijnímu fondu.

Lidé starší 16 let se mohou sami rozhodnout, jestli chtějí do druhého pilíře vstoupit, nebo ne. Pokud ale vstoupit chtějí, musí tak učinit nejpozději k 30. 6. 2006. Výjimkou jsou pouze jedinci, kteří byli během celého období od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2006 buď studenty, nebo nezaměstnanými. Ti mohou do nového systému vstoupit i později, ale musí tak učinit do 30 dnů od nástupu do zaměstnání.

Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR nedoporučuje vstup do nového systému lidem, kteří mají do důchodu méně než 10 let, protože minimální doba spoření je právě 10 let (navíc doporučená doba je minimálně 18 až 20 let, kdy by se měl stát vstup do 2. pilíře výhodným).

Pokud jedinec podepíše smlouvu s některým z penzijních fondů, nemůže se už vrátit k přispívání pouze do 1. pilíře, ale může jednou ročně přejít k jinému penzijnímu fondu.

Druhý pilíř důchodového systému

Úlohou důchodových správcovských společností je vytvoření třech důchodových fondů – růstového, vyváženého a konzervativního, které mají zajistit kapitálovou složku důchodového systému, na rozdíl od prvního pilíře, který zajišťuje důchody na bázi průběžného financování.

V růstovém fondu může být až 80 % akcií, je tedy nejrizikovější, ale může být i nejvýnosnější. Za dobu 24 měsíců existence fondu nesmí být průměrný výnos nižší než 50 % průměrného výnosu konkurenčních růstových fondů. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému chybí do důchodu více než 15 let, poté musí přejít na jiný.

Vyvážený fond může tvořit až 50 % akcií, ale minimálně 50 % musí tvořit dluhopisy nebo vklady v bankách. Průměrný výnos fondu za 24 měsíců musí dosahovat alespoň 70 % průměrného výnosu konkurence. Do tohoto fondu může investovat občan, kterému do důchodu chybí více než 7 let, poté musí přejít na fond konzervativní.

Konzervativní fond musí 100% tvořit dluhopisy a vklady v bankách, průměrný výnos za 24 měsíců pak musí tvořit alespoň 90 % průměrného výnosu konkurenčních fondů. Co se týče povinných přechodů mezi jednotlivými fondy, uvažuje se o změně z pevného data (7 a 15 let) na širší období, ale tyto úvahy zatím nebyly v parlamentu projednávány.

Důchody a důchodové správcovské společnosti

Ve vyplácení důchodu hrají hlavní roli životní pojišťovny a důchodové správcovské společnosti. Spořitel si může vybrat, zda do vybrané životní pojišťovny převede pouze část prostředků (musí mu zaručit doživotní penzi ve výši alespoň 0,6násobek životního minima) a ostatní prostředky si nechá vyplácet přímo důchodovou správcovskou společností v době jím určené, nebo zda na životní pojišťovnu převede všechny prostředky a nechá si vyplácet doživotní důchod formou doživotní anuity.

Úřad pro finanční trh udělil povolení na vznik a působení osmi důchodovým správcovským společnostem: Aegon d.s.s., Alianz-Slovenská d.s.s. , Credit Suisse Life & Pensions d.s.s., ČSOB d.s.s., ING d.s.s., První důchodová spořitelna d.s.s., Sympatia -Pohoda d.s.s. a VÚB Generali d.s.s.

Důchodové správcovské společnosti podle zákona o starobním důchodovém spoření musí disponovat základním jměním ve výši minimálně 300 mil. Sk, musí vytvořit a spravovat již výše uvedené tři důchodové fondy a musí do 18 měsíců od vzniku (do 30. 6. 2005) získat alespoň 50 000 klientů. Zároveň jsou zavázány do stejného data počet svých klientů nezveřejňovat.

Peníze na účtu může důchodová správcovská společnost investovat pouze prostřednictvím klientem zvoleného důchodového fondu. V případě bankrotu společnosti jsou důchodové fondy odděleny od majetku společnosti a samotný fond by pouze přešel pod jiného správce.

