Pokud jde o ochranu zaměstnavatele před konkurencí zaměstnance po skončení pracovně-právního vztahu, tu lze řešit dohodou o konkurenční doložce ve smyslu ust. § 310 a násl. zákoníku práce. Více: Zákaz práce u konkurence vám musí zaměstnavatel vždy zaplatit
Ochranu zaměstnavatele před konkurencí zaměstnance za trvání pracovně-právního vztahu upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ust. § 304 prostřednictvím institutu povinného předchozího souhlasu zaměstnavatele s výdělečnou činností zaměstnance, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Potřebujete zaměstnavatelův souhlas, předem a písemně
Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Výdělečnou činností je přitom jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku; právní režim nerozhoduje; půjde tedy nejen o pracovně-právní vztah k jinému zaměstnavateli, ale i podnikání – samostatnou výdělečnou činnost, zpravidla na základě živnostenského oprávnění; o členství ve statutárních orgánech obchodních společností apod.
Lépe si to ukážeme na následujících reálných situacích.
Společník společnosti s ručením omezeným pouze vykonává svá práva a povinnosti vyplývající mu z jeho (kapitálové) účasti ve společnosti. I kdyby měla tato společnost stejný předmět podnikání jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost tohoto společníka při jednání valné hromady (nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu) za výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele. Předmětem činnosti společníka totiž není předmět činnosti společnosti, ale pouze realizace jeho práv společníka, ten pak sám o sobě nemůže být výdělečnou činností ve smyslu ust. § 304 zákoníku práce.
Něco jiného však je, když společník společnosti s ručením omezeným přímo vystupuje jako jednatel společnosti, nebo se jako společník aktivně podílí na zařizování záležitostí společnosti, resp. vykonává pro takovou společnost činnosti v pracovněprávním vztahu. V případě, že je zaměstnanec jednatelem společnosti se stejným předmětem podnikání jako zaměstnavatel, se již z titulu pozice jednatele dostává do rozporu se zákazem jiné výdělečné činnosti podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Není vůbec rozhodující, jestli společnost činnost skutečně vyvíjí, anebo nevyvíjí.
Podobně kupř. u akciové společnosti musíme rozlišovat majetkovou povahu práv akcionáře, ze kterých přímo neplyne účast na chodu a řízení společnosti. Samotné postavení akcionáře akciové společnosti nepředstavuje výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce. Výdělečnou činnost bude představovat jenom účast v řídících orgánech a dozorčí radě.
Nejvyšší soud ČR k výdělečné činnosti zaměstnance – společníka kapitálové společnosti
Výdělečnou činností ve smyslu ust. 304 zákoníku práce se – obecně vzato – rozumí každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Výdělečnou činností je mimo jiné též podnikání (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku). Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti podnikatelem; to současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.
I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; „předmětem činnosti“ společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti. Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících z pouhé kapitálové účasti ve společnosti proto není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 304 zákoníku práce, i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka.
Činnost pracovníka (zaměstnance), který je společníkem společnosti s ručením omezeným, spočívající toliko ve výkonu práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, tedy není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tedy i když jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli); o výkon výdělečné činnosti ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností), jestliže se jako společník podílí (ať na základě společenské smlouvy nebo stanov společnosti, či jinak) na zařizování záležitostí společnosti (srov. § 66 odst. 2 obch. zák.) v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatel apod.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4060/2007, ze dne 10. 10. 2008.)
Nejvyšší soud ČR k pouhému zaměstnancovu výkonu práv a povinností společníka s.r.o.
Zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, nelze jen z důvodu jeho účasti ve společnosti považovat za podnikatele (osobu vykonávající výdělečnou činnost formou podnikání). Činnost zaměstnance, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, ve společnosti, spočívající toliko v realizaci práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tj. jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli).
O výkon výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku.
(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 3 Cdon 851/96 ze dne 11. 7. 1996.)
Nejvyšší soud ČR k bezplatnému výkonu funkce jednatele nebo jednatele, když společnosti činnost nevyvíjí
Funkce jednatele je funkcí, která je již svou povahou sama o sobě určena k získávání příjmů. Na této povaze ničeho nemění ani skutečnost, bylo-li případně ujednáno, že výkon povinností statutárního orgánu společnosti bude bezúplatný. Za výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce je nutno považovat i ty případy, kdy zaměstnanec je jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, která tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2842/2004 ze dne 15. 8. 2005.)
Předmět činnosti rozhoduje
Předmět činnosti zaměstnavatele je možno zjistit především ze zápisu v obchodním rejstříku; popřípadě ze zřizovací listiny, jde-li o organizaci veřejnoprávní, nezapsanou do obchodního rejstříku; z živnostenského rejstříku, jde-li o fyzickou osobu nezapsanou do obchodního rejstříku apod. Ostatní činnosti, tedy ty, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, mohou zaměstnanci vykonávat bez omezení. (Např. mzdová účetní stavební firmy může bez omezení vykonávat účetní práce, ale nemůže bez souhlasu zaměstnavatele podnikat nebo pracovat ve stavebnictví.)
Případná příprava nevadí
Ovšem aktivity zaměstnance směřující toliko k započetí (zahájení) výkonu výdělečné činnosti, a to např. účast ve výběrovém řízení k získání určitého pracovního místa, úkony vedoucí k získání živnostenského listu, zakládání obchodní společnosti, jakož i činění a vyřizování jiných administrativních úkonů nezbytných k započetí budoucího podnikání ještě nepředstavují samotnou výdělečnou činnost, která by byla v rozporu s ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce, jelikož takovými kroky vytváří zaměstnanec jenom předpoklady pro její započetí.
Zákaz platí, i když se nedaří
Pojmovým znakem výdělečnosti je záměr získat odměnu, dosáhnout zisku nebo jiného majetkového prospěchu. Skutečnost, že nedošlo k naplnění cíle (výdělečné) činnosti, tedy dosažení výdělku, zisku atp., není rozhodná, podstatná je motivace, úmysl zaměstnance. Výkon (konkurenční) výdělečné činnosti, i když není dosaženo výdělku, zisku atp. bez souhlasu zaměstnavatele, představuje porušení ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce.
Omezení výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele se však nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Jestliže zaměstnavatel svůj souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit.
Více omezení pro státní úředníky
Zaměstnanci státní a veřejné správy a územní samosprávy uvedení v ust. § 303 odst. 1 zákoníku práce nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost; mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Stanovená omezení se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
Použitá (odborná) literatura:
1) Turek, R.: Právní úprava jiné výdělečné činnosti zaměstnance v průběhu pracovního vztahu, Právní rozhledy č. 8/2008, C. H. Beck, org. složka,
2) Bělina, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, str. 762.
