Hlavní navigace

Desetník: Škrtat se dá, jenom chtít

20. 9. 2004
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vláda už má jasno a daňoví poplatníci také. Budeme muset zaplatit 908 mld. Kč státních výdajů. Zaplatíme méně, než se čekalo - možná i díky antimonopolnímu úřadu a policistům, kteří rozpočty plní pokutami. Vedle řidičů si posvítili na mobilní operátory.

DESETNÍK 42/2004 (6. 9. 2004 – 19. 9. 2004)

Škrtat se dá, jenom chtít

Vláda se v minulém týdnu po vleklých jednání dohodla na konečné podobě státního rozpočtu. A došlo k nečekanému – podařilo se snížit očekávaný schodek z 94 na pouhých 84 mld. Kč. Bylo na čase. Evropská unie nás varovala před vysokým deficitem, který místo snižování bobtnal, a nedařilo se naplňovat ani vládní sliby Unii o snižování výdajů.

Bouřlivá jednání přinesla mnohá překvapení. Přestože se hovořilo o škrtech především v platech policistů, ti vyjdou z úsporných opatřeních bez větších šrámů. Hlavní tíhu snižování výdajů na svá bedra přijal ministr Zdeněk Škromach: Přehodnotili jsme nějaké výdajové položky a dospěli jsme k závěru, že můžeme nalézt až 4,5 miliardy korun.

Když jsem četl tato slova, nevěřil jsem vlastním očím. Lze-li přehodnocením nějakých položek ušetřit na výdajích 4,5 mld. Kč, kolik by šlo ušetřit, kdyby byly přehodnoceny položky všechny!

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých úsporách počítá zejména se snížením nezaměstnanosti. Každé snížení nezaměstnanosti o jeden procentní bod přináší rozpočtu miliardy korun – nejen na nižších výdajích za podporu v nezaměstnanosti, ale také za vybrané daně a pojištění z příjmu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí není ale jediným obětním beránkem. Škrty se dotknou 10 až 15 rozpočtových kapitol. Skutečnou „práci“ s rozpočtem ale vláda dělat nemůže. 80 % výdajů má nařízených zákony, jejichž změna je politicky neprůchodná, nelíbivá a zdlouhavá.

Výdaje rozpočtu pro příští rok jsou stanoveny na 908 mld. Kč a už se nemohou zvýšit. Jediné, co se může ještě změnit v průběhu roku, jsou příjmy a s nimi deficit. Ke zvyšování příjmů přistoupil svérázným způsobem ministr vnitra, který si vzal k srdci akci Kryštof. Jeho muži v uniformách jsou v posledních týdnech viděni na každém rohu (zřejmě hlídají bankomaty České spořitelny) a pokutují řidiče za sebemenší prohřešek. To možná také přispělo k tomu, že se peníze na snížení výdajů našly jinde než ve zmražených platech policistů.

O své se nemusí bát ani penzisté. Zvýšení důchodů ministr Škromach prosadí, snad za každou cenu. Od ledna vzrostou v průměru o 412 Kč, to je cca 5,6 %.

Jak s rozpočty hospodaří jiné evropské státy? Čtěte v článku Petra GolyEvropské rozpočty se zadlužují“.

Antimonopolní úřad se činí

Úřad na ochranu hospodářské soutěže se činí. Není tomu tak dávno, kdy udělil rekordní pokutu za kartelovou dohodu stavebním spořitelnám ve výši půl miliardy korun, a už se vrhl zpět do telekomunikačního trhu.

Protentokrát udělená pokuta nedosahuje nikterak závratné výše – tři mobilní operátoři dostali dohromady „flastr“ 44 mil. Kč. Jejich proviněním byly, jak jinak, nedovolené dohody omezující trh. T-Mobile a Eurotel podepsaly s Oskarem smlouvu, podle níž se měly spolu propojovat pouze přímo a nesměly využít třetí subjekt.

Například zákazník Oskara, který volal do sítě Eurotelu, byl propojen vždy přímo do sítě Eurotelu i v případě, kdy by propojení přes zprostředkovatele bylo levnější. Důsledkem byla vyšší cena hovorného pro koncové zákazníky, než mohla být v případě neexistence dohody.

Největší část pokuty má zaplatit Eurotel – 22 mil. Kč, T-Mobile „jen“ 12 mil. Kč a na Oskara zbylo 10 mil. Kč.

Mobilní operátoři jsou samozřejmě rozhořčeni, neboť se nedopustili žádného přečinu proti hospodářské soutěži, a proti rozhodnutí se stejně jako stavební spořitelny hodlají odvolat. Zda se podaří sanovat veřejné rozpočty tímto zdrojem, se musíme nechat překvapit.


Za delší pracovní týden

Délka pracovního týdne se liší evropskou zemi od země. Zatímco v Německu se v poslední době v mnoha podnicích prodlužuje počet pracovních hodin v týdnu z 35 na 40 bez nároku na finanční kompenzaci, evropská směrnice z roku 1993 omezuje pracovní týden na 48 hodin včetně přesčasů, v Británii dosud platí výjimka z omezení pracovní doby.

Ve Velké Británii platí, že se zaměstnanec na základě zaměstnavatelova přání může maximální délky pracovní doby zříci. Výjimka, která to umožňuje, se s prodlužováním pracovní doby dostala i za hranice Británie. To se nelíbí státům s kratší pracovní dobou a chtějí tomu učinit přítrž.

Delší pracovní doba, včetně přesčasů, znamená většinou větší přínos pro zaměstnavatele. Podle studie poradenské firmy Czipin & Proudfoot Consulting, zveřejněné v minulém týdnu, pracovní doba není zdaleka vše – průměrný Čech z osmihodinové pracovní seance skutečně pracuje pouhých pět hodin. Není tak divu, že se produktivita práce v České republice pohybuje na 62 % Evropské unie.

Nedostatečnou intenzitu práce doháníme její kvantitou. V průměru stráví Češi v práci 1906 hodin za rok, což znatelně přesahuje evropské státy. Možná proto také Česká republika podpoří snahu Velké Británie o zachování výjimky. V ČR sice platí 48hodinová týdenní pracovní doba včetně přesčasů, ale zatím se nesčítají doby u různých zaměstnavatelů.


Šmahem

Regulované nájmy se hned tak neuvolní. Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek pro Český rozhlas řekl: Bojím se toho, že v případě rychlého uvolnění nájmů, které by nebylo doprovázeno kompenzacemi ve formě příspěvků na bydlení, a na to v tuhle chvíli v plném rozsahu skutečně nemáme pro ty lidi, kteří by to potřebovali, tak desetitisíce možná statisíce lidí by se ocitli v situaci, kterou bych nazval sociální nouzí.

Podnikatelů ubývá, ale pomaleji. Naopak přibývá těch, kteří přispívají do státního penzijního systému.

dan_z_prijmu

Živnostenská banka spustila novou verzi svého internetového bankovnictví a Penzijní fond České pojišťovny nové stránky.

Německý úřad pro bezpečnost v informační technice varuje před používáním Internet Exploreru pro přístup do banky internetovým bankovnictvím. Několik bankovních klientů přišlo kvůli viru, který pronikl do počítače chybou Internet Exploreru, o peníze z bankovních účtů.

Deficit státního rozpočtu pro příští rok je...

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).