Hlavní navigace

Dobročinnost, která se vyplatí

14. 6. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

K rozhodnutí stát se dárcem krve vedou snad úplně každého pouze ušlechtilé pohnutky. Svým jednáním totiž může přispět k záchraně lidského života. Odběr krve je u nás bezplatný, čestný dárce však získává nejen dobrý pocit, ale i ekonomické a jiné výhody.

Začíná doba dovolených, kdy se hodně cestuje a bohužel i hodně bourá. Češi, pověstní svým kutilstvím, si na svých chatách a chalupách opět budou uřezávat své údy, vrážet různé pracovní nástroje do těla a působit sobě i ostatním řadu jiných úrazů. Houbaři vyrazí za svými úlovky a ti méně zkušení se opět přiotráví smaženicí z muchomůrek zelených. I v létě také budou pokračovat plánované i akutní operace. Při všech těchto příležitostech je potřeba krev, které se však každoročně v létě nedostává.

Lékařská věda prochází bouřlivým vývojem a umí si poradit s řadou donedávna neřešitelných problémů. Některé problémy však zatím vyřešit nedokáže. Například přes usilovný výzkum a některé dílčí úspěchy stále neexistuje plnohodnotná umělá náhrada lidské krve. Zatím tedy lékaři neumí zachraňovat lidské životy jinak než s pomocí krve získané od dobrovolných dárců. Ač se to zdá neuvěřitelné, v průměru u nás dostane každý člověk za svůj život 5× krevní transfúzi a 14× lék vyrobený z krve!

Množství krve v lidském těle záleží na pohlaví, hmotnosti atd., ale obecně se dá říci, že člověk má v průměru 5 – 6 litrů krve, tj. cca 9 % tělesné hmotnosti. Život přímo ohrožuje ztráta zhruba jedné třetiny tohoto množství. Ztratí-li člověk polovinu krevního objemu, nastává jeho rychlá smrt téměř nevyhnutelně.

Světová zdravotnická organizace (WHO), která letos poprvé vyhlásila 14. červen jako Světový den dárců krve, všem státům doporučuje pokrývat své potřeby krve pro zdravotnické účely především bezplatnými odběry od svých vlastních dárců. Jsou státy, kde daruje krev až deset procent obyvatel, ale Česko k nim bohužel nepatří. U nás počet evidovaných dárců několik let stagnuje zhruba na třistašedesáti tisících, což je o hodně méně, než by bylo potřeba.

V Česku se už řadu let za odběr krve většinou nevyplácí přímá finanční odměna. Neznamená to však, že by bezpříspěvkoví dárci krve přicházeli úplně zkrátka. Každý, kdo v březnu vyplňuje daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, vždy uvítá jakoukoliv možnost, jak snížit svůj daňový základ a odvést menší daň. Jednou z možností je odečíst od něj dary, které věnoval na zákonem vymezené dobročinné účely. Nemusí se přitom jednat jen o dary finanční, ale třeba i o darování krve.

Bezpříspěvkový dárce krve si může od základu daně z příjmů fyzických osob odečíst 2 000 Kč za každý provedený odběr krve nebo krevní komponenty, nejvýše však v úhrnu 10 % ze základu daně. Při nejvyšší sazbě daně 32 % to znamená úsporu na dani 640 Kč za jeden odběr.

Další výhodou je, že absolvování odběru krve je pokládáno za tzv. úkon v obecném zájmu a podle zákoníku práce je překážkou v práci na straně zaměstnance s nárokem na placené pracovní volno. Ve většině případů získáte jeden den volna a je jen na vás, jak s ním naložíte. Je logické, že když na transfůzní stanici přijdete o skoro celý půllitr krve, měli byste odpočívat a doplňovat tekutiny spíše než absolvovat fotbalový turnaj nebo nahazovat fasádu na chalupě. Nicméně i takový den strávený někde ve stínu na lehátku u vody přece vůbec nemusí být k zahození.

Zaměstnavatel je povinen dárci poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, a to na dobu cesty k odběru, odběr, cestu zpět a na zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pouze nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.

Zasloužilé bezpříspěvkové dárce krve, kteří absolvovali více odběrů, oceňuje Český červený kříž plaketou Dr. Jánského – bronzovou za 10 odběrů, stříbrnou za 20 a zlatou za 40 odběrů krve. Od roku 1999 jsou mnohonásobným bezpříspěvkovým dárcům krve také udělovány Zlaté kříže – 3. třídy za 80 odběrů, 2. třídy za 120 a 1. třídy za 160 odběrů krve. V některých městech mají držitelé zlatého Jánského plakety nebo Zlatého kříže různé výhody – např. mohou bezplatně používat MHD. Bohužel to však neplatí všude.

Dárcům krve poskytují výhody i zdravotní pojišťovny v rámci svých zdravotně preventivních programů:

Všeobecná zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům, kteří v posledních dvou letech nejméně třikrát nebo v posledním roce alespoň dvakrát darovali krev nebo jsou držiteli Jánského plakety, cestovní zdravotní připojištění v délce 35 dnů v kalendářním roce zdarma nebo roční pojištění pro opakované krátkodobé pobyty v zahraničí za zvýhodněnou sazbu.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR v rámci svého programu pro bezpříspěvkové dárce krve jim poskytuje finanční příspěvek na tuzemský ozdravný pobyt ve výši až 4 020 Kč nebo až 1 500 Kč na náhradní možnosti (obdobné jako u OZP). Každý dárce krve také po odběru krve obdrží vitaminy.

Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje držitelům stříbrné Jánského plakety věcný dar nebo poukázku v hodnotě 500 Kč, držitelům plakety zlaté v hodnotě 1 000 Kč a držitelům Zlatého kříže věcný dar nebo poukázku v hodnotě 2 000 Kč. Každý bezpříspěvkový dárce po odběru obdrží jedno balení multivitaminového přípravku.

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví příspěvky svým pojištěncům – aktivním dárcům krve nedávno značně zredukovala, ale přesto k nim zůstává poměrně štědrá. Každý dárce krve si může po odběru vyzvednout na pobočce pojišťovny jedno balení multivitaminu (nejvýše však čtyři balení ročně). Novým držitelům Jánského plakety, kteří v roce jejího získání absolvují nejméně tři odběry krve, poskytne finanční příspěvek 2 000 Kč na ozdravný lázeňský pobyt nebo na léky, léčivé přípravky a zdravotní pomůcky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Příspěvek 700 Kč jim pak poskytne i v dalším roce, pokud v něm absolvují nejméně tři další odběry krve.

Hutnická zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům krve po každém odběru jedno balení vitaminů, popř. finanční příspěvek 80 Kč na jejich nákup. Držitelé zlaté Jánského plakety nebo Zlatého kříže navíc obdrží vitaminový balíček

Revírní bratrská pokladna má pro dárce po každém odběru krve jedno balení multivitaminů a zasloužilým dárcům s deseti a více odběry poskytuje finanční příspěvek 300 Kč na léčiva a vitaminy.

Česká národní zdravotní pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům krve po odběru potravinovou poukázku TICKET RESTAURANT v hodnotě 100 Kč.

Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE má model čerpání příspěvků poněkud odlišný od ostatních pojišťoven a výše příspěvku závisí na délce pojistného vztahu s pojištěncem. Držitelé Jánského plakety nebo Zlatého kříže jsou přitom zvýhodněni.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda organizuje pro držitele zlaté Jánského plakety bezplatné ozdravné pobyty s právem je čerpat jedenkrát za tři roky. Pojišťovna také v minulých dvou letech dárcům při předání zlaté plakety předávala dárkové poukazy na nákup zboží podle vlastního výběru. Každý dárce krve rovněž po odběru obdrží vitaminový preparát.

Jednou z hlavních výhod, kterou člověk pravidelně darující krev získává, je pravidelná a poměrně důkladná kontrola zdravotního stavu. Komu z naší populace s výjimkou pilotů, vrcholových sportovců a chronických hypochondrů se poštěstí, aby absolvoval několikrát do roka lékařskou prohlídku včetně kontroly krevního tlaku, pulsu a provedení základního rozboru krve a moči?!

Spousta lidí žije s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, aniž o tom ví, a jejich neléčené onemocnění je přímo ohrožuje na životě. V zásadě totiž platí, že čím dřív je jakékoliv onemocnění odhaleno, tím větší je šance na jeho úspěšnou léčbu. Problém je, že člověk přijde většinou k lékaři, až když ho k tomu donutí vážné obtíže, což bývá často dost pozdě. To se aktivnímu dárci krve většinou stát nemůže.

dan_z_prijmu

Dobrovolným dárcem krve se může stát každý zdravý člověk mezi 18 a 65 lety s trvalým pobytem v ČR, který váží více než 50 kg, nepatří do některé z tzv. rizikových skupin a splňuje několik dalších podmínek (mj. netrpí alergií, neprodělal žloutenku a některá další onemocnění). Informace o podmínkách pro dárce krve rádi poskytnou na každé transfůzní stanici nebo je zjistíte i u svého praktického lékaře.

Odběr plné krve lze absolvovat vždy nejdříve po deseti týdnech od odběru předchozího. Žádný dárce přitom zpravidla neabsolvuje více než čtyři odběry plné krve za rok. Při odběru prostřednictvím tzv. separátoru, který z krve dárce odebírá jen určitou složku krve (např. krevní plasmu nebo třeba červené krvinky), bývá frekvence odběrů vyšší. Vždy je však na prvním místě zdraví dárce, takže odebíráno je takové množství krve či její některé složky, které organismus dokáže zcela bez problémů rychle nahradit.

Vlastní odběr krve představuje pro dárce zcela minimální zdravotní riziko. Vše, co přijde do styku s krví dárce, tedy injekční jehly, injekční stříkačky a odběrní soupravy jsou jednorázové a samozřejmě sterilní. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že obavy z bolestivosti odběru nebo nějakého zvláštního osobního nepohodlí s ním spojené, jsou neopodstatněné. Kdo by měl umět lépe skoro bezbolestně napíchnout žílu než sestra na transfůzní stanici, která tento úkon dělá mnohokrát za den pět dní v týdnu. Jediné, co se mi kdy přihodilo, byla malá modřina v loketní jamce, když jsem si hned pořádně nezamáčkl mul na místě vpichu, jak mi radila sestřička. Návštěvy u zubaře se tedy obávám daleko víc.

Darujete krev?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).