Hlavní navigace

Chyba právníka vás o dědictví nepřipraví. Ne svou vinou přesto musíte k soudu

6. 12. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Soudit o dědictví se můžete přímo i s právníkem, který se dopustil chyby. Škodu za chybnou závěť nahradí pojistka, vás ale čeká soud.

I mistr tesař se někdy utne a stejně tak právník přehlédne ustanovení zákona nebo si je špatně vyloží. Naštěstí v případě právníkovy chyby nejde o život a zdraví, ale jen o peníze. Když právník sepíše špatně klientovi závěť, způsobená škoda se hradí z advokátovy pojistky, ale poškozený si musí vzít dalšího právníka a bojovat u soudu

Právník povolal zakázané svědky

Nejvyšší soud ČR řešil pod spis. zn. 25 Cdo 1457/2008 a rozhodl svým rozsudkem ze dne 27. 7. 2010 spor o náhradu škody, kdy syn zesnulého otce žaloval jeho právníka, který pro něj sepsal špatně závěť.

Otec žalobce pořídil ve prospěch žalobce (svého syna) závěť, kterou sepsal žalovaný v rámci své advokátní praxe. Šlo tedy o závěť alografní, kterou zůstavitel nesepsal vlastní rukou. V závěti otec žalobci odkázal 1/3 rekreační chaty, stavební parcely a zahrady a vyjádřil přání ohledně zápočtu 2/3 těchto nemovitostí darovaných druhému synovi. Čtěte také: Jak ze záhrobí potrestat potomka aneb vydědění

Tato závěť však byla posléze příslušnými orgány (notářem a soudy) shledána absolutně neplatnou s odůvodněním, že svědkyní při sepsání závěti byla dcera manželky zůstavitele, což zákon nepřipouští. Podle ust. § 476f občanského zákoníku závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

Tím, že žalovaný mylně informoval zůstavitele, že nedědí-li jeho manželka ze závěti, může jeho nevlastní dcera svědčit při sepsání závěti, porušil své povinnosti advokáta, a žalobci tak vznikla škoda, neboť pro neplatnost závěti dědil jen jako jeden z dědiců ze zákona v první dědické skupině (v níž podle ust. § 473 občanského zákoníku dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo registrovaný partner stejného pohlaví, a to každý stejným dílem) a nikoliv ze závěti.

Žalovaný právník tím, že mylně informoval zůstavitele o zákonné úpravě alografní závěti (že nedědí-li jeho manželka ze závěti, může jeho nevlastní dcera svědčit při sepsání závěti), porušil své povinnosti advokáta a synovi klienta tak vznikla škoda, neboť pro neplatnost závěti dědil méně. Čtěte více: Jak napsat závěť

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně žalobci (poškozenému dědici) vyhověl a uložil žalovanému (advokátovi) uhradit škodu, i když ne úplně v celém rozsahu, jak požadoval. Poškozený dědic byl s rozsudkem spokojen, ale odvolal se žalovaný právník. Čtěte také: Platnou závěť může zůstavitel napsat i nohou. Hlavně musí být živý

Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl. Soud dovodil, že žalovaný sice způsobil žalobci škodu, neboť nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetku, jak mohl na základě závěti důvodně očekávat, avšak příčinná souvislost se vznikem škody byla přerušena tím, že zákonní dědici v dědickém řízení po zůstaviteli uzavřeli dědickou dohodu. Tou bylo dědictví vypořádáno odlišně nejen od závěti, ale i od vypořádání dědictví podle zákona.

Dohodu dědiců odvolací soud označil za novou okolnost, která působila jako výlučná a samostatná příčina způsobující následek (škodu žalobci) bez ohledu na jednání žalovaného. Proto si podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS ČR), s nímž uspěl, neboť NS ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V odůvodnění svého rozsudku uvedl NS ČR zejména následující, přičemž právní názor NS ČR je pro soudy nižšího stupně ve věci závazný.

Škodou je ušlý zisk, který ušel dědici pro neplatnost závěti

Sepsání závěti advokátem, jež pro nesplnění zákonných podmínek je absolutně neplatná, není jen porušením tzv. generální prevence (předcházet škodám) ve smyslu ust. § 415 občanského zákoníku, ale je přímým porušením povinností advokáta, které mu ukládá zákon o advokacii.

Škodou v daném případě je ušlý zisk, spočívající v tom, že závětí povolanému dědici se nedostalo dědictví pro vady závěti, takže mu ušel majetkový přínos v hodnotě dědictví a nezvětšil se tak jeho majetkový stav, ačkoliv na základě závěti to bylo možno důvodně očekávat.

Návod, jak určit výši škody a její náhrady

Je-li v důsledku neplatnosti závěti dědic z dědického práva po zůstaviteli zcela vyloučen, výše jeho škody je dána hodnotou dědictví, o něž přišel. V případě, že dědil po zůstaviteli jako jeden z jeho zákonných dědiců, je jeho majetkovou újmou způsobenou neplatnou závětí rozdíl mezi tím, co by jako závětní dědic získal v případě platné závěti, a tím, co skutečně z dědictví získal jako dědic ze zákona.

Obsah dědické dohody jakožto výsledek dědického řízení může mít význam pouze z hlediska výše škody. Avšak v případě, že se poškozenému jakožto zákonnému dědici nedostalo na základě uzavřené dědické dohody ani tolik, co činí jeho zákonný dědický podíl, není obsah dědické dohody rozhodující.

V takovém případě je jeho majetkovou újmou rozdíl mezi hodnotou toho, co by získal jako závětní dědic podle platné závěti, a hodnotou jeho podílu z dědictví, jež by mu jako zákonnému dědici podle zákona náležela, a to bez ohledu na to, zda se mu podle dohody, kterou uzavřel s ostatními dědici, dostalo méně. Pouze v tomto smyslu lze hodnotit obsah dědické dohody.

Okolnost, jež přerušuje příčinnou souvislost, musí totiž působit jako samostatná příčina vzniku téže újmy a musí být způsobilá vyvolat stejný následek, jenž nastal působením původní příčiny, tedy nikoliv souběžně s ní.

skoleni_15_4

Příčinou majetkové újmy způsobené neplatnou závětí závětnímu dědici nemůže proto být okolnost, že dědil po zůstaviteli z jiného důvodu a zda a jakým způsobem se následně vypořádal s ostatními dědici v dědickém řízení. Je tedy zřejmé, že příčinou toho, proč žalobce zde nedědil podle odkazu v závěti, není obsah dohody, již žalobce uzavřel v dědickém řízení s ostatními zákonnými dědici.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 1457/2008, ze dne 27. 7. 2010)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).