Hlavní navigace

Co bude s vaší dovolenou, když končíte v práci?

6. 10. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Letuška.cz
Pokud v zaměstnání skončíte dříve, než se vám podaří vyčerpat celou dovolenou, máme pro vás dobrou zprávu, nepřijdete o ni. Dovolená jen tak „nepropadne“.

Při skončení zaměstnání vám nevyčerpanou dovolenou musí proplatit. Mohou ji ale také převést k novému zaměstnavateli nebo ji ihned určit k čerpání, a to i během výpovědní doby.

Peníze bez odpočinku jen při skončení pracovního poměru

Proplatit nevyčerpanou dovolenou, tedy poskytnout peníze bez pracovního volna, lze jen při skončení pracovního poměru. V ostatních případech vám zaměstnavatel nesmí poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Nesmí vám tedy dovolenou tzv. proplácet namísto jejího faktického čerpání (ačkoliv i to samozřejmě je podle ust. § 222 odst. 1 zákoníku práce spojeno rovněž s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku), pokud pracovní poměr trvá. Podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce vám přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Pokud vám tedy ke dni skončení pracovního poměru ještě zbude dovolená, zaměstnavatel ji musí proplatit v nejbližším výplatním termínu následujícím po skončení pracovního poměru, a to spolu s poslední mzdou a případně odstupným, pokud na něj máte nárok. (V případě, kdy váš pracovní poměr končí dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů)

Převedení k novému zaměstnavateli

To ale neznamená, že každý zaměstnanec, který končí v zaměstnání a zbývá mu nevyčerpaná dovolená, se dočká jejího proplacení. Ostatně ani o to nemusíte mít zájem, můžete požádat o její převedení k novému zaměstnavateli.
Zákoník práce v ust. § 221 umožňuje, abyste si i v případě skončení pracovního poměru mohli za stanovených podmínek dovolenou, resp. její zbývající část vyčerpat ve volnu. Tedy až po skončení dosavadního pracovního poměru – již v novém zaměstnání. Dosavadní a nový pracovní poměr na sebe ale musejí bezprostředně navazovat. 

Příklad

Naposledy jste pracovali pro dosavadního zaměstnavatele ve čtvrtek 30. dubna 2015. Váš pracovní poměr ten den skončí a k výkonu práce u nového zaměstnavatele nastoupíte v pondělí 4. května 2015. Ať již je (formálně) jako den nástupu do práce (a proto i den vzniku pracovního poměru) sjednán v pracovní smlouvě 1. květen 2015. Pokud by mezi dvěma pracovními poměry byl byť jen jeden jediný další den (jestliže by jako den nástupu do práce bylo sjednáno až úterý 5. května 2015), nešlo by o bezprostřední navázání pracovních poměrů a dovolenou není možno převést.

O převedení dovolené musíte zaměstnavatele požádat a váš současný i minulý zaměstnavatel se na tom musejí dohodnout.

Dovolenou vám samozřejmě ale mohou nařídit k čerpání ještě před skončením pracovního poměru, pokud zaměstnavatel vaši práci nutně nepotřebuje a může si dovolit vás na dovolenou poslat. Pak není co převádět nebo proplácet.

Není pro vás práce? Půjdete na dovolenou

Může se stát, že organizační změna, na jejímž základě končí pracovní poměr, nabude účinnosti dříve, než skončí váš pracovní poměr coby nadbytečného zaměstnance. K tomu dochází, pokud vám zaměstnavatel nedá výpověď v časovém předstihu. Organizační změna není předem plánovaná a nastává okamžitě. Vy už pak pro zaměstnavatele nevykonáváte práci a jste posláni domů. Protože jde o překážku na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce, náleží vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 

K podobné situaci může dojít také v případě, že vás zaměstnavatel odvolá z vedoucího pracovního místa. Nemá pro vás jiné vhodné pracovní zařazení nebo takovou nabídku odmítnete. Mnozí zaměstnavatelé se domnívají, že v takové situaci nařídit dočerpání dovolené zaměstnanci nemohou. Ale pozor, není to pravda.
Zaměstnavatel vám může určit čerpání dovolené i v době, kdy je u něj dána překážka v práci, protože pro vás žádnou práci nemá a nemůže vám ji přidělovat. Zákoník práce totiž omezuje zaměstnavatele ve svém ust. § 217 odst. 4 v tom, že nesmí určit dobu čerpání dovolené na dobu některých překážek v práci na straně zaměstnavatele. 

skoleni_15_4

Mezi tyto překážky patří:

  • Výkon vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení
  • Uznání dočasné pracovní neschopnosti
  • Mateřská dovolená, rodičovská dovolená

O překážkách v práci na straně zaměstnance se zákoník práce v tomto ohledu vůbec nezmiňuje. A to znamená, že určení dovolené v takové situaci nic nebrání. Samozřejmě ale musí být dodrženy podmínky pro určení čerpání dovolené. Musíte tedy dostat písemné oznámení alespoň 14 dnů předem, nebo i v kratší době, pokud souhlasíte a se zaměstnavatelem se na tom dohodnete.

Pokud by zaměstnavatel svého práva určit zaměstnanci vybrání nevyčerpané dovolené během trvání pracovního poměru nevyužil, musel by platit zaměstnanci náhradu mzdy hned dvakrát – nejprve za překážku v práci (ust. § 208 zákoníku práce) a posléze za nevyčerpanou dovolenou (ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).