Hlavní navigace

Co je minimální mzda a k čemu je dobrá?

19. 3. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Minimální mzda má zaručit ochranu zaměstnanci a základní hranici pro odměnu za vykonanou práci. Existuje však mnoho sazeb minimální mzdy, s tímto termínem se počítá i při stanovování dalších sociálních nároků. Podrobně vás tímto tématem provedeme.

Úřední stanovení minimální mzdy nenahrazuje smluvní možnosti

Vyplácení nízkých mezd, platů a odměn za práci zaměstnancům má ochránit právě stanovení minimální mzdy. Minimální mzda zůstala pro rok 2009 nezvýšena a od roku 2007 je stále na stejné hranici 8000 Kč za měsíc. Pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou je stanovena minimální sazba 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu.

U nestátních zaměstnavatelů je výše mzdy stanovená smluvně, nikdo ji nenařizuje. Výše mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům za vykonanou práci poskytuje, se v tržním hospodářství řídí nabídkou a poptávkou na trhu práce, a vyjadřuje tak cenu pracovní síly. To znamená, že mzda a její výše se u soukromých společností zpravidla odvíjí od individuální dohody, resp. kolektivních smluv uzavíraných mezi odbory a zaměstnavatelem. Stát pouze předepisuje nejnižší přípustnou úroveň odměňování, když stanoví minimální mzdu, resp. její nejnižší úrovně.

Na koho se minimální mzda vztahuje?

Minimální mzda vyjadřuje nejnižší přípustnou výši odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Vztahuje se jak na pracovní poměr, tak i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Vše podrobně řeší právní předpis nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance činné v pracovním poměru nebo pracovně-právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo pracovně-právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně, a to i když zaměstnanec sjedná více pracovně-právních vztahů pouze s jedním zaměstnavatelem. Minimální mzda se vztahuje i na zaměstnance, kteří vedle mzdy pobírají dávky sociálního zabezpečení, např. starobní důchod.

Tím, že stát stanovuje povinnost dodržovat minimální úroveň odměny za práci, zaručuje všem zaměstnancům bez ohledu na to, zda pracují ve státních složkách, u soukromníka nebo v akciové společnosti, aby za svoji práci (bez ohledu na další možné odměny) obdrželi alespoň minimální mzdu.

Práce - rýpadlo

Minimální mzda může být ještě nižší (snížená)

Kdo má omezené pracovní uplatnění, může se setkat se sníženou minimální mzdou. Sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance jsou stanovené takto:

  • 90 % základní sazby minimální mzdy (tj. 7200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.), jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
  • 80 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.), jde-li o mladistvého zaměstnance,
  • 75 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
  • 50 % základní sazby minimální mzdy (tj. 4000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Pozor na délku pracovní doby

Minimální mzda se vztahuje pouze ke 40hodinové týdenní pracovní době. Ovšem jako zaměstnanci můžete mít stanovenou i zkrácenou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického výzkumu a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně.

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu přepočítá (zvýší) úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce:

Minimální mzda

Taková úprava, podle uvedeného vzorce, se týká pouze hodinové minimální mzdy, neboť minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době. Z takto vypočtené hodinové minimální mzdy stanoví zaměstnavatelé výši minimální mzdy i pro poživatele invalidních důchodů, mladistvé a (do prvního pracovního poměru) nastupující zaměstnance ve věku 18 až 21 let.

Sazby minimální mzdy
Týdenní pracovní doba v hodinách Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.)
1 0,9 0,8 0,75 0,5
40 48,1 43,3 38,5 36,1 24,1
38,75 49,7 44,7 39,8 37,3 24,9
37,5 51,3 46,2 41 38,5 25,7

Při polovičním úvazku dostanete peníze podle skutečně odpracované doby

Zvláště u rodičů pečující o děti jsou oblíbené tzv. poloviční úvazky. Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má (individuálně) sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době se však úroveň minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Takže, pokud ve vaší firmě je stanovena 40hodinová týdenní pracovní dobu, ale vám je individuálně sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží vám minimální mzda ve výši 8000 Kč, ale pouze ve výši 4000 Kč za měsíc. Jde o hrubé částky před zdaněním.

Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
  • ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,
  • k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Pracovník

Do mzdy se zahrnují všechny její složky, s výjimkou mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a nově též příplatku za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost. Jiné složky mzdy, například prémie nebo odměny, se do mzdy zahrnují. Podtrháváme, že při poskytování doplatku ke mzdě je použití hodinových nebo měsíčních sazeb minimální mzdy nutno sjednat nebo stanovit předem, jinak se uplatní doplácení do hodinových sazeb.

Nedosáhne-li plat minimální mzdy, je zaměstnavatel státní a veřejné správy a služeb, který svým zaměstnancům vyplácí za práci plat (nikoliv mzdu), povinen zaměstnanci poskytnout doplatek platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou.

S dohodou o provedení práce jsou problémy

Ohledně mzdy vyplývající z pracovního poměru nebo odměny z dohody o pracovní činnosti by nemělo v této souvislosti docházet k problémům, ovšem s minimální mzdou vyplývající z dohody o provedení práce mohou v praxi potíže nastat. Zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce ve sjednaném rozsahu 150 hodin (tedy při využití maximálního limitu rozsahu práce), musí dostat odměnu za 150 hodin práce ve výši minimálně 7.215 Kč. Odměna z dohody o provedení práce by přitom měla být vždy vázána ke skutečně zaměstnancem odpracovaným hodinám, což je ale v řadě případů výkonu práce na základě dohody o provedení práce prakticky nemožné. Dohoda o provedení práce a odměna za výkon práce na základě této dohody se přirozeně váže na konečný efekt (výsledek práce), nikoliv na počet odpracovaných hodin.

dan_z_prijmu

Předpokládaný rozsah práce (vždy nejvýše 150 hodin v kalendářním roce) může být tedy pouze orientačním ukazatelem při zadávání pracovního úkolu. U některých pracovních úkolů nelze dobu trvání práce přesně určit, lze jen obecně (zhruba) předpokládat určitý rozsah s možnou odchylkou. Nadto musíme vzít rovněž v úvahu, že zaměstnanec při výkonu práce na základě dohody o provedení práce většinou nepracuje na pracovištích zaměstnavatele a samozřejmě si obvykle nevede evidenci pracovní doby.

Historie minimální mzdy je více jak stoletá

Minimální mzda jako společensky nejnižší cena práce má zhruba stoletou historii. Vznikla jako ochrana zaměstnance před tlakem zaměstnavatele snížit mzdu zaměstnance na co nejnižší úroveň, neboť pozice zaměstnavatele na trhu práce byla, a je i v současné době, vždy silnější než pozice zaměstnance. Měla především chránit námezdní pracovníky a neumožnit, aby odměna za práci klesla pod sociálně únosnou míru. Poprvé byla uplatněna na Novém Zélandu v roce 1894, postupně potom i v Evropě. V Československu k tomu došlo v roce 1919. Naše země proto patřila k prvním zemím Evropy, kde se minimální mzda začala používat pro některé velmi málo placené profese. V době socialistického Československa byla minimální mzda spojována s prvními tarifními třídami mzdových stupnic. V letech 1950 a 1964 byly ratifikovány dvě základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se minimálních mezd (Úmluva č. 26 a č. 99). Obě byly po rozdělení Československa ratifikovány i Českou republikou. Všeobecně závazná zákonná úprava minimální mzdy byla v ČR (resp. ČSFR) zavedena od roku 1991.

Pracovali byste za minimální mzdu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).