Pokud by došlo k poškození financí důchodovou správcovskou společností porušením zákona, stát garantuje sumu na důchodovém účtu v plné výši. Aby k takovýmto poškozením nedošlo, bude každá důchodová správcovská společnost kontrolována úřadem pro finanční trh, depozitářem (bankou), vnitřní kontrolou společnosti a nezávislým auditorem. Posledním bodem kontroly by pak podle ministra Kaníka měl být sám občan.

Logickou novinkou je i skutečnost, že peníze na důchodovém účtu budou podléhat dědictví. Při smrti během aktivního života budou pozůstalí dostávat pozůstalostní důchod z 1. pilíře a zdědí zůstatek důchodového účtu. Pokud dojde k smrti už v důchodovém věku, pozůstalí zdědí zůstatek z důchodového účtu a navíc budou pobírat pozůstalostní důchod z obou dvou pilířů.

A kolik Slováci dostanou? Důchod závislý na 2. pilíři samozřejmě přesně určit nelze, ale zapojí-li se občan pouze do 1. pilíře, lze důchod určit přesněji. Bude to násobek tří veličin – tzv. aktuální důchodové hodnoty (ta se mění každý rok v závislosti na vývoji mezd, která loni činila asi 184 Sk), počtu odpracovaných let a tzv. průměrného osobního mzdového bodu. Osobní mzdový bod vyjadřuje poměr mzdy jednotlivce k průměrné mzdě na Slovensku, průměrný pak tvoří průměrnou hodnotu osobních mzdových bodů.

Financování reformy

Otázkou samozřejmě je, jak se podaří reformu ufinancovat. Dle tvrzení Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR by měly být zdrojem příjmy z privatizace, přebytek státního rozpočtu, případně emise státních dluhopisů. Minimálně se ale podařilo vypracovat a prosadit reformu, která má naději být reformou úspěšnou, reformu, o které se u nás mluví už dlouho, ale bohužel opravdu pořád spíše mluví než co jiného. Jaká je tedy situace u nás?

Český penzijní systém – a reforma?

V Česku zatím fungují pouze dva pilíře. Základní pilíř, který je povinný pro všechny pracující, funguje na průběžné bázi – vybrané peníze jsou vypláceny dnešním důchodcům. Odvod na sociální pojištění je 34 % hrubé mzdy, z čehož 26 % platí zaměstnavatel a 8 % zaměstnanec. Druhý pilíř, který v Čechách zastupují penzijní fondy, funguje na dobrovolné bázi a kapitálovém principu.

To, že důchodovou reformu nevyhnutelně potřebujeme, dokazuje několik skutečností. Za prvé klesá poměr důchodu k průměrné mzdě (za posledních 5 let pokles o 3 % na 43 %). Druhým a větším problémem je rostoucí podíl výdajů na důchody – v současnosti se jedná přibližně o 9 % HDP, ale v roce 2030 by podíl měl činit už 12 %. To samozřejmě vychází z poměru počtu důchodců a plátců. V roce 1995 byl poměr 2 pracující na 1 důchodce, ale podle odhadů bude tento poměr v roce 2030 klesne na 1,85:1, v roce 2050 dosáhne 1:1.

skoleni_15_4

Alarmující zjištění vedla k vytvoření nezávislé pracovní skupiny, která v současnosti analyzuje a porovnává jednotlivé varianty důchodové reformy, které přichází pro ČR v úvahu. Tato skupina se skládá z předních odborníků nejvýznamnějších pojišťoven a ČNB a vychází z demografické prognózy vytvořené na Karlově univerzitě a z posledního sčítání lidu. První výsledky by pracovní skupina měla představit ke konci ledna, závěrečnou zprávu pak v květnu letošního roku.

Jaké varianty důchodového systému přichází v úvahu? Je jasné, že parametrické změny současného systému jsou nevyhnutelné, ale k nim by mělo být dodáno cosi navíc. Zřejmě nejpravděpodobnější je verze s dobrovolným opt-out systémem (způsob, který zvolili na Slovensku – možnost vkládat část plateb na důchodové pojištění do soukromého sektoru), zvažují se i varianty s rovným důchodem, nebo varianta NDC (systém virtuálních účtů) s garantovaným minimálním důchodem.

Souhlasili byste se zavedením slovenské důchodové reformy v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